Markvart ze Zvole (Markvart ze Zvole) oznamuje, že fojt, konšelé i celá obec Želechovic (fojt a konšelé i všecka obec z Želechovic, lidé moji) přednesli stížnost ohledně ztráty listiny, kterou jim v minulosti udělil svobody (list neboli hamfešt, kterýž jsem jim byl před časy dal a učinil na svobody dolepsané), o kterou přišli v době, kdy se Uničova zmocnili nepřátelé (když město Uničov ztraceno bylo v ruce jich nepřátel), a požádali ho o nové vydání listiny. Markvart, za sebe i své potomky a budoucí držitele Zvole a Želechovic (od sebe i od budúcích pánú Zvolských i Želechovských i ode všech jiných potomkuo dávám), obnovuje ty jisté svobody, aby jim pomohl od chudoby (z jich chudoby a z nedostatku pomoci a vyzdvihnúti). Předně jim uděluje právo odúmrti (odúmrti, kteréž by byly spadly neboli spadnuti měly na mne neboli na naše budúcí v tej obci Želechovskej, ty jim úplně dávám a poopouščím, aby spadly na jich přátely bližnější mužské neboli ženské, neboli na ty, komuž by kto chtěl poručiti). Dále se zavazuje, že nebude poddané v obci zatěžovat robotami (slibuji tej vší obci v Želechovicích svrchu psané i jich budúcím, že na ně nechci žádných robot nespravedlivých zamejšleti, ani na nich žádati věčně, ani moji erbové i jiní všickni naši budúcí).
- Markvart ze Zvole: ?; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Petr ze Zvole: ?; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- A: ZA Opava; SOkA Olomouc; Archiv obce Želechovice; inv. č. 1; aktuální uložení neověřeno
Přepis regestovaného dokumentu
Já Markvart ze Zvole vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzdří neboli čtúce slyšeti budú, že jsou byli přišli přede mne fojt a konšelé i všecka obec z Želechovic, lidé moji, žalujíce a toužíce mi, kterak by list neboli hamfešt, kterýž jsem jim byl před časy dal a učinil na svobody dolepsané, kteréž jsou u mne svými penězi vykoupili, byl by jim vzat od mocnej ruky, když město Uničov ztraceno bylo v ruce jich nepřátel, prosíce mne, abych s nimi milostivě naložil a jim jiný list na ty svobody, kteréž jsou prve ode mne měli, dal, a já k jich prosbám jsa nakloněn, jakžto ku poddaným, znamenav jich víru k sobě, chtě jim tady z jich chudoby a z nedostatku pomoci a vyzdvihnúti, těch jistých svobod, kteréž jsem jim byl prve dal a zapsal, mocí tohoto listu od sebe i od budúcích pánú Zvolských i Želechovských i ode všech jiných potomkuo dávám, zapisuji i mocí tohoto listu věčně potvrzuji, aby ti lidé i všecka obec tej vsi z Želechovic nynější i budoucí tyto svobody dole psané jměli a jich na věky požívali beze vší překážky naší i našich všech budúcích. Najprve všecky odúmrti, kteréž by byly spadly neboli spadnuti měly na mne neboli na naše budúcí v tej obci Želechovskej, ty jim úplně dávám a poopouščím, aby spadly na jich přátely bližnější mužské neboli ženské, neboli na ty, komuž by kto chtěl poručiti, a v to jim slibuji ani chci překážeti, ano v to sáhati, ani erbové, aniž potomkové naši, kterýmžkolivěk právem neboli kterú mocí na věky. Také slibuji tej vší obci v Želechovicích svrchu psané i jich budúcím, že na ně nechci žádných robot nespravedlivých zamejšleti, ani na nich žádati věčně, ani moji erbové i jiní všickni naši budúcí. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu věcem svrchu psaným a ku potvrzení svú vlastní pečeť s mám dobrým vědomím přivěsil jsem k tomuto listu a připrosil jsem slovutného Petra ze Zvole, bratra mého vlastního, aby svú pečeť na svědomí věcem svrchupsaným podle mé přivěsil k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Olomúci léta od narození Syna Božího tisíc čtyři sta třidcátého šestého ve čtvrtek den Všech Svatých.