Míšeňský kněz Jan Kule (Johannes Kule, presbiter Misnensis diocesis) žádá papežský stolec, aby poté, co se ukáže v níže uvedeném sporu o farní kostel v Lužici (in Luzicz), ležící v Čechách (in terris Bohemie) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), že žádná ze sporných stran (si neutri) nemá pravoplatný nárok na tento kostel, mu, který zná jazyk místních farníků, tedy češtinu (lingwam parrochianorum...videlicet Bohemicam), byl udělen zmíněný farní kostel v Lužici, jehož roční důchod nepřevyšuje šest hřiven stříbra a který se nedávno uvolnil po smrti jeho rektora Jana, jenž zemřel mimo kurii. Svou žádost odůvodňuje následujícím způsobem: protože kostel v Lužici náležel k patronátu laiků, tvrdil zmíněný Jan Kule na jedné straně stejně jako na druhé straně jistý Benedikt řečený Lazarus (Benedictus alias Lazarus), klerik pražské diecéze, že jim byl kostel přiřknut jeho patrony a že oba byli uvedeni ke kostelu pražským arcibiskupem, respektive jeho vikářem in spiritualibus. Následně z toho, že byl uveden k řečenému kostelu v Lužici Benedikt řečený Lazarus, vznikl spor, který byl řešen nejprve před zmíněným vikářem a následně před arcibiskupským komisařem. Protože se zmíněnému knězi Janovi Kulemu jevilo, že u soudu před vikářem je znevýhodňován, obrátil se na apoštolský stolec s žádosti, aby záležitost byla svěřena apoštolskému auditorovi Konradovi Conhoverovi (Conrado Conhover), a ve věci sporu o prezentaci na zmíněný kostel tvrdil, že ani jednomu z nich nepříslušela a nepřísluší práva v řečeném lužickém kostele. Výše uvedenému udělení nemá vadit (non obstantibus), že řečené kněz Jan Kule drží farní kostel v Liebenau (in Libenaw) v diecézi Míšeň (Misnensis diocesis). Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.)
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 129 (lib. XIII de vacantibus per fiat a. secundo)