Litevský kníže IDZikmund Korybutovič (Zigmund, z Boží milosti kníže litevský) vyznává, že za sebe i pražany, pány, rytíře i města a obce jeho strany (Pražany, pány, rytíři i městy a obcemi k zákonu Božímu, k nám a k městu pražskému příchylnými) vděčně přijímá nález1 vynesený zvolenou rozhodčí komisí na poli u IDVršovic (na poli u Vršovic) ohledně sporu, který vedl s IDJanem Roháčem z IDDubé (Janem Roháčem z Dubé), IDAlešem ze IDŽeberka (Alšem z Zieberga), IDJanem Hvězdou z IDVícemilic (Jankem Hvězdou z Viecemelic) a IDKunešem z IDBělovic (Kunšem z Bělovic), i dalšími tábority a orebity (i jinými pány, rytíři, panošemi, městy i obcemi táborskými a orebskými k zákonu Božímu a k nim příchylnými), kterým je věrně a křesťansky usmířili; a zavazuje se pod trestem propadnutí dohodnutého základu,2 dojde-li k jednohlasnému výroku IDSmila ze IDŠternberka (Smila z Šternberga) a IDPetra Zmrzlíka ze IDSvojšína (Petra Svojšína), smluvený smír držet. Dodává, že proti případnému narušiteli tohoto smíru má zakročit všechny obce IDČeského království (všeckny obce k zákonu Božímu příchylné) společně a donutit ho k jeho dodržování.
1:K tomu blíže viz regest.2:K tomu blíže viz regest; regest.
- Dobiáš 1933, s. 341.
- Dobiáš 1936, s. 53.
- Vermouzek 1962, s. 167‒168.
- Bartoš 1965, s. 210‒211.
- Boubín 1982, s. 223.
- Šmahel 1987, s. 30.
- Grygiel 1990, s. 19, pozn. 58.
- Šmahel 1990, s. 376‒377.
- Šmahel 1993-III, s. 170, 372‒373, pozn. 319
- Šmahel 2002-II, s. 1355‒1356.
- Čornej 2011, s. 112, pozn. 16.
- Bystřický 2013, s. 184‒185.
My Zigmund, z Boží milosti kníže litevský, zcela vyznáváme tímto listem obecně všem nynějším i budoucím, jenž tento list uzří, čísti budou aneb čtouce uslyší: tak jakož z přepuštění Pána Boha všemohoucího rozličné nechuti a záhuby a krve prolévání i jiné nesnáze byly jsou vznikly mezi námi, Pražany, pány, rytíři i městy a obcemi k zákonu Božímu, k nám a k městu Pražskému příchylnými s jedné strany a mezi urozenými, statečnými a slovutnými Janem Roháčem z Dubé, Alšem z Zieberga, Jankem Hvězdou z Viecemelic, Kunšem z Bělovic i jinými pány, rytíři, panošemi, městy i obcemi táborskými a orebskými k zákonu Božímu a k nim příchylnými z strany druhé, z nichžto různic a nechutí ty velebné pravdy, o něž sme se zasadili, veliké umdlení, věrní veliké škody a zámutky měli jsou a nepřítele Boží i naši, ti jsou se tím sílili a velice zveličeli, o kteréžto nechuti a různice mocně s obou stranú na ubrmany sme uručili i sami se zvláštním listem zapsali, jakož toho listové zvláštní s obou stranú pod základy a pokutami velikými jsou uvedeni, kteřížto ubrmané, za jeden člověk smluvivše se před námi i před obcemi velikými s obou stranou, na poli u Vršovic vyřčení a vejpověď sou učinili a konečně věrně a křesťansky nás smířili, jakož o tom ubrmanská výpověď slovo od slova popsaná pod ubrmanskýmu pečeťmi oběma stranoma jest vydána. Kterúžto vejpověď i ten křesťanský mír tudíž my i všickni obce s velikou vděčností zjevně sme přijali a mocí tohoto listu přijímáme, slíbivše i slibujíce tímto listem svou dobrou knížetcí víru a beze vší zlé lsti tu výpověď držeti a ten slavný mír tvrditi, v něm státi a trvati beze všeho přerušení s Boží pomocí do té smrti. Pakli bychom ten slavný mír v čem zrušili, jehož Bože nedaj, anebo kto z našich zrušil a přestoupil a my se k tomu podlé seznání a rozkázání jednostajného urozených pánův Smila z Šternberga a Petra Svojšína neokázali a neodbyli tak, jakož list s rukojměmi učiněný okazuje, tehdá bychom proti své víře knížětcí učinili a základy v listu rukojemném dříve řečeném položené propadli bychom. A na nás anebo na takového, ktožbykolivěk toho míru nedržel vel nedrželi, všeckny obce k zákonu Božímu příchylné mají sobě pomoci, také aby vždy ten slavný mír v své váze a v celosti byl zachován. A toho na svědomí a na potvrzení pečeť naše s naším vědomím a dobrou volí k tomuto listu jest přivěšená. Datum ut supra.