Papež Martin V. osvobozuje a kvituje kardinála tit. sv. Klimenta Brandu de Castiglione ze všech jím nebo moci jeho mandátu vybraných peněžních částek od kohokoliv a kdekoliv. Nejprve se zmíněný kardinál zavázal ještě jako mladý klerik k platbě annátů papežské komoře z udělených beneficií jak jemu, tak i jiným osobám; po biskupské promoci na stolec v Piacenze se zavázal k platbě servicií; následně za kardinála biskupa tuskulského Baldassara, tehdy ve své obedienci papeže Jana XXIII., byl jmenován v Království uherském a v jiných zemích reformátorem, apoštolským nunciem a papežským kolektorem, a v tomto úřadu vybral některé částky peněz náležející apoštolské komoře; po zisku kardinálského titulu dosáhl z papežského udělení některá tehdy uprázdněná světská i řeholní beneficia, z nichž se zavázal zaplatit papežské komoře annáty. Pro jeho neutuchající snahu a práci ve prospěch svaté církve a aby ho ani jeho dědice či potomky výše uvedené povinnosti nezatěžovaly, získal z moci papežské výše uvedenou abolici a kvitanci, ať už předložil účty nebo ne. Zároveň papež vyhlašuje, že on ani jeho dědici či nástupci nejsou povinni ani v budoucnu předložit takovéto účty římským papežům nebo apoštolské komoře.