[IDOldřich II. z IDRožmberka] se omlouvá IDcísaři Zikmundovi (ciesaři a pane), že nemůže nyní dostavit do IDJihlavy, aby se zde s císařem poradil o obecném dobrém; o důvodech bude císaře blíže informovat jeho služebník IDJan Tožice z IDVidova. Dále uvádí, že se seznámil s obsahem jeho listu; hlavně co se týče záležitosti jmenování IDJana Rokycany pražským arcibiskupem (arcibiskup) a zplnomocnění vyslanců z IDPrahy (Pražané) a IDŽatce (Žatce), kteří obdrželi 8 dnů (v osmi dnech) na to, aby získali odpovídající pověření k jednání. Ubezpečuje císaře o svém odhodlání za ním přijet, neboť sám s ním potřebuje osobně probrat své problémy, určitě by přitom nepřijel bez pana IDHavla (pana Havla) a medu.1
1: Tato neidentifikovaná osoba se ve stejné souvislosti objevuje v dalších IDZikmundových listech IDOldřichovi: jeden pochází z 19. června 1430, IDKittsee (viz regest), a druhý z 25. června 1436 (viz regest).
- A1: N/A
- A2: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 367; inv. č. 436
- A1: N/A
- A2: https://digi.ceskearchivy.cz/111432/3
- Palacký 1851, s. 340.
- Schmidt 1908, s. 350.
- Kavka 1998, s. 204.
- Šmahel 1993-III, s. 414, pozn. 592.
- Šmahel 2002-III, s. 1674, pozn. 265.
- Kubíková 2004, s. 77.
- Šimůnek 2005, s. 300.
Najnepřemoženější knieže, ciesaři a pane, pane mój milostivý! Službu svú poddanú Vašie Milosti napřed vzkazuji. A jakož mi Vaše Milost píše, kterak jsú chtěli, aby arcibiskup stvrzen byl, a Vaše Milost ani legáti té moci že jste neměli, aniž o to dřéve takově řeč byla; dále Vaše Milost píše, kterak Pražané a ti s Žatce zasě poslali pro širší moc, kteříž sě mají v osmi dnech vrátiti, a že jste to prodlenie přijieti neráčili, až jsú slíbili, že po jich příjezdě ty věci mají bez dalšieho zmatku skonány býti: tomu jsem všemu srozuměl, Vašie Milost věděti dávaje, žeť jsem to též zde slyšal, kterak jest tam jednáno. Pane bože, rač to dáti, což by Vašie Milosti ke cti a této zemi k dobrému bylo, aby mohlo skonáno býti. A jakož mi Vaše Milost píše, abych ihned přijel a pomohl k zemskému a obecnému dobrému, a že by mi zdviženo mohlo býti, že bych v tak pilných zemských věcech přítomen nebyl: Vašie Milosti doufám jako pánu svému milostivému, že mi v tom za zlé mieti nebudete. Neb jsem Vašie Milost prvé vzkázal, proč nemohu přijeti a co mě mešká; též i tento posel mój Vaše Milost zpraví mé běhy, kteréž by široko bylo vypisovati; a žeť sě o to starám, dobývaje sobě ztravy, kterúž netáhl bych dobýti, ihnedt bych k Vašie Milosti přijel, nebť bych i o své věci s Vašie Milosti měl, ještoť mi toho potřebie, rozmluviti. A o pana Havla jakož Vaše Milost píše, rač Vaše Milost věděti, kdyžť bych jel, žeť bych bez pana Havla a bez medu nechtěl přijeti.