Jan Glöckner (Johannes genant Glackener), norimberský stavební mistr a fortifikační technik, informuje purkmistra a radu města Zhořelce (burgermeister unde ratmannen der stat Gorlitcz) o tom, že do Bratislavy (zu Preszburg) dorazilo české poselstvo (der ganzen sampnunge yn Behem), v němž byl i Prokop Holý (Kneschy Procop), aby jednalo s králem Zikmundem (herrn dem kunyge) ohledně dvouročního příměří a o usnesení sněmu obsahující jedenáct článků (11 artikel). Zikmund žádal pouze ústupek ve třech bodech (uf drey stucke). Především, aby husité vrátili všecky platy, které dostávali od svých poddaných dříve katolických (wil unser herre der kunig, daz sy aller holdunge den fromen herrn rittern und knechten und auch den burgern wedir abetretin sullen, adir waz sy slosz und stete yngewonnen habin, dy mogen sy dy weyle behalden), aby upustili od obléhání hradů, které právě prováděli (Daz sy sullen abezyhen von den sloszen, dovor sy yczunt legin), a aby přijali do příměří i ty, kdož od nich odpadli (wil unszer herre der kunyg mete ym frede haben alle herren, dy von den keczern seyn abetretyn). Poselstvo však nemělo pravomoc přijmout požadavky a s odvoláním na rozhodnutí příštího sněmu se v neděli před svatým Jakubem (am suntage vor Jacobi) 24. července vydalo na zpáteční cestu. Sněm se sešel v Praze (zu Prage) na den Narození Panny Marie (am tage assupmtionis Marie) 15. srpna.
V Čechách panuje přesvědčení, že si kurfiřti budou chtít vybrat jiného krále, jako vévodu Ludvíka Bavorského (herzog Lodwigen aus Peyern), pročež by králi nabídli spojenectví, v němž mu slibují na 100000 mužů (hundert tusent folkes zu furen zu hulffe), aby potrestal kurfiřty a říšská města ‒ duchovní i světská knížata, když sám král disponuje 200000 lidí (zwyr hunderttusent) a celá Svatá říše římská (dy Deutschen) může poskytnout na 3600000 lidí (sechsz stund hunderttusend). Navíc král se snaží spojit mostem (eyne brucke) břehy Dunaje (obir dy Tonaw), z něhož už má část hotovou. Následně rytíři řádu německých rytířů (dy herren von Prusen) s nimi zasedli ke stolu. Král Zikmund ještě před příjezdem husitů, z nichž výslovně připomíná Prokopa, pražany (dy Prager) a pana Menharta z Hradce (herrn Meynhart vom Nuwen Hause), nechal z města, pravděpodobně z toho důvodu, aby nedošlo ke srážkám mezi nimi a moravskými pány, kteří se účastnili loňského tažení, jež proniklo až k hradbám Bratislavy, vykázat Uhry (do hatte der kunyg dy Ungern aus der stat getreuscht) a čistě zamést městské uličky (hatte alle gaszen reyne fegin). Také nechal poslat českým a moravským kacířům na své náklady dokonce čtyřiadvacet pěkných volů (schoner ochszen 24) a šestnáct velkých sudů s vínem (groszer vas 16 mit weyne). Dále se mu doneslo, že projednávání církevních záležitostí bylo odloženo až na vlastní koncil (Und alle ding der phafheit und der geistlichen bleybin yn desyn teydingen auszerstellig bas uf das concilium). Prokop však nebyl přesvědčen o dobrých úmyslech (hynderlistige gescheydekeit) krále a kurfiřtů. Kromě toho se obrátil papež Martin V. (unszer allerheylegste vater der babest) na polského krále Vladislava II. Jagella (dem kunyge zu Polan), aby se zapojil do boje s kacíři (dy keczerey yn Behem).
- Na rubu: Den ersamen wolweysen herrn burgermeister unde ratmannen der stat Gorlitcz, meynen besunderen gunstigen herren.
- A: N/A
- B: OLB; Milichsche Bibliothek; rkp. 230; fol. 153; aktuální uložení neověřeno
- Palacký 1851, s. 90‒94.
- Bezold 1877, s. 7.
- Tomek 1879-IV, s. 427‒432.
- Tomek 1899-IV, s. 423‒428.
- DRTA X, s. 120‒121, č. 73.
- Bartoš 1925b, s. 171‒195.
- Bartoš 1966, s. 52‒53.
- Šmahel 1993-III, s. 214, 386, pozn. 413.
- Kavka 1998, s. 158‒159.
- Čornej 2000, s. 506‒507.
- Šmahel 2002-II, s. 1460‒1461.
- Coufal 2012, s. 241.
Datováno na základě událostí, neboť jednání mezi králem Zikmundem a Prokopem Holým proběhlo v Bratislavě v roce 1429; Palacký 1851, s. 479; Bezold 1877, s. 7.
Přepis regestovaného dokumentu
Mein getruwen willigen dinst zuvor, besundern liebin gunstigen herrn! Ir habt vormals wol vornomen, wy Kneschy Procop nest mit eyner antwort zu unszem herrn dem kunyge gezogin ist von wegin der ganzen sampnunge yn Behem, daz sy den frede zwey jar halden weldin und das concilium mete leyden, ausgenomen 11 artikel, dy ir auch wol wist et cetera. Alz hot unszer herre der kunyg en aller sachen herinne vorfulget baz uf drey stucke: Zum erste wil unser herre der kunig, daz sy aller holdunge den fromen herrn rittern und knechten und auch den burgern wedir abetretin sullen, adir waz sy slosz und stete yngewonnen habin, dy mogen sy dy weyle behalden. Zum andern: Daz sy sullen abezyhen von den sloszen, dovor sy yczunt legin. Zum drytten wil unszer herre der kunyg mete ym frede haben alle herren, dy von den keczern seyn abetretyn und nu an des kunygesz teyle seyn. Der dreyen stucke habin sy nich macht gehabt Kneschy Procop mit den, dy mit ym gewest sein, adir habin sich des nicht wellen mechtigen. Dorumb Kneschy Procop am suntage vor Jacobi 24. Juli vom kunyge gescheydin ist mit den seynen zu Preszburg und sal am tage assupmtionis Marie 15. August seyn zu Prage, do sullen alle teyl bey der entworte seyn. Wy dy sachen aldo besloszen werdin, dicz sal Kneschy Procop selbir wedir an den kunyg brengen und sal wedir zu ym zyhen.
Ouch geht rede yn Behem, daz dy korfursten eyn andern Romyschen konyg erwelt hettin, als herzog Lodwigen aus Peyern, dorumbe dy Behem gerne weldin mit dem kunyge sich eynen, und habin ym globt hundert tusent folkes zu furen zu hulffe, dy korfursten und reychstete, geystliche und wertliche zu straffen, und sprechen, wen der kunyg mit en habe zwyr hunderttusent und dy Deutschen sechsz stund hunderttusend, dennoch sulle der kunyg mit en sicher seyn. Der kunyg lest eyne brucke buwen uf schiffen obir dy Tonaw, dy ist iczunt meher wenne halb gebuwet. Doruffe habin dy herren von Prusen alreit geszen mit andern gesten. Als Kneschy Procop nest solde komen kein Prespurg, do hatte der kunyg dy Ungern aus der stat getreuscht und hatte alle gaszen reyne fegin und hatte do Kneschy Procop und dy Prager mit den iren und auch herrn Meynhart vom Nuwen Hause henyn laszen weysen und hatte en zu hant schenken laszen gar schoner ochszen 24 und groszer vas 16 mit weyne. Und alle ding der phafheit und der geistlichen bleybin yn desyn teydingen auszerstellig bas uf das concilium. Auch wil Kneschy Procop obirheupt wedirhabin alles, daz der crone zu Behem ist abegestrichen. Ist daz unszer herre der kunyg hyrinne mit den kurfursten nicht habin eyne hynderlistige gescheydekeit kein den Behemen und daz dy sachen alzo vor sich gehen sullen, so mogin dese ding nicht wol gut werdin. Wenne unszer allerheylegste vater der babest hot dem kunyge zu Polan geschrebin en bittende hulffe und rat zu thun, daz dy keczerey yn Behem gestoret wurde. Daz vorsmath unszerm herren dem kunyge gar sere. Got fuge is zum besten. Geschreben am freytag noch Laurencii undir meym petschot. Ich hoffe noch alles eynes peszern.
Johannes genant Glackener.