Císař Zikmund (Sigmund z Božie milosti římský ciesař) zastavuje (zastavili sme a zastavujem) Janu Rečkovi z Ledče (Jana Rečka z Ledeč), měšťanu Starého Města pražského (měštěnína Starého Města pražského), jemuž chce prokázat svou vděčnost za věrné služby, které prokázal králi Václavovi IV. (Václavovi, bratru našemu milému, králi českému) a Zikmundovi, ves Michli (ves Michel) s dvorem a s ornými poli, úroky, lesy, loukami, potoky, mlýnem, vinicemi, zahradami a veškerým příslušenstvím, i s panstvím (se dvorem a dědinami, poplužěmi i kmětčími, s úroky, lesy, lukami, potoky, s mlýnem, s vinicemi, zahradami a se vším, což k tomu příslušie, nic ovšem nepozuostavujíc, i s panstvím) za 400 kop grošů pražských (ve čtyřech stech kopách grošuov pražských střiebrných a dobrých). Zikmund ustanovuje, že Jan a jeho dědicové mají zastavenou ves vlastnit a užívat ji spolu s dvorem a uvedeným příslušenstvím bez odporu nebo překážek ze strany krále a jeho nástupců. Zikmund si vyhrazuje pro sebe a své nástupce právo vyplatit uvedenou částkou zastavené statky s šestiměsíční výpovědní lhůtou (puol léta napřed věděti dadúc). Dále Zikmund uděluje Janovi právo zastavenou ves s příslušenstvím darovat, zastavit, vyměnit nebo prodat (dáti, zastaviti, směniti neb prodati) se všemi právy, které jsou v této listině stanoveny, a to komukoli by chtěl. Dále ustanovuje, že Jan a jeho dědicové mají po poddaných na zastavených statcích vyžadovat pouze takové dávky, které jim právoplatně náleží, aby nedošlo k znehodnocení zastavených majetku. Konečně stanovuje, že veškerá práva, která listina zaručuje, mají přejít také na toho, kdo listinu od Jana legálně získá.
- na rubu (16./17. století): Q. N°. 4. Diploma Sigismundi caesaris, quo pagus Michle oppignoratur pro 400 sex. Reczkonis sub ea conditione, ut fas sit regibus Boemie, quandocunque velint, premissa dimidii anni denunciatione eundem pagum redimere. Anno 1436
- císař Zikmund: [dle Posse 1910, tab. 17; č. 1‒2, avers: SIGISMVNDVS · DEI · GRACIA · ROMANORVM · IMPERATOR · SEMPER · AVGVSTUS · AC · HVNGARIE · BOEMIE · DLAMACIE || CROACIE · RAME · SERVIE · GALICIE · LODOMERIE · CVMANIE · BVLGARIEQ3 · REX · ET · LVCEMBURGENSIS · HERES, revers: † AQVILA · EZECHIELIS · SPONSE · MISSA · EST · DE · CELIS · VOLAT · IPSA · SINE · META · QVO · NEC · VATES · NEC · PROPHETA · EVOLABIT · ALCIVS]; přírodní
- A: originál; pergamen
- B: prostý opis z 15. století
- C: prostý opis regestu ze 16. století
- D: prostý opis regestu ze 16. století
- E: prostý opis českého nedatovaného krátkého regestu ze 16. století
- F: prostý opis německého nedatovaného krátkého regestu
- A: AUK Praha; Listiny; sign. I/73
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 992; fol. 182v
- C: NA ČR Praha; ČDK; sign. RKP 2450; inv. č. 148; s. 127
- D: NK ČR Praha; sign. UK XVII A 15; s. 238
- E: APH; APK; sign. Cod. XXXIII; s. 470
- F: Lobkowiczký archiv; zámek Nelahozeves; sign. VI G c 9; s. 200 (staré fol. 57v)
- A: Monasterium
- B: Archivní katalog AHMP
- C: N/A
- D: N/A
- E: N/A
- F: N/A
- Ruth – Körber 1903-I, s. 85
- Janáček a kol. 1964, s. 762
- Bartoš 1969, s. 123
- Svatoš 1974, s. 123
- Tříska 1975, s. 62
- Svatoš 1979, s. 51
- Holec a kol. 1996, s. 107
- Pelzbauerová 2008, s. 215
Přepis regestovaného dokumentu
My Sigmund z Božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český etc. král. Vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie, aneb čtúc slyšeti budú, že znamenavše pilné služby a mnohé opatrného Jana Rečka z Ledeč, měštěnína Starého Města pražského, věrného našeho milého, jimižto sě jest najosviecienějšiemu kniežeti slavné paměti panu Václavovi, bratru našemu milému, králi českému, věrně zachoval i nám sě zachovává a v časiech budúcích zachovati sě miení a slúžiti muože. Chtiece jemu našě milost a vděčnost ukázati s dobrým rozmyslem a radú naší jemu a jeho dědicom i budúcím zastavili sme a zastavujem ves Michel se dvorem a dědinami, poplužěmi i kmětčími, s úroky, lesy, lukami, potoky, s mlýnem, s vinicemi, zahradami a se vším, což k tomu příslušie, nic ovšem nepozuostavujíc, i s panstvím ve čtyřech stech kopách grošuov pražských střiebrných a dobrých. A to tak, aby prvé jmenovaný Jan Reček i jeho dědicové i budúcí tu ves se dvorem a s jinými příslušnostmi, jakož svrchu sě píše, držal a držali i toho požíval a požívali bez našie i našich budúcích králuov českých všeliké otpory a přěkážky pod úmluvú takovúto, když bychom koli my nebo naši budúcí králové čeští témuž Rečkovi neboli jeho dědicóm a budúcím puol léta napřed věděti dadúc, těch čtyř sta kop grošuov dali a zaplatili, tehdy mají a dlužni budú té vsi nahoře psané i se vším příslušenstvím nám nebo jim postúpiti bez otporu i bez zmatku to přidajíc, aby týž Reček moc a právo měl, to sbožie dáti, zastaviti, směniti neb prodati, když a komuž by chtěl v též a takové právo, jakož jemu tiemto listem jest zapsáno. A také prvé jmenovaný Reček a dědicové jeho i budúcí nemají těch lidí mimo spravedlivé poplatky obtěžovati ku pohoršení toho sbožie obyčejem žádným. A ktož tento list měl by a často psaného Rečka dobrú vóli a svobodu, ten má všecko právo mieti k tomuto zápisu, jakožto on sám. Na potvrzenie toho náš ciesařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v pondělí po narození matky Božie léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátéhošestého, let království našich uherského etc. v padesátém, římského v sedmizicietmém, českého v sedminádctém a ciesařstvie v čtvrtém létě.