Jan z Kralovic (Johannes Cralowicz) a Johánek z Dubé (Johannes de Duba) generální vikáři pražského arcibiskupství ustanovují Mikuláše Ceislera z Kirchheimu (Nicolaum Czeysler de Kerchain), kněze míšeňské diecéze, oltářníkem oltáře Božího Těla a sv. Kateřiny, panny, v kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském, který byl uprázdněn smrtí Linharta Dymera ze Sokolova (Leonardi Dymer de Falkenaw). Mikuláš Cesler se nedostavil osobně, nýbrž byl zastoupen svým prokurátorem Janem Sovnicem, (Johannis Sownycz), oltářníkem v Mittelherwigsdorfu (Herwigistorff), který své prokurátorství doložil instrumentem veřejného notáře Wachsmuda ze Sangerhausen (Wachsmudi de Sangerhussen), klerika halberstadtské diecéze. Mikuláš byl prezentován Jindřichem Falkenauerem (Henrici Falkenawer), děkanem a farářem kolegiátního kostela sv. Jiljí na Starém Městě pražském.