Král IDZikmund oznamuje IDOldřichovi z IDRožmberka, že přijal jeho list s následujícím obsahem: IDOldřich obdržel poselstvo, že Pražané nechtějí přijít na slyšení do IDBrna, ani nechtějí dodržet dohody uzavřené mezi nimi a panstvem, a proto se ptá krále IDZikmunda, co má dále konat v souvislosti s královským poselstvem.1
Král IDZikmund poslal příslušný článek z IDOldřichova listu kardinálovi IDBrandovi de IDCastiglione do IDBudína, aby ho požádal o radu (A dáváme věděti, že jsme knězi cardinálovi ten artikul z tvého listu vytáhli a ten jemu poslaly do Budyna).2 Nezávisle na tom IDZikmund žádá IDOldřicha, aby vyslal své posly do IDPrahy, kteří by tam vyřídili královské poselstvo, jak mu to král nařídil (avšak buďto kterakž kolivěk, tehdy žádáme, aby to naše poselstvie, kteréž jsme tobě poručili, předsě dal a je s tiem obeslal). IDOldřich má také zvážit, zda by v této věci nebylo možné udělat ještě něco dalšího. IDOldřich také požádal krále IDZikmunda, aby král obeslal rovněž IDHynka Ptáčka z IDPirkštejna (Henicze). Král mu nyní sděluje, že IDHynkovi již dříve napsal a nyní mu píše znovu,3 aby všeho nechal (aby to učinil, všech jiných věcí nechaje) a přijel ke králi, aby s ním IDZikmund mohl vše probrat. Nakonec král IDZikmund žádá IDOldřicha, aby se nevzdával hradu a města IDBechyně (aby Bechyni vždy neopúščal).
1: IDOldřichův list určený králi IDZikmundovi je deperditum. Jiné poselstvo krále IDZikmunda určené IDOldřichovi z IDRožmberka se nedochovalo (viz regest).2: Výtah z IDOldřichova listu byl nepochybně poslán společně s listem kardinálu-legátovi IDBrandovi (viz regest).3: Viz regest a regest.
- Dole vpravo: De mandato domini regis.
- Vnější adresa: Nobili IDVlrico de IDRozenberg fideli nostro dilecto.
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 247
- B: ANM Praha; Sbírka Palacký František; inv. č. 306; kart. 8, sub dato
- UB I, s. 321, č. 283 (němčina)
- RI XI, č. 5750 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 142‒143, č. 84 (němčina)
- Schmidt 1908, s. 236
- Šmahel 1993-III, s. 146; s. 366, pozn. 281
- Šmahel 2002-II, s. 1308‒1309
- Šandera 2011, s. 16‒17
- Coufal 2012, s. 183