Přepis regestovaného dokumentu

Najnepřemoženější knieže, ciesaři a pane, pane mój milostivý! Službu svú poddanú Vašie Milosti napřed vzkazuji. A jakož mi Vaše Milost píše, kterak jsú chtěli, aby arcibiskup stvrzen byl, a Vaše Milost ani legáti té moci že jste neměli, aniž o to dřéve takově řeč byla; dále Vaše Milost píše, kterak Pražané a ti s Žatce zasě poslali pro širší moc, kteříž sě mají v osmi dnech vrátiti, a že jste to prodlenie přijieti neráčili, až jsú slíbili, že po jich příjezdě ty věci mají bez dalšieho zmatku skonány býti: tomu jsem všemu srozuměl, Vašie Milost věděti dávaje, žeť jsem to též zde slyšal, kterak jest tam jednáno. Pane bože, rač to dáti, což by Vašie Milosti ke cti a této zemi k dobrému bylo, aby mohlo skonáno býti. A jakož mi Vaše Milost píše, abych ihned přijel a pomohl k zemskému a obecnému dobrému, a že by mi zdviženo mohlo býti, že bych v tak pilných zemských věcech přítomen nebyl: Vašie Milosti doufám jako pánu svému milostivému, že mi v tom za zlé mieti nebudete. Neb jsem Vašie Milost prvé vzkázal, proč nemohu přijeti a co mě mešká; též i tento posel mój Vaše Milost zpraví mé běhy, kteréž by široko bylo vypisovati; a žeť sě o to starám, dobývaje sobě ztravy, kterúž netáhl bych dobýti, ihnedt bych k Vašie Milosti přijel, nebť bych i o své věci s Vašie Milosti měl, ještoť mi toho potřebie, rozmluviti. A o pana Havla jakož Vaše Milost píše, rač Vaše Milost věděti, kdyžť bych jel, žeť bych bez pana Havla a bez medu nechtěl přijeti.