Král Zikmund nařizuje purkmistrovi, městským radním a všem měšťanům v Budějovicích, aby jeho jménem zabavili a ve prospěch města použili veškerý movitý i nemovitý majetek (gut, farend und unfarend) těch budějovických měšťanů, kteří usilovali jen o svůj prospěch a pohodlí (iren nucz und gemach gesucht), a bez souhlasu městské rady (on ewer urlawb) opustili město, jež se ocitlo v nouzi. Tím bylo město vystaveno velké nejistotě (czweyfelhaftig). Král Zikmund nařizuje, aby v budoucnu postupovali Budějovičtí proti podobně jednajícím měšťanům, kteří opustí město, stejným způsobem.
- Ad relacionem domini Johannis de Swihow Michael canonicus Pragensis (podle opisu E)
- A: N/A
- B: opis ze 17. století (velmi závadný)
- C: opis ze 17. století (velmi závadný)
- D: prostý opis ze 17. století (velmi závadný)
- E: prostý opis z 19. století
- F: prostý opis z 19. století
- G: opis z konce 19. nebo začátku 20. století
- H: starý latinský stručný regest v seznamu listin z roku 1931
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; sign. D 75; fol. 58r‒58v
- C: SOA Třeboň; SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; sign. D 74; pag. 37‒38
- D: NK ČR Praha; sign. XV E 19; fol. 16v (= pag. 26)
- E: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- F: ANM Praha; F ‒ Topografická sbírka; kart. 21; fol. 3r
- G: SOA Třeboň; SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; Stará spisovna, Tématická řada, Opisy privilegií, fol. 1v‒2r.
- H: SOA Třeboň; SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; kart. 4; sign. VI/3, Regestrum litterarum civitatem Budweis concernentium, in Archivo Musaei Nationalis Hungarici conservatarum, pag. 7
- UB II, s. 496, č. 5
- RI XI, č. 4564
- RI XI NB/3, s. 106-107, č. 46
Dopis se dochoval ve dvou textových variantách. První verze, která s největší pravděpodobností odpovídá ztracenému originálu, je zachována v opisech z 19. století (E, F a G). Druhá verze, která se dochovala v opisech ze 17. století (B, C a D), obsahuje chybnou dataci, chybné místo vydání a chybné roky vlády, ale smysl textu zůstává stejný. Obecně lze konstatovat, že verze ze 17. století nemůže být bezprostředně založena na předloze z roku 1422. Rozhodujícím argumentem je totiž chybná datace, která neodpovídá itineráři krále Zikmunda. Přesto nelze uspokojivě objasnit, kdy a proč vznikla parafrázovaná varianta textu.
V případě osob, které opustily město, se nutně nemuselo jednat o husity nebo jejich stoupence (viz Kaar 2012, s. 273).