Král Zikmund (Sigmund) ověřuje u všech poddaných Říše, purkmistrů, konšelů, svých vyslanců a vyslanců říšských měst (allen und iglichen unsern und des richs lieben getruen den burgermeistern, reten und botschafften), kteří putují na říšské shromáždění, aby jednali s kurfiřty, knížaty, hrabaty, pány a městy (mit unsern und des richs kurfursten, fursten, greven, heren und steten), své rádce (rete), urozeného Albrechta z Hohenlohe (die edeln Albrechten von Hohenloch) a Konráda z Weinsbergu (Conraten von Winsperg), kteří mají shromáždění zpravit o záležitostech křesťanstva, Svaté říše římské a českých kacířů. Zikmund žádá příjemce, aby Albrechtovi a Konrádovi věnovali v těchto věcech plnou důvěru, jako by jednali s ním samotným (in das genczlich als uns selber glouben wollet).

N/A

N/A

• Ad mandatum domini regis Johannes episcopus Zagrabiensis cancellarius

• A: N/A
• B: německý opis z 19. století

• A: N/A
• B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato

• A: N/A
• B: N/A

• Janssen 1863, s. 339, č. 603
• UB I, s. 307‒308, č. 276 

• DRTA VIII, s. 328, č. 284
• RI XI, s. 399, č. 5644
• RI XI NB/5, č. 123, v tisku