Mikuláš Zárobský (Mikuláš Zárobský), měšťan Starého Města pražského (města Starého Pražského) spolu se svým synem Janem (Jan) odkazuje kostelu v Plzni a tamnímu faráři plat deseti kop grošů pražských, aby byla po jeho smrti zachovavána věčná památka za jeho duši, duše jeho předků, ženy a dcery v kostele v Plzni (Novém Plzni). Zmíněný plat má být kostelu placen z mlýna u Velkého svatého kříže, který patřil kdysi Olbramovi (někdy Olframóv), a z domu na rynku Starého Města pražského (Starého města Pražského), který se nachází mezi domy staré Mieny a Rudolfa (Rudolfa), dále z tvrze Hradišiťsko (Hradištku) nacházejí se mezi břevnovským klášterem (Břevněvem klášterem) a Hostivicemi (Hostovici), z vinic a dalších jejich majetků. Zmíněný plat se zavazuje platit faráři každoročně ve dvou splátkách o sv. Jiří a sv. Havlu od okamžiku, kdy se navrátí do Prahy ke svým majetkům. V případě, že by tyto majekty prodal, tehdy má dát 100 kop grošů, aby za ně byl koupen jiný věčný plat 10 kop grošů. V případě, že by zemřel dříve, nežli by tak učinil, mají tak učinit jeho poručníci, nebo osoby, které by dotčené majetky držely. Farář a jeho nástupci mají za zmíněný plat nechat sloužit za zmíněné donátory a jejich předky čtyřikrát do roka, vždy o suchých dnech o vigilii zpívanou zádušní mši a v pondělí o suchých dnech čtenou zádušní mši u oltáře svatého Mikuláše. V případě že by plat nebyl o některém termínu faráři odveden, tehdy má být z každé kopy počítána pokuta 4 groše. Kdyby částka i s úrokem nebyla dána faráři ani během následujících dvou týdnů má být připočtena další pokuta 4 grošů z každé kopy, načež mají odvést plat i s úroky do dvou následujících týdnů. Kdyby tak neučinili ani tehdy, může farář s pomocí rychtáře, purkmistra a konšelů, kteří v tu dobu budou na Starém Městě pražském, nechat jejich majetky obstavit a zastavit mezi křesťany a židy a tak získat úrok i s pokutami. Ze zmíněného platu 10 kop grošů má farář dávat všem kněžím, řeholníkům a kazateli, kteří spolu s ním slouží bohoslužby v zmíněném kostele, o sv. Jiří a o sv. Havlu vždy deset grošů, aby o to pilněji sloužili s farářem bohoslužby za donátory a jejich předky. Mikuláš Zárobský má mít zato právo se po dobu svého života stravovat s farářem a jeho knězi (vikáři) a dostávat od faráře to, co bude dávat svým kněžím (vikářům) a bratřím. Dále má mít Mikuláš Zárobský na dobu svého života od faráře komoru k bydlení.
- Mikuláš Zárobský: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan, syn Mikuláš Zarobského: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já, Mikuláš Zárobský, měštěnín města Starého Pražského, známo činím všem, nynějším i budúcím, ktož tento list čísti budú neb čtúce slyšeti, že vida pád a neustavičnosť tohoto světa a smrtedlnosť lidskú, a že vždy umřieti, ale hodiny ani dne smrti nevěda, sám na své mysli rozmietaje, k tomu s žádostí srdečnú hnut jsa, aby po mé smrti památka věčná za mú duši i mých předkuov, ženy mé i dcery mé, při božiem domu v Novém Plzni, k němuž sem zvláštní milostí i k tomu zákonu přichýlen, zuostalo, protož já, Mikuláš Zárobský nadepsaný a Jan, syn jeho, mocí listu tohoto odkázali sme i odkazujem k tomu božiemu domu i faráři nynějšiemu i budúcím farářóm desět kop grošuov platu věčného, dobrých střiebrných rázu pražského, na našem na všem zbožie, na mlýně u velikého svatého kříže, kterýž jest byl někdy Olframóv, na domu, kterýž leží na rinku Starého města Pražského mezi domy staré mieny s jedné strany a Rudolfa s druhé strany, na na Hradištku tvrzi, kteráž leží mezi Břevněvem klášterem s jedné strany a mezi Hostovici vsí s druhé strany, na vinicéch i na všem jiném našem zboží, kteréž nynie máme nebo jmieti budem, slibujíc naší dobrú věrú i ctí těch desět kop grošuov věčného, když do Prahy k svému sboží s pomocí boží se navrátíme, od toho dne v roce počieti knězi faráři nynějšiemu z Nového Plzně i budúcím farářóm věčně rozdielně, pět kop grošuov na svatého Jiřie a druhých pět kop grošuov na svatého Havla toho léta i potom věčně po těch časích každého léta máme i slibujem s našemi budúcími beze všeho prodlenie i beze všie odpory z našeho sbožie vydávati a platiti. Pakli bychom v té mieře které sbožie prodali, tehdy máme jim sto kop grošuov dáti, aby desět kop grošuov platu věčného za ně kúpili, anebo sami slibujem jim tu v Plzni nebo okolo Plzně desět kop grošuov platu věčného a jistého za těch sto kop grošuov kúpiti. Pakli bychom my z tohoto světa sešli prve nežli bychom to učinili, ale naši poručníci a ktožby naším sbožím vládli, mají miesto nás to z našeho zbožie vždy učiniti. Za kterýžto plat kněz farář nynější i budúcí faráři mají za naše duše i za naše předky čtyři služby každého léta při každých suchých dnech službu vigilní, mši zádušní zpievanú svými náklady činiti a na každé pondělí každého téhodne mši zádušní čtenú na oltáři svatého Mikuláše věčně zjednati a to činiti bez opuštěnie. Pakli bychom platu toho nevydávali, ani vydávati tbali kterého léta na svrchupsané časy my nebo naši dědici nebo poručníci, tehdy se dobrovolně mocí listu tohoto v pokutu podáváme, aby z každé kopy grošuov platu vždy čtyři groše pokuty našim věřitelóm bez odpory v témdni při každém roce od nás i našich budúcích bez odpory všelikteraké byly knězi faráři i budúcím farářům z Nového Plzně dány a splněny penězi hotovými i také ten úrok při každém času vždy i s pokutu máme i slibujem splniti bez odpory. Pakli bychom v těch dvú nedělí úroka i s pokutú nadepsanú našim věřitelóm nedali a nesplnili penězi hotovými, tehdy po těch dvú nedělí opět ve dvú nedělí máme jim v túž pokutu z každé kopy grošuov po čtyřech groších upadnúti a tu pokutu i s úrokem při tom času dlužniem konečně dáti a splniti v těch dvú neděléch. Pakli bychom toho všeho neučinili a úrok i pokut nesplnili, jakož svrchupsáno stojí, tehdy naši věřitelé s pomocí rychtářovú, purkmistra a konšelóv, ježto při tom času tu v Praze v Starém městě budú, mohú nás na našem sboží fentovati a základy vzieti a ty mezi křesťany nebo židy zastaviti a úroka i s pokutami tady dobyti a z těch desěti kop grošuov platu každého léta věčně kněžím a bratřím zákona i kazateli, kteříž s farářem chlebie a práci v kostele vedú, kněz farář nynější i budúcí faráři každému vždy při světím Jiří desět grošuov a při světím Havle opět desět grošuov dávati věčně, aby tiem pilněji ty služby vedle faráře činili za naše i našich předkóv duši. Také jest umluveno, že jmám s knězem farářem nynějším i budúcími faráři já, Mikuláš Zárobský, doněvadž sem živ, chlebiti s ním a s jeho kněží za stolem sedati, a tu potřebu přijéti, co jiným svým kněžím a bratří bude dávati, a k tomu jmám tu ve dvoře bydleti a komoru jmieti též do mého života anebo doněvadž mi se líbilo a z té komory nejmám ižádnú věcí knězem farářem ani budúcími faráři hnut býti. A to všecko, co svrchupsáno stojí, my Mikuláš Zárobský a Jan, syn jeho, slibujeme mocí listu tohoto i naší dobrú věrú křesťanskú i pode ctí s našemi dědici i poručníky ctně, věrně držeti a plniti Toho na svědomie a věčné potvrzenie my Mikuláš Zárobský a Jan, syn jeho, pečeti naše vlastnie s naší dobrú volí k tomuto listu jsme přivěsili a prosili sme múdrých a opatrných purkmistra a konšelóv města Nového Plzně, Johanka Ochs a Markusa Czottr, měšťanóv Starého města Pražského, že jsú své pečeti na svědomie k tomuto listu přivěsili, jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyrstého třidcátého prvnieho, ten pátek před božiem křtěním.