IDOldřich z IDRožmberka (Oldřich z Rosenberga) prohlašuje, že IDMarkéta z IDDoudleb, vdova po IDČeňkovi z IDDoudleb (Margreta, někdy manželka Čeňkowa z Dúdleb), odevzdala slovutnému panoši IDPetru Svatomírovi z IDHůrky (Petrowi Swatomírowi z Hórky), svému švagrovi, veškeré svoje věnné právo, které měla po svém manželi zapsané na dědinách v IDDoudlebech, IDHůrce a IDStrážkovicích (w Dudlebiech, w Hórce, w Strakonicích i jinde) s tou jedinou podmínkou, aby po její smrti vyplatil její dceři IDAnně (panie Anně, jejie dceři) 30 kop grošů českých (třidceti kop grošów). Kromě toho se IDMarkéta zavázala vložit odpovídající zápis do zemských desk (we dsky wložiti), až budou opět otevřené.
- IDMikuláš Zajíc z IDValdeka (Mikuláše Zajiece z Waldeka)
- IDJan z IDRýzmburka (Jana z Riesenburka)
- IDMatěj Višně z IDVětřní (Matěje Wišni z Wětřnie)
- IDOldřich z IDRožmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDMikuláš Zajíc z IDValdeka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDJan z IDRýzmburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- IDMatěj Višně z IDVětřní: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já Oldřich z Rosenberga, wyznáwám tiemto listem wšem, ktož jej čísti neb čtúce slyšeti budú, že paní Margreta, někdy manželka Čeňkowa z Dúdleb, přišla před mě a wyznala, že to wšecko swé wěnné práwo, kteréž jest měla na dědinách, we wsech w Dudlebiech, w Hórce, w Strakonicích i jinde, kdež co má, jakožto plněji we dskách zemských psáno stojí, a k tomu, což jest jejie muž měl, to jest přede mnú a před mnoho dobrými, slowútnému panoši Petrowi Swatomírowi z Hórky wzdala, a žádného sobě práwa na tom nezuostawila. Také jest wyznala, že jmenowaný Petr má panie Anně, jejie dceři, po smrti swrchupsané panie Margrety třidceti kop grošów wydati; a to přiznánie přede mnú a před mnoho dobrými proto se jest stalo, neb jest w té chwili ani desk ani žádného práwa w zemi nebylo; a kdyžby dsky w zemi byly a otewřeny, že to wše, což nahoře psáno stojí, paní Margreta Petrowi swrchupsanému slíbila we dsky wložiti; a ktožby tento list s dobrú wolí Petrowa Swatomírowa nahořepsaného měl, ten též práwo má a bude mieti ke wšem wěcem swrchupsaným, jakžto on sám. Tomu na swědomie já Oldřich swrchupsaný swú jsem pečet přiwěsil k tomuto listu. Pro lepšie swědomie a pewnost paní Margreta nahořepsaná prosila jest urozeného pána Mikuláše Zajiece z Waldeka, pana Jana z Risenburka a Matěje Wišni z Wětřnie, tu chwíli purkrabi na Welešíně, kteříž sú swé pečeti wěcem nahořepsaným na swědomie přiwěsili k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho léta MCCCCXXIII, ten pátek přede wšemi swatými.