Purkmistr a rada města Prahy (Magister civium et consilium civitatis Pragensis) sdělují Zikmundovi Lucemburskému (serenissime princeps et domine), že vyslanci jejich a dalších obcí, kteří se v Chebu (civitate Egrensi) sešli s knížaty a posly vyslanými koncilem v Basileji (concilio Basiliensi), se cestou zpět shodli, aby Prokop Holý (Procopius Holii) sdělil některé věci Zikmundovi Lucemburskému (vestre serenitati), a tak se také stalo. Protože ale Pražané, vzhledem k nebezpečím, která na cestách na posly číhají, neví, zda se tato zpráva k adresátovi dostala, opakují tyto informaci v tomto dopise. Nejprve tedy sdělují, že jejich poslové vyslaní do Chebu se shodli s vyslanci koncilu (cum parte sibi adversante) na několika článcích a závěrech, kterými se chtějí řídit při disputacích na koncilu v Basileji (concilio Basiliensi). Pražané a ostatní obce chtějí tytéž posly (eosdem) vyslat do Basileje (illuc), protože si přejí řádné slyšení bez útlaku a jakýchkoliv lstí, kvůli němuž dlouho naléhali a snášeli námahy a náklady. Doufají, že na koncilu zvítězí dobro a zlo bude poraženo. Pražané a poslové vyslaní na koncil si dále přejí, aby Zikmund Lucemburský (vestra serenitas) nařídil Oldřichovi z Rožmberka (domino de Rosis), Zdeslavu Tluksovi z Buřenic, purkrabímu na Karlštejně (domino Zdesla Tluxa, burgravio in Karlstein), Půtovi III. z Častolovic (domino Pote), a Vilémovi z Nečtin (domino Wilhelmo de Nocztin), aby převzali vyslance Pražanů a dalších obcí pod svou ochranu a společně s dalšími průvodci, kteří se k tomu zavázali v Chebu, totiž Fridrichem I. Braniborským (Fridericus marchio Brandeburgensis), Janem Falcko-Neumarktský (dux Iohannes Bavarie), je dovedli až do Basileje a zpět na stejné místo v Čechách, kde je převezmou pod svou ochranu. Pražané se totiž bojí, že kdyby se jejich poslům po cestě něco stalo, bylo by velmi těžké dosáhnout usmíření se sousedy a vzdálenějšími nepřáteli. Dále Zikmunda Lucemburského (vestra serenitas) žádají, aby byl osobně přítomen v Basileji, až tam půjdou jejich vyslanci, o což už žádali jejich v Chebu od vyslanců, a mistrů koncilu, a naznačují, že by jej k tomu měla vést vrozená láska k Českému království. Dále jej žádají, aby usiloval o to, aby koncil nebyl přenesen ani rozpuštěn, ale byla tam dovršena reforma celého křesťanstva.
- A: N/A
- B: Wien, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, RK Reichsregister D, fol. 268r‒v
- C: Firenze, Biblioteca Medicea Laurenziana, Plut. 16. 13, fol. 12r
Původně český dopis se dochoval ve třech překladech: dvou latinských a jednom německém. Rozdíly mezi dvěma latinskými překlady jsou natolik významné, že se zdá, že na sobě nejsou závislé.
Přepis regestovaného dokumentu
Servicio nostro premisso, serenissime princeps et domine, serenitati vestre intimantes notificamus, qualiter pridem, quemadmodum eandem vestram serenitatem latere non credimus, nunccii a nobis et aliis conmunitatibus destinati, qui cum principibus et magistris a concilio Basiliensi transmissis in civitate Egrensi convenerant, ad propria redeuntes unanimiter consenserunt et in eo residerant, quod Procopius Holii vestre serenitati super aliquibus rebus litteris suis notitiam faceret quemadmodum factum est. Sed propter insecuritatem, que in viis plerumque occurat nuncciis et si id ad vos nondum pertigit, tamen presentibus iteramus. Primo serenitati vestre notum facientes, quod nunccii per nos testinati ad Egram cum parte sibi adversante unanimiter super certis articulis et conclusionibus remanserunt, sub quibus stare volunt coram concilio Basiliensi. Nos quoque et cetere conmunitates eosdem illuc transmittere intendimus, quoniam diu desideravimus et pro illa instetimus, fatigas et impensas fecimus et hodie desideramus audienciam ordinatam sine impressione et aliis quibuscumque dolosis cautelis, sperantes in domino Deo, quod ibidem illud, quod est bonum excrescet et malum succumbet. Itaque nos et eciam nunccii ad concilium deputati desideramus, quatinus vestra serenitas precipiat suis in Bohemia videlicet domino de Rosis et domino Zdesla Tluxa, burgravio in Karlstein, domino Pote et domino Wilhelmo de Nocztin, ut ipsi nunccios nostros et aliarum conmunitatum suscipientes ipsos conducant una cum aliis conductoribus, qui se ad hoc in civitate Egrensi obligarunt quemadmodum est illustris princeps Fridericus marchio Brandeburgensis et dux Iohannes Bavarie etc. usque ad Basileam et reducant ad eundem locum in Bohemiam, in quo eos sub proteccione sua suscipiunt. Veremur enim, quod si nuncciis nostris aliquis malus casus accideret, quod pacificatio cum omnibus circumiacentibus inimicis et eciam remocioribus difficillime subsequi posset. Ad predicta eciam desideramus, ut vestra serenitas in Basilea personaliter dignetur adesse, quando nunccii nostri illuc se expedient, quatinus in civitate Egrensi nunccii nostri id petiverunt ab oratoribus et magistris a concilio destinatis et illud idem iterum et denuo desideramus, scientes, quod affeccio illius corone innata ad regnum Boemie vos commovere deberet pro bono et honorifico statu illius corone instandum quemadmodum predecessores vestri gloriose et notabiliter hoc fecerunt et ultimo desideramus, quatinus vestra serenitas omnem suam solicitudinem, diligenciamque adhibere dignetur, quod illud concilium non removeatur seu transferatur, quoniam illud ad Basileam indictum est. Insuper eciam dignemini omni labore instare, quod illud concilium ad iactanciam malorum hominum non distrahatur, sed quod reformacio tocius Christianitatis ibidem consumetur. Datum Prage feria quarta ante festum sancti Procopii anno domini Mo CCCCo XXXo IIo.
Magister civium et consilium civitatis Pragensis.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Po vyjádření naší služby: nejjasnější vládce a pane, sdělujeme a dáváme vědět Vaší Jasnosti, že již před nějakým časem ‒ ale nevěříme, že by o tom Vaše Jasnost ještě nevěděla ‒ poslové vyslaní námi a dalšími obcemi, kteří se sešli s knížaty a mistry vyslanými basilejským koncilem v Chebu, se na cestě domů jednomyslně shodli a rozhodli, aby Prokop Holý ve svém dopise oznámil Vaší Jasnosti některé věci, a tak se také stalo. Ale kvůli nebezpečí, které obvykle poslům hrozí na cestách, a pro případ, že by se k Vám tato zpráva ještě nedostala, opakujeme to v tomto dopise. Nejprve Vaší jasnosti oznamujeme, že poslové námi vyslaní do Chebu se s protivnou stranou jednohlasně dohodli na některých článcích a závěrech, kterým se chtějí podrobit před koncilem v Basileji. Také my a ostatní obce tam chceme poslat tytéž posly (eosdem), protože jsme dlouho toužili a naléhali jsme a snášeli jsme kvůli tomu námahu a náklady a stále toužíme, aby se nám dostalo řádného slyšení bez útlaku a jakýchkoliv dalších vychytralých lstí. Doufáme totiž v Pánu, že tam, to, co je dobré, získá navrch a zlo podlehne. Proto my a také naši poslové určení pro koncil chceme, aby Vaše Jasnost nařídila svým lidem v Čechách, totiž pánovi z Růže, a panu Zdeslavu Tluxovi purkrabímu na Karlštejně, panu Půtovi a panu Vilémovi z Nečtin, aby převzali naše posly a posly dalších obcí a dovedli je společně s dalšími průvodci, kteří se k tomu ve městě Cheb zavázali, jako je slavný kníže Fridrich, markrabě braniborský, a vévoda Jan Bavorský, až do Basileje a dovedli je zpět až na stejné místo v Čechách totiž to, kde je vezmou pod svou ochranu. Bojíme se totiž, že kdyby se stalo našim poslům něco zlého, bylo by velice obtížné následně dosáhnout usmíření s okolo ležícími, a i se vzdálenějšími nepřáteli. Navíc k řečeným věcem si ještě přejeme, aby Vaše milost ráčila být osobně přítomna v Basileji, až tam naši poslové vyrazí, jak o to v Chebu naši poslové požádali posly a mistry vyslané koncilem a jak si to stále přejeme. Víme, že láska vrozená oné koruně k Českému království by vás měla pohnout, abyste horlivě usiloval o dobro a čest oné koruny, tak jak to Vaši předchůdci slavně a zjevně činili. A nakonec chceme, aby Vaše jasnost ráčila nasadila veškerou svou péči a píli, aby tento koncil nebyl přesunut nebo přenesen, byl totiž svolán do Basileje. A také se račte s veškerým svým úsilím zasazovat o to, aby tento koncil nebyl rozpuštěn, což by dalo špatným lidem příležitost se vychloubat, ale aby tam byla dovršena obnova celého křesťanstva. Dáno v Praze ve středu před svátkem svatého Prokopa léta Páně 1432.
Purkmistr a rada města Prahy.