Konrád z Vechty (Kunrád) arcibiskup pražský a legát papežského stolce si vybírá Jana ze Smiřic (Jana z Smiřic) za svého poručníka a obránce a postupuje mu v ochranu sebe a hrad Roudnici (Raudnicy) a ostatní svá zboží. Dává mu plnou moc k zmíněnému hradu, jeho příslušenství a právům. Spravovat je má nejen za Konrádova života, ale i po jeho smrti a zapisuje mu na zmíněném hradě a panství 4 000 kop pražských grošů. K tomu, aby svěřil Janu ze Smiřic Roudnici a další zboží, vedla Konráda skutečnost, že po smrti krále Václava IV. trpěla země příliš ostrými ukrutnostmi, válkami a různicemi. Bylo zničeno mnoho klášterů, chrámů a kostelů v celém království a rovněž byla zbavena svobod, zboží a rozehnána metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Za této situace měl Konrád strach, aby biskupství nebylo násilně zbaveno i svého posledního hradu Roudnice, podobně jako mu byla odňata jiná zboží. O tomto kroku se nemohl poradit s děkanem, se scholastikem a jinými členy kapituly, pro jejich rozehnání, radil se ale o něm s mnoha pány. Jana ze Smiřic si vybral, jakožto svého blízkého souseda. Udává dále, že neměl naději, že by udržel zmíněný hrad vlastní silou a že den za dnem se zvětšovalo nebezpečí. Zmíněný zápis dluhu 4000 kop odůvodňuje tím, že pro dlouhotrvající nebezpečné časy přijal pro svou potřebu od Jana ze Smiřic dosti velkou sumu peněz a bezpochyby od něj v budoucnu dostane ještě další peníze. Dále Jan ze Smiřic vynaložil a ještě vynaloží velké prostředky na opravy a zachování hradu Roudnicí.

V případě že by v budoucnu kapitula získala zpět své dřívější svobody, zboží, vrátila se k pražskému kostelu a zvolila nového biskupa, tak pokud bude Jan ze Smiřic tímto biskupem upomenut a bude-li mu zaplacena zapsaná částka je povinen bez odporu předat Roudnici opět biskupovi. Zároveň není Jan povinen skládat nikomu účty z držby zmíněného hradu. Dále si Konrád vymiňuje, že to co by dal ve své poslední vůli svým přátelům nebo služebníkům, má být bez překážky vyplněno.

V případě, že by Janovi ze Smiřic, bylo bez zaplacení zapsaného dluhu bráněno v držení hradu a příslušenství smí lidi zapsaného panství jakéhokoliv stavu v městech, městečkách a vsí, staviti a zajímat, dokud by nedosáhl plnění tohoto listu. Ten kdo bude mít tento list s dobrou vůli Jana ze Smiřic, nebo jeho nástupců má mít stejná práva jako on.

• Jan z Michalovic (Jan z Michalowicz)
• Aleš z Dubé na Jenštejně (Aless z Dubé na Genssteyně)
• Menhart z Hradce (Meynhard z Hradce)
• Heralt z Kunštátu a na Poděbradech (Herolt z Kunstátu a na Podebradech)
• Jan z Opočna a na Fyrmburce (Jan z Opočna na Fraumberce)
• Jindřich Berka z Dubé a na Housce (Gindřich Berka z Dubé a na Hausce)
• Petr z Michalovic (Petr z Michalowic seděniím tudíž)

1. Konrád z Vechty, arcibiskup pražský: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
2. Jan z Michalovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
3. Aleš z Dubé na Jenštejně: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
4. Menhart z Hradce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
5. Heralt z Kunštátu a na Poděbradech: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
6. Jan z Opočna a na Fyrmburce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
7. Jindřich Berka z Dubé a na Housce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
8. Petr z Michalovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení

N/A

• A: N/A
• B: Opis Paprockého ze 17. století

• A: N/A
• B: N/A

• A: N/A
• B: N/A

• Paprocký 1602, kniha II, s. 313‒315

• Sedláček 1892b, s. 58‒59, č. 2
• Hlaváček a kol. 1987, s. 43, č. 286