Jan Albeni (Johannes), biskup v Záhřebu, (episcopus Zagrabiensis cancellarius) oznamuje římskému králi Zikmundovi (Sigismundo), že se na svátek svatého Vavřince (in festo sancti Laurentii) 10. srpna konal v Budíně (ad civitatem vestram Budensem) sněm duchovní a světské šlechty (praelati et barones regni vestri), na kterém se projednávala jednota proti Turkům (Turcorum) a husitům (Hussitarum), kterého se Jan osobně zúčastnil. Na toto jednání šlechty dorazilo poselstvo (ambasiata) od polského krále Vladislava II. Jagiella (regis Poloniae) s pověřovacími listy vyjadřující pozdravy probíhajícímu sněmu. Dále uvádí, že vévoda Swidrigal (duce Swydrigal) uzavřel spojenectví s řádem německých rytířů (mali homines Pruteni) namířené proti Polsku, proto byli Poláci nuceni uzavřít dohodu s Čechy (Bohemis). Jan však zdůrazňuje, že tato dohoda je zaměřena výhradně proti řádu německých rytířů (omnes Teutonicos seu Germanos), a nikoliv proti Uhersku (Hungaros), s nímž Polsko již od krále Štěpána (Sancti Regis Steffani) udržuje vřelé vztahy, a to do takové míry, že za dob krále Ladislava V. (regis Ladislai) byly obě země spřízněny přes jeho matku (ex parte matris), a podobně během vlády Ludvíka I. Velikého z Anjou (Ludowici regis) žili v jednotě.
- A: N/A
- B: ISG Frankfurt am Main; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Tomek 1879-IV, s. 525.
- Tomek 1899-IV, s. 521‒522.
- Hofman 1904, s. 265.
- Varsik 1965, s. 91.
- Bartoš 1966, s. 191.
- Molnár 1985, s. 34‒35.
- Šmahel 1993-III, s. 258‒259.
- Kavka 1998, s. 151, 175.
- Čornej 2000, s. 532.
- Šmahel 2002-III, s. 1558‒1559.
- Nikodem 2004, s. 383‒386.
- Lysý 2007, s. 637.
Přepis regestovaného dokumentu
Serenissime princeps et excellentissime domine! Post humilem mei recommendationem orationumque suffragia devotarum. Scire dignetur eadem Sertus, quod prælati et barones regni vestri in festo Sancti Laurentii proxime præterito pro parte majori ad civitatem vestram Budensem pro defensione præfati regni vestri contra insultus Turcorum et perfidorum Hussitarum in unum convenerant; inter quos ego ctiam personaliter fui. Quibus quidem dominis prælatis et baronibus ut præemittitur invicem existentibus, in præsentia eorumdem accessit ambasiata regis Poloniæ cum literis credentialibus, ipsisque literis per eosdem prælatos et barones vestros revisis, ambasiata memorati regis Poloniæe primo ex parte ipsius Domini Regis, demum ex parte Domine Reginæ conthoralis suæ, et tandem majorum et ex post filiorum suorum, eisdem prælatis et baronibus vestris retulit salutes. Tandem autem in persona ejusdem Domini Regis querulose protulit, quomodo illi mali homines Pruteni ligas et confoederationes cum eodem rege contractas non tenerent, et sibi et regno suo multa damna fecissent, et ipsi etiam contra ipsum cum duce Swydrigal essent confoederati. Hoc etiam retulit, quod ipse Dominus Rex et filii sui ac barones ejus uniti essent cum Bohemis, vellentque cum ipsis contra omnes Teutunicos seu Germanos tenere, sed non contra Hungaros; quoniam a tempore Sancti Regis Steffani et tandem a tempore Sancti Regis Ladislai, qui ex parte matris fuisset de regno Poloniæ, usque ad tempora Domini Ludowici Regis et durante eo, semper fuerunt unum, et domini Hungari ducebant matrimonialiter sorores dominorum regni Poloniæ et e converso. Et hoc idem domini prælati et barones regni ejusdem Poloniæ intimassent dominis prælatis et baronibus regni Vestrae Serenitatis Domini tamen præfati sic et barones vestri super illo nullum dederunt responsum. Et hæc, serenissime princeps, Vestrae Majestati pro avisatione volui intimare. Scripta Kaproncze feria secunda proxima post festum Bartholomæi apostoli anno et cetera XXXII. Ejusdem Vestrae Serenitatis capellanus humillimus Joannes episcopos Zagrabiensis cancellarius.