Purkmistr Václav Purkard (Wenceslaus Purkardi magister civium) a Jan Rus (Johannes Rus), Hanuš Hrach (Hanussius Hrach), Mauric z Petršpurku (Mauricius de Petrspurg), Mikeš (Miksso), syn Vavřince (Laurencii filius), Jan Plzeňský (Johannes Plzensky), řezník Jeklín (Jeklinus carnifex), krejčí Pavel (Paulus sartor), holič Mikuláš (Nicolaus tonsor), Blažek z Staňkovic (Blazko de Stankowicz), sladovník Frencl (Frenclinus braseator) a Matyáš Shrabal (Mathias Shrabal), konšelé města Žatce (jurati consules civitatis Zacensis), dosvědčují, že žatecká měšťka Magdaléna Pitterkaufová (Magdalene Pitterkaufi, filie concivis nostre) učinila před svědky následující závěť: předně odkazuje svoji ves Vitčice (Bytczicz villam suam) svému synu Janovi (Johanni, filio suo) s podmínkou, že přistoupí k Božímu zákonu a bude do Žatce (in civitatem nostram Zacensem) celou obcí znovu přijat. Pokud by podmínky nesplnil, spadá uvedená ves její dceři Kateřině (Katherine, filie Magdalene predicte), které mimo to odkazuje svůj dům a všechen svůj movitý i nemovitý majetek (domum suam et omnia in ea contenta necnon omnia bona sua mobilia et immobilia). Kromě toho odkazuje sirotkům po Strachu z Čeradic (orfanis Stachonis de Czieradicz) dvanáct kop grošů (duodecim sexagenas grossorum), které mají být vyplaceny do dvou let od její smrti (eis in spacio duorum a die obitus ipsius dandas); dále Anně, manželce Filipa Uborkona (Anne, conthorali Philippi Uborkonis) a jejich dětem (pueris ipsius) deset kop grošů (decem sexagenas grossorum), Magdaléně, manželce Martina Paldra (Magdalene, conthorali Martini Paldre), deset kop grošů (decem sexagenas grossorum) a Ance, své kuchařce (Ance, coce sue), odkazuje pět kop grošů (quinque sexagenas grossorum), a ty všechny peníze mají být vyplaceny do pět let od její smrti (in spacio quinque annorum a die obitus ipsius). Zmíněné Ance dále odkazuje černou suknici (tunicam nigram meliorem) a kožich z králičí kůže (pelles reguliuas alias kralikowe). Dále si přeje, aby její dcera Kateřina držela ve vážnosti důstojnou měšťanku Kláru Ziffridovou (honesta matrona domina Clara Ziffridi, concivis nostra), po dobu co bude žít ve městě. Opatrovníci budou povinni každoročně (quolibet anno) poskytnout dceři Kateřině šest kop grošů (sex sexagenas grossorum) na lepší vzdělání. Mimo to rozhodla, aby z jejího majetku byl zaplacen jeden podstav sukna (unum stamen integrum panni) za tři kopy grošů (pro tribus sexagenis grossorum perpetue anno), a to vždy na svatého Havla (die beati Galli) 16. října, pro spásu její duše a k věčnému platu pro chudé, z čehož jim bude hrazena lázeň (balneum commune). Dále si přeje, aby z jejího zboží bylo dvacet chudých (viginti pauperes) každý rok nejbližší neděli po svatém Vavřinci (die dominico proximo post diem beati Laurencii martiris) 10. srpna pohoštěno (prandio competenti). Pokud by se stalo, že by její dcera Kateřina zemřela, má být její část dědictví rozdělena: Filipovi Uborkovi a jeho dětem má připadnout padesát kop grošů (quinquaginta sexagenas grossorum), Magdaléně, manželce Martina Paldra, a jejím dětem třicet kop grošů (triginta sexagenas grossorum), důstojné Kláře Ziffridové čtyřicet kop grošů (quadraginta sexagenas grossorum) a Janovi, bratrovi Filipa (Johanni, fratri Philipponisse), deset kop grošů (decem sexagenas grossorum). Správou zbývajícího movitého i nemovitého majku zmocňuje žateckého měšťana Filipa Wruteckého (Philippo Wruteczky, concivi nostro), kterého společně s Petrem Saxem (Petrum Sax, concives nostros) ustanovuje vykonavateli její poslední vůle.
- Václav Pukard, žatecký purkmistr (Wenceslaus Purkardi magister civium)
- Jan Rus, žatecký konšel (Johannes Rus)
- Hanuš Hrach, žatecký konšel (Hanussius Hrach)
- Mauric z Petršpurku, žatecký konšel (Mauricius de Petrspurg)
- Mikeš, syn Vavřince, žatecký konšel (Miksso Laurencii filius)
- Jan Plzeňský, žatecký konšel (Johannes Plzensky)
- Jeklín, žatecký konšel (Jeklinus carnifex)
- Pavel, žatecký konšel (Paulus sartor)
- Mikuláš, žatecký konšel (Nicolaus tonsor)
- Blažek z Staňkovic, žatecký konšel (Blazko de Stankowicz)
- Frencl, žatecký konšel (Frenclinus braseator)
- Matyáš Shrabal, žatecký konšel (Mathias Shrabal)
- A: N/A
- B: SOA Litoměřice; SOkA Louny; AM Žatec; sign. I B 261; fol. 34r; aktuální uložení neověřeno
Ze závěti lze soudit, že v Žatci nedošlo k tomu, k čemu v Praze, kde bylo vypovězeni i rodinní příslušníci emigrantů. Naopak, pokud se emigranti přiznali k husitství, zůstal příslušníkům starých patricijských rodin německého původu zachován jejich majetek, včetně majetku feudálního rázu (vesnice a okolí). Žatec 2004, s. 140.
Přepis regestovaného dokumentu
Nos Wenceslaus Purkardi magister civium, Johannes Rus, Hanussius Hrach, Mauricius de Petrspurg, Miksso Laurencii filius, Johannes Plzensky, Jeklinus carnifex, Paulus sartor, Nicolaus Tonsor, Blazko de Stankowicz, Frenclinus braseator et Mathias Shrabal, jurati consules civitatis Zacensis, evidencia presenti notum facimus universis et testamur: quia constituti coram nobis in pleno legittime vigorato et juridice contestato consilio Johannes Rus et Miksso Laurencii filius, conjurati nostri pretacti, unanimiter et concorditer retulerunt, se interfuisse testamento Magdalene Pitterkaufi, filie concivis nostre, ad hoc vocati et juridice postulati, que Magdalena coram ipsis testamentum suum ultimum fecit et ordinavit in hunc modum. Legavit siquidem et donavit Johanni, filio suo, Bytczicz villam suam, si et inquantum idem Johannes ad legem divinam accesserit et in civitatem nostram Zacensem per totam communitatem reassumptus fuerit, pacifice possidendum. Si vero Johannes, filius eius prescriptus, ad legem divinam non accesserit vel in civitatem nostram prescriptam reassumptus non fuerit, extunc Byttczicz villa prescripta Katherine, filie Magdalene predicte, remanebit. Cui eciam Katherine Magdalena prescripta domum suam et omnia in ea contenta necnon omnia bona sua mobilia et immobilia ubicumque quibuscunque rebus existencia qualitercumque nominata tribuit et donavit hereditarie, pacifice et quiete possidendum. Legavit insuper Magdalena predicta orfanis Stachonis de Czieradicz duodecim sexagenas grossorum eis in spacio duorum a die obitus ipsius dandas, Anne, conthorali Philippi Uborkonis, et pueris ipsius decem sexagenas grossorum, Magdalene, conthorali Martini Paldre, decem sexagenas grossorum et Ance, coce sue, quinque sexagenas grossorum, omnibus in spacio quinque annorum a die obitus ipsius decursorum dandas. Eidem eciam Ancze tunicam nigram meliorem et pelles reguliuas alias kralikowe Magdalena antedicta mox post obitum suum dare mandavit. Voluit eciam Magdalena prefata, quod honesta matrona domina Clara Ziffridi, concivis nostra, Katherinam, filiam ipsius Magdalene prescriptam, erga se fovere et servare debeat, quamdiu residenciam in civitate nostra habuerit. Tutoresque subscripti ei sex sexagenas grossorum quolibet anno, quamdiu Katherina circa se servaverit, in subsidium, ut ipsam eo melius educare valeat, dare sunt astricti. Cumque domina Clara prefata se de civitate nostra alias seu alibi causa mansionis transferre vellet, extunc Katherinam prescriptam circa tutores subscriptos debet relinquere. Disposuit tandem Magdalena prenominata, quod de bonis ipsius pretactis unum stamen integrum panni pro tribus sexagenis grossorum perpetue anno quolibet die beati Galli distribuendum pauperibus necnon quolibet anno balneum commune apud nostram civitatem perpetue pro pauperibus tutores et omnes possessores bonorum prescriptorum procurare perpetue astringuntur ob Magdalene pretacte et generacionis ipsius animarum pium et salubre consolamen. Eciam Magdalena eadem ordinavit, quod singulis annis die dominico proximo post diem beati Laurencii martiris viginti pauperes prandio competenti de bonis ipsa mortua relictis debeant perpetue procurari. Tandem Magdalena prefata voluit, si Katherina, filia ipsius prescripta, infra annos discrecionis legittime morietur, extunc de bonis Katherine prescripte Philippo Uborkonis et pueris ipsius quinquaginta sexagenas grossorum, Magdalene, conthorali Martini Paldre, et pueris ipsius triginta sexagenas grossorum ultra eis superius legata, domine Clare Ziffridi quadraginta sexagenas grossorum et Johanni, fratri Philipponisse, decem sexagenas grossorum debet dare. Residuum vero omnium bonorum Katherine sepetacte mobilium et immobilium Philippo Wruteczky, concivi nostro, debent potenter remanere. Postremo Magdalena sepetacta constituit Philippum Wruteczky pretactum et Petrum Sax, concives nostros, veros et potentes tutores omnium in presentibus contentorum. In horum robur majus nostre civitatis sigillum presentibus est appensum. Datum sabbato post diem beati Jacobi majoris apostoli, anno domini millesimo quadringentesimo vicesimo sexto.