Papež Martin V. vyzývá Brandu de Castiglione (Brande), apoštolského legáta (nostro apostolice sedis legati) a kardinála kněze tit. sv. Klimenta (tit. s. Clementis presbytero cardinali, ), aby svědomitě dohlédl na to, aby představení a bratři Řádu Německých rytířů (magister, commendatores, et fratres ordinis b. Marie Theutonicorum) nebyli obtěžováni ve věci podpory boje proti Čechům partikulárními výměry subsidií (per taxas particulares) z jejich majetků a držeb v různých místech, kde jsou usazeni. Papež zdůvodňuje své rozhodnutí následovně: zmíněného papežského legáta seznámil prostřednictvím kopií apoštolských listin odeslaných jako přílohy v jiných jemu předaných papežských listinách o tom, co požadovali bratři zmíněného řádu a co jim z vlastního rozhodnutí papež udělil. Zároveň připomíná, že výhradně jemu udělil jinou papežskou listinou, která se k němu možná ještě nedostala, pravomoc vyměřit eximovaným církevním osobám subsidia na boj proti Čechům. Papež považuje výše uvedenou výzvu za správnou, neboť dle jeho rozvahy je lepší, aby moc řečeného Řádu zůstávala k větší pomoci nerozdělená a nezmenšená. Zároveň se má zmíněný legát snažit vojensky vytíženého Konráda (Conradum), arcibiskupa v Mohuči (archiepiscopum Maguntinensem), a jiné preláty ve výše uvedené věci spravedlivě posoudit, aby k papeži nepřicházely spory a pohoršení. K tomu papež vyhlašuje, že zmíněný Řád nemá být obtěžován žádnými poplatky či různými daněmi a finančními zátěžemi, aby mohl se všemi muži podporovat svatou věc a své panství udržovat v bezpečí před útočníky.