Král Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že se v přítomnosti svého zetě, rakouského vévody Albrechta V., dohodl s hrabětem Janem II. ze Šaumburka (nobiles comes de Schamburg) a pánem Ottou IV. z Maissau (de Massaw) na tom, že předvolají Oldřicha z Rožmberka a Lipolta Krajíře z Krajku (Leupoldo de Krayg) a urovnají jejich spory (quemadmodum tibi pridem multis vicibus scripsimus, ut cum nobili Leupoldo de Krayg quietus stare deberes nec habere aliquid actionis, quousque nobiles comes de Schamburg et de Massaw inter vos cognoscerent super mutuis contencionibus iusticia vel amore). Proto král Zikmund připomíná Oldřichovi, že mu psal opakovaně, aby s Lipoltem Krajířem dočasně nevedl spory, dokud nerozhodnou jmenovaní, hrabě ze Šaumburka a pán z Maissova. Král Zikmund nařizuje Oldřichovi, aby přijal jejich předvolání i jejich rozhodnutí a zachoval s Lipoltem dočasně smír. Rovněž král žádá Oldřicha, aby zaopatřil opata Rüdigera a konvent cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně (monasterii Sancte Corone) podle jejich potřeb, a aby opat a konvent směli znovu získat veškerý svůj majetek, avšak s výjimkou těch statků, které Oldřich měl už ve své držbě.
- Dole vpravo: Ad relacionem domini Georgii episcopi Pataviensis Franciscus prepositus Strigoniensis.
- Vnější adresa: Nobili Ulrico de Rosenberg fideli nostro dilecto.
- A: SOA Třeboň; Velkostatek Orlík nad Vltavou; inv. č. 1200; sign. IV K 38/2; kart. 93
- RI XI NB/3, s. 131‒132, č. 73 (němčina)