Převor Jan (Johannes prior), cirkátor Ondřej (Andreas circator), jakož i ostatní bratři a konvent premonstrátského kláštera v Milevsku (monasterii Milocensis ordinis Premonstratensis) v pražské diecézi (Pragensis diocesis) adresují papeži Martinovi V. (domino Martino, divina providencia sacrosancte Romane ecclesie summo pontifici) nebo Brandovi de Castiglione (domino Brande), kardinálovi v Piacenze (cardinali Placentinus vulgariter nominato) čili kardinálovi knězi tit. sv. Klimenta (miseracione divina tit. s. Clementis s. Romane ecclesie presbitero) a apoštolskému legátovi (dicte sedis apostolice legato), který má od papeže svěřenou patřičnou pravomoc, žádost, aby papežskou autoritou potvrdili volbu nového opata jejich kláštera, kterým se stal Petr (religiosum fratrem Petrum), plebán v Kamýku nad Vltavou (protunc plebanum in Camyk) a řeholní bratr. Aby bylo možné lépe posoudit tuto volbu, dali zmínění členové kláštera prostřednictvím veřejných notářů Mikuláše Stanislavova z Pawlówa (Nicolaus olim Stanislai de Paulaw), klerika vratislavské diecéze (clericus Wratislaviensis diocesis, publicus imperiali auctoriate notarius), a Mikuláše (Nicolaus), syna zesnulého Mikuláše Weigliniho z Nového Kostela (natus quondam Nicolai Weiglini de Nova Eccleisa), klerika olomoucké diecéze (clericus Olomucensis diocesis, publicus imperiali auctoritate et ordinaria approbatus), sepsat také záznam o rozhodnutí všech voličů při této opatské volbě (eleccionis decretum). Ten pak opatřený pečetěmi opata kláštera v Gerasu (abbatis Jerocensis) a probošta v Nové Říši (prepositi in Reusch) poslali současně s žádostí prostřednictvím zmíněných notářů papeži či uvedenému kardinálovi Brandovi. V záznamu o výše uvedené volbě uvedli následující: mniši premonstrátského řádu stejně jako členové kláštera v Milevsku, který nyní nemá opata, jsou v těchto smutných časech, kdy dochází v jejich zemi k pronásledování všeho řádového i světské kléru, rozptýlení v různých oblastech a mnozí již zemřeli ve vyhnanství či z důvodu pronásledování; zbyli pouze výše uvedení mniši, a ti zastupují celý konvent kláštera, byť i oni žijí ve vyhnanství. Protože klášteru do budoucna hrozí, že by se někdo vetřel na opatský stolec (intrusum), a jelikož by mohly vzniknout i další škody, pokud by se oddalovala volba nového opata, rozhodli se zmínění zástupci konventu vykonat volbu nového opata podle ustanovení jejich řádu, a to tímto způsobem: poté, co 5. září roku 1423 zemřel opat jejich kláštera Svatomír (domino Swatomirio, olim abbate nostri monasterii), který byl slavnostně pohřben podle církevního obyčeje, se uvedení bratři milevského kláštera sešli 22. září téhož roku z důvodu volby nového opata. Po společné poradě stanovili termín konání volby na 27. září a k tomuto termínu vyzvali také nepřítomné bratry, kteří by v souladu s právem měli či mohli být povoláni. Požádali také Tilmanna (dominum Tilmannum), opata premonstrátského kláštera v Gerasu (abbatem monasterii Jercocensis), a Henslina (dominum Henzlinum), probošta kláštera téhož řádu v Nové Říši (prepositum monasterii in Reusch), aby se dostavili k témuž termínu a dali k dispozici své rady. Následně zmínění dva preláti prošetřili, zda ti, kteří mají volit, nejsou exkomunikováni, suspendováni, zda nepodléhají interdiktu či nejsou zatížení iregularitou, a zda mají právo volby. Po zjištění, že mezi nimi nikdo takový není, byla sloužena mše k chvále sv. Ducha, která byla ukončena za zvuků zvonů. Poté se všichni, včetně obou prelátů, shromáždili v kapitule a podle řádů a statutů premonstrátského řádu určili volitele a shodli se na tom, že k volbě určí dva bratry kláštera v Milevsku. Převor Jan (Johannes prior) zvolil bratra Hrocha (fratrem Hrochonem), zbylí bratři zastupující celý konvent kláštera zvolili bratra Přecha (fratrem Przyechonem). K nim byli ještě ve shodě všech přidáni tři bratři jako vybraní volitelé (tamquam compromissarios), tedy plebán v Kamýku nad Vltavou Petr a mniši Ondřej (fratrem Andream) a Petr (Petrum). Takto určení volitelé měli plné a svobodné právo jménem celého konventu náležitou volbou vybrat sebe nebo zmíněné bratry za opata a zároveň slíbili, že zvolenou osobu budou respektovat. Těchto pět bratrů pak se štolou na ramenou přísahalo na svaté evangelium, že opatem zvolí tu osobu, v níž poznají ve všech ohledech nejlepší vlastnosti. V místnosti určené k volbě (in conclavim) se svorně a jednomyslně shodli a dali své hlasy tehdejšímu plebánovi v Kamýku nad Vltavou Petrovi, který byl následně z nařízení konventu a jménem celého konventu zvolen opatem kláštera v Milevsku. Z pověření volitelů a celého konventu kláštera v Milevsku pak veřejně vyhlásil zmíněnou volbu výše uvedený veřejný notář Mikuláš z Pawlówa.
- Mikuláš (Nicolao), arcijáhen v Praze (arcidiacono ecclesie Pragensis)
- Mikuláš (Nicolao), plebán v Konicích u Znojma (plebano in Canicz)
- Mikuláš (Nicolao), plebán v Příměticích (plebano in Prenticz)
- Václav (Venceslao), dvorský soudce (iudice curie)
- Vít z Domamil (Vito de Domamil), purkrabí kláštera v Louce (purgravio monasterii Lucensis)
- Zachariáš řečený Mníšek (Zacharia dicto Mnyssek)
- Opat premonstrátského kláštera v Gerasu Tilmann: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Probošt premonstrátského kláštera v Nové Říši Henslin: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: NA Praha; Premonstráti ‒ klášter Strahov; inv. č. 98
- B: NA Praha; přiložen k originálu
- A: Monasterium
- B: N/A