Zemská obec předkládá římskému IDkráli Zikmundovi (králi našemu) své požadavky, předtím než bude přijat za nového krále.
1 Předně má povolit svobodu Božímu zákonu a souhlasit s přijímáním podobojí, podobně jako učinil král IDVáclav IV. (král Wáclaw). 2 Dále má zabránit difamaci přijímání podobojí a jeho rušení, přičemž ten, kdo by to učinil, má být vypovězen z města. 3 Dále se má král spolu s IDarcibiskupem Konrádem z IDVechty (arcibiskupa), kapitulou a zemskou obcí zasadit u IDpapeže Martina V. (papež), aby nedocházelo k difamaci IDČeského království (králevstvie) kvůli přijímání podobojí, nebo má povolit odvolání se v této věci k dalšímu koncilu. 4 Dále duchovní nemají v IDČechách zastávat světské úřady. 5 Kromě toho nesmí duchovní v IDČechách vlastnit ani žádné majetky. 6 Dále má být učiněna přítrž svatokupectví. 7 Dále má zakázat difamaci mistra IDJana Husa (mistr Hus), mistra IDJeronýma Pražského (mistr Jeroným) a jejich přívrženců, přičemž ten, kdo by to učinil, má být vypovězen z města. 8 Dále se nesmí vracet ty osoby, které byly vypovězeny králem IDVáclavem IV. ze země. 9 Dále cizinci (Němci) nemají zastávat úřady, přičemž v těch městech, které mohou spravovat etničtí Češi, bylo soudní řízení vedeno v češtině. 10 Dále má respektovat zákaz krále IDVáclava IV. předvolávat obyvatele IDČeského království k zahraničním soudům. 11 Dále má zavést mechanismus, v němž o platnosti papežských nařízení na teritoriu IDČeského království budou rozhodovat král, královská rada a vysoká šlechta. 12 Dále má povolit mistrovské zkoušky na IDpražském vysokém učení. 13 Dále se má dodržovat řád při zemském soudu a vedení zemských desek. 14 Dále má zrušit právo odúmrti, pokud někdo nezemře bez dědiců či testamentů. 15 Dále má šetrně zacházet s královskými poklady pod dohledem vysoké šlechty. 16 Dále má prominout defenestraci a drancování církevních objektů. 17 Dále má zajistit zrušení nevěstinců. 18 Dále má zajistit, aby židé půjčovali na zástavy pouze po předcházejícím souhlasu konšelů. 19 Dále má povolit čtení evangelia a epištol při mši v češtině. 20 Dále má IDuniverzita dohlížet na to, aby se v zemi nešířily bludy. 21 Dále má schválit výnosy pražských rad ze srpna 1419, týkající se výměny kněží a rychtářů. 22 Dále má IDkrál potvrdit zemská a městská práva a svobody. 23 Konečně má IDkrál potvrdit i předložené články.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 4937
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Palacký 1850, s. 268‒269.
- Tomek 1879-IV, s. 8‒9.
- Tomek 1899-IV, s. 8‒9.
- Adámek 1924, s. 81.
- Pekař 1930-III, s. 19‒21.
- Pekař 1933-IV, s. 16.
- Bartoš 1965, s. 72‒73.
- Mezník 1967, s. 194‒195.
- Mezník 1990, s. 216.
- Kavka 1998, s. 28‒30.
- Šmahel 1993-II, s. 98.
- Šmahel 1993-III, s. 10.
- Čornej 2000, s. 216.
- Šmahel 2002-I, s. 642.
- Šmahel 2002-II, s. 1014.
- Čornej 2019, s. 169.
Artikulové tito podáni buďte králi našemu novému, pánu milostivému. Najprvé: Aby Králova Milost dal svobodu zákonu Božiemu a slovu jeho, a zvláště o přijímání těla Božieho a krve Božie všemu lidu křesťanskému, jakož dobré paměti bratr jeho král Wáclaw tu svobodu byl jest propustil. Item aby jakož král Wáclaw vyznával jest, že to přijímanie Božie krve jest Boží zákon, aby též nižádný toho kusu nekaceřoval ani haněl, ale aby kněžie spolu slúžili, a lid obecný spolu ke mši chodili; a ktož by to rušil, aby nebyl trpěn v městě. Item aby bylo psáno papeži od Královi Milosti a od pánov, od zeman i od arcibiskupa a kapituly a ote všie obce, aby pro boží krev králevstvie nebylo haněno, ale aby ten kus byl dopuštěn, anebo aby papež dopustil odvolánie k budúciemu koncilium. Item aby nižádný kněz na úřadě světském posazen nebýval nikdiež po království českém. ltem aby kněžie právem světským, zbožím a platy a lidmi nevládli, ale od světských lidí potřebu podlé zákona Božieho jměli. ltem aby prodávanie svatokupecké za svátosti kostelnie a za listy šacovánie ve dvoře arcibiskupově a jinde po kosteléch od kněží sě nedály tajně ani zjevně. Item aby mistr Hus a mistr Jeroným od nižádného v zemi nebyli kaceřováni, neb jinak bude svár mezi lidmi; a ti kteříž sú co přisahali proti těm, jenž je jmenuji Wiklefy neb Husy, aby právem na ně dovodili pod túž pokutú, aneb aby haněti přestali; jinak aby v městě nebyli trpěni. Item aby vypovědění králem Wáclawem z země neb z města nebyli zasě navracováni. Item aby cizozemci světští neb duchovní v nižádné úřady neb dóstojenstvie neb obroky zemské nebyli dopuštěni: a zvláště aby po městech Němci nebyli posazeni na úřad, kdež by Čechowé mohli a uměli vlásti; a aby súdové a žaloby v jazyku českém po Čechách se dály, a Čechowé aby prvnie hlasy všudy po králevství a po městech jměli. Item aby póhonové ven z země nižádného ani světského ani duchovnieho nebyli dopuštěni. ltem aby bully a processové od dvora papežova na obroky a na stavenie služby, aneb jiní všelikací listové, aby v zemi nebyli dopuštěni, dokudžby jich Králova Milost se pány a s raddú svú nedopustil. ltem aby hodní na svěcenie byli dopuštěni bez svatokupectvie a bez v nově zamyšlených přísah a odřezovánie; takéž aby mistrovánie študentóm svobodné bylo propuštěno. Item aby Králova Milost propustil súdy zemské sirotkóm, vdovám a jiným zemanóm; a to ceněnie a šacovánie při vkládání a vykládání a ohlédaní desk a jiné neřády aby ráčil staviti s raddú panskú. Item aby Kralova Milost odúmrtí po zemi neráčil bráti, kromě těch, kde by kto bez rozkázanie co otemřel a jenž by nižádného nejměl příbuzného. Item aby pokladové královstvie Českého, poněvadž jsú od dávna pro obecné dobré jazyku a královstvie Českého shromažďováni a zachováni, aby nebyli hýbáni a utracováni, leč na zemské dobré a počestné a s raddú panskú. Tito jsú artikulové od obce: Item aby ty věci, kteréž sú sě v nově od obce staly v městě, aby od Královy Milosti nebyly zlým spomínány. Item aby hampejs a nevěstky a kuběny a jiné zlé proti Pánu Bohu a obci škodlivé nebyly v městě ustavovány. Item aby židové všady po království na nižádný základ peněz nepójčeli, leč by ten základ prvé přísežným na to usazeným byl okázán; nebo tak krádežové a lúpežové po zemi k židóm by útoku neměli, a tak by zahynuli. Item aby čtenie a epištoly v jazyku českém čísti neb spievati po kosteléch řádně nebylo překáženo. ltem jestli, neb zdáli sě, aby kde v království byl který blud proti vieře, aby mistrové na ohlédanie toho byli vydáni; a ti kteříž by narčeni byli, aby byli slyšeni a naučeni a zpraveni z Písma svatého; a kteříž by naučenie nechtěli vzieti, aby nad těmi bylo pomstěno řádně. Item aby Králova Milost těch všech kusóv a usúzenie pochválila a potvrdila, což sú konšelé učinili a přikázali po smrti krále Wáclawa, ježto jest pro dobré obecné této země neb tohoto města, a ježto nejsú proti cti Královy Milosti a jeho právu. Item aby Králova Milost zemské svobody, práva, i tudiež městská, ráčil držeti a jich potvrditi svými listy. Item aby Králova Milost na tyto kusy ráčil svój majestát dáti, a jich tiem potvrditi ráčil pro Boží zákon a pokoj a jednotu tohoto královstvie a města pražského.
Překlad
Hie santen die Behemschen herren ir botschaft zu dem konige Sigemont und boten in, das er in dise artikel bestetigen wolt, also sin brüder Wenzlauw sů ouch gehalten hette, das aber der konig nit thun wolt.
In dem jore, als man zalt von der geburt Cristi vierzehenhundert und 19 jor, soltu ouch wissen, alsbalde konig Wenclaus von Behem starp, do santen die Behemschen hussen und ketzer zu dem Romschen konige Sigemont konig zu Ungern, an den das konigrich zu Behem gestorben und gefallen was, den Hussen und ketzern die noch beschriben stuck inen zü bestetigen und durchzugonde loßen in aller moß, als hernoch beschriben stot. Do er des nit thün wolte, do woren, si ie lenger und ie vester wider ine.
Von der frigung des konigez und von der empfohung dez sacraments.
Zum dem ersten, das des konigz gnode gebe friung der ordeunge und der worte gots und sunderlich von der empfohung des lichnams und blüts gotes allen cristenlůten, also sin brůder gůter gedechtniße konig Wenzlaus de sleben frunge durch hat loßen gon.
Von der bekentnisse konig Wenzlaus und ordnung.
Also konig Wenzlaus bekannt hette, das die empfahunge des heiligen blůtz ein ordenung und ein gesetz gotz ist und das nieman in dem lande das selbe stuck schenden oder ketzern sol, sonder die priester mit einadnder messe lesen und die lůte alle gemeinlich darzü gonde. Und wer das brech, den sol man im lande nit liden.
Von der geschrift, die man dem bobst schreip von dem konige.
Das man dem bobst schribe von dem konig von den herren von den lantlůten und von dem erzbischofe und von dem capitel und von den steten und von der ganzen gemein, das das konigriche nit werde geschendet noch geketzert von dez heilgen blůts wegen, sunder das das selbige stucke werde bestetiget.
Das man keinen priester an kein weltich ambacht setzen sol.
Das kein prister an kein weltich ambacht gesetzt werde, das kein prister mit weltlichen gerichten gůtern gulten und luten nicht zu schaffen habe noch uber sie gebieten solle, sondern von allen lůten ire notturst noch ordenüng unde gebot gotes nemen und haben.
Das man gelt noch kouf noch schatzung der kirchen nit nemen sol.
Das man gelt noch kouf noch schatzunge umb die heilikeit der kirchen noch umb brief in des erzbischofs hof von priestern nit nemen, das das nit heimlich noch offenlich geschehen sol.
Von der ketzefige meister Hussen und meister Iheronimus.
Das meister Huß und meister Iheronimus von keinem in dem lande geketzert werde; wann geschehe das, so wurde grosß krieg under dem volg. Das die, die do gesworn habent wider die, die sich Wickleffen oder Hussen nennent, sollent mit dem rechten us der schrift der selben unrecht uns bewisen oder von der schendung loßen, oder man sol die nit in dem lande liden.
Das kein fremder geistlich oder weltlich an kein ambt gesetzet werde.
Das die uslender geistlich oder weltlich an kein ampt oder wurdikeit oder einicherleige pfrunde zugeloßen werden und sunderlich in steten, das man die Dutschen an kein ambaht setzen sol, das die Behem sleber verston mögent. Das die gericht und clagen in Behemscher zungen geschehen sollent und daz die Behem die erst stimme an dem gericht und in dem konigrich unde steten habent.
Das kein ladung uß dem lande sol gon.
Das der konig kein ladung uß dem lande, geistlichen noch weltlichen zu werden, nicht sol lossen gon.
Das kein bullen uf pfrunden noch processe in das lant gebrocht werde.
Das kein bullen uf pfrunden oder wurden noch processe von des bobestes hofe oder sust anderswo oder ander brief wie die sint nit werden in dem lande zügelossen, sů wurdent danne mit des koniges gunst und der herren und siner rete zugelossen.
Das man die wihung an geistlichen koifen und ungewonlich swüre underwegen losse.
Das nur die wurdigen oder die woldechtigen zü der wihung ane geistlichem koufe und ane nuwe erdocht swüre und zusrpuchen zü solten gelossen werden.
Wie der konig das lant sol lossen bliben bi sinem alten herkomen.
Das der konig losse bi des landz rechten bliben wittewen und weisen und lant und lute und die stet und dann recht losse richten; das der konig nit losse schatzung und zuleigung und ußespruch und beschirmung der lantdaffeln und andere unzumlich und unbillich sache ußrichten; und daz sin gnode gerůche der herren kriege zü stillende.
Das der konig sol von keinem menschen kein anfall nit nemen.
Das des koniges gnode gerüch anesterben noch anefallen nicht zu nemen, es were dann, daz iemant an bescheidung sturbe und der do enkeinen rechten erben zu dem güt do ließ.
Das man die schetze des landes zü Behem nit sol anders anleigen, wann an des landes nütze.
Das alle die schetz des konigrichz zu Behem, die von alters durch der gemeinen nütz der züngen des riches zu Behem züsamengeleit, nit worden verstort noch verzert, es wer danne an des landes nütz und eren und mit der herren rat.
Das alle die Juden, die in dem lande zu Bohem sint, kein gelt sollent lihen one urlop der beseher.
Das alle die Juden, die in dem konigrich sint, kein gelt uf kein pfant nit lihen sollent, es werde danne vor bewiset eime beseher, der dar gesatzt ist, wann dieberige und rouberige in dem lande geschehen, das nicht enwere, hettent sie nicht zuflucht zu den Juden, die daruf lihent, das sie verlorn werdent.
Das alle ewangelium und epistel in dem lande zu během gelesen werdent.
Das alle ewangelia und alle episteln in allen Behemschen kirchen gesungen und gelesen werdent und das das nit gehindert werde.
Von der irrunge in dem lande zu Behem, wie man die fürnemen sol.
Duchte iemans oder wurde man erkennen, daz in dem lande iergens ein irrung were wider den glouben, daz man meister zü besehen darzu geben sol und das die do wurden besaget verhört und uß der heiligen geschrifte abgewiset und geleit wurdent; und die dann den lerern nit volgen wolten, das über die selben sol gericht werden ordenlichen.
Das der konig dem lande friungen gebe.
Das des konigz gnode des landez friung und recht gerüch zu behalten und zü bestetigen.
Wie der konig alle artikel mit sime ingesigel bestetigen sol durch die ordenüng gotes frides.
Das der konig mit siner majestat ingesigel die vor geschriben stücke und artikel bestetigen sol durch die ordenung gotes fride und einung willen des konigrichz zu Behem.
Wie es darnoch erging, das vindest du da nehst hernoch geschriben in vil stucken von der Hussen wegen.