Eberhard z Neuhausu (Eberhardus), arcibiskup v Salcburku (dei gracia sancte Salczburgensis ecclesie archiepiscopus) oznamuje Albertovi III. ze Stauffenbergu (Alberto), biskupovi v Řezně (episcopo Ratisponensi), že na žádost římského krále Zikmunda (Sygismundum Romanorum regem) transsumuje prostřednictvím svého veřejného notáře Mikuláše Swaigera z Trofaiachu (Nicolaum Swaiger notarium nostrum publicum) vidimus ze 16. sprna 1420 (sub anno a nativitate domini millesimo quadringentesimo vigesimo, indict. XIII, die vero Veneris, decima sexta mensis Augusti), Kutná Hora (in Montibus Chuttnis, Pragensis diocesis), v němž:
Fernando de Palacios (Ferdinandus), papežský nuncius (dei gratia Lucensis episcopus), Ludvík II. z Tecku (Ludovicus), patriarcha v Aquileji (patriarcha Aquilegiensis), Bartoloměj della Capra (Bartholomæus), arcibiskup v Miláně (archiepiscopus Mediolanensis), Jiří z Hohenlohe (Georgius), biskup v Pasovu (episcopus Pataviensis) a Šimon Dominis z Dubrovníka (Simon), biskup v Trogiru (episcopus Traguriensis) oznamují patriarchům (patriarchis), arcibiskupům (archiepiscopis), biskupům (episcopis), elektům (electis), administrátorům (administratoribus), opatům (abbatibus), převorům (prioribus), prelátům kostelů a klášterů (aliisque ecclesiarum et monasteriorum prælatis) i ostatním věřícím (nec non ceteris Christianæ religionis), že byli římským králem Zikmundem naléhavě požádáni, aby dali opsat a rozhlásit papežskou bulu z 1. března 1420, Florencie (Florencie kal. Marcii pontificatus nostri a. Tercio), v níž:
Papež Martin V. (Martinus episcopus) oznamuje patriarchům, arcibiskupům, biskupům, administrátorům, opatům, převorům, dalším prelátům kostelů a klášterů, a všem věřícím, že římský král Zikmund svolal brannou moc proti proti bezbožným a špatným viklefistům a husitům (Wiklefistas Hussitasque) i ostatním, kteří byli očarování bludnými tvrzeními a učením. Vybízí všechny i jednotlivé krále, vévody, markrabata, knížata, velmože, hrabata, vrchnosti, hejtmany, úřady, úředníky, jejich zástupce, městské obce, obyvatele městeček, hradů, vsí i ostatní horlivé křesťany, aby pro odpuštění hříchů svým přispěním pomohli k vykořenění viklefistů, husitů a jiných kacířů. Papež nařizuje patriarchům, arcibiskupům, biskupům, administrátorům, opatům a prelátům, aby jak sami, tak skrze své duchovní vybízeli ve všech místech lid k přijetí kříže na znamení účasti boje s kacířstvím. Každému, kdo výzvu vyslyší, bude uděleno sto dní odpustků z pokání uloženého jim v řádné zpovědi. A těm, kdo výzvu přijmou a budou kněžími označeni symbolem kříže, ať už vytáhnou do boje na vlastní útraty nebo do války za sebe najmou jiné či budou bojovat sami na útraty jiných, pokud se vyzpovídají a projeví lítost, dostanou plné odpuštění hříchů.
- Jan (Johanne), salcburský probošt (preposito et archidiacono ecclesie nostre Salczburgensis)
- Jan III. Nottenhauser (Johanne), opat kláštera svatého Petra v Salburku (abbate monasterii S. Petri Salczburgensis)
- Jan Runher (Johanne Runher), hofmistr (magistro curie)
- Štěpán Alwan (Stephano Alwan), veřejný notář (notario nostro)
Přepis regestovaného dokumentu
Eberhardus dei gracia sancte Salczburgensis ecclesie archiepiscopus, apostolice sedis legatus, commissarius et executor ad infrascripta auctoritate apostolica generaliter et per serenissimum et gloriosissimum principem et dominum, dominum Sygismundum Romanorum regem semper Augustum ac Bohemie, Hungarie, Dalmacie, Croacie etc. regem, iuxta vim, formam et tenorem litterarum apostolicarum infra descriptarum suis litteris specialiter requisitus, reverendo in Christo patri et domino Alberto episcopo Ratisponensi seu eius in spiritualibus vicario generali omnibusque aliis et singulis dominis abbatibus, prepositis, decanis, archidyaconis ecclesiarumque parrochialium rectoribus vicariisque perpetuis seu locatenentibus eorundem ac presbiteris aliis in adiutorium exercicii cure animarum eisdem coadiunctis per dyocesim Ratisponensem ubilibet constitutis salutem in domino et mandatis nostris, immo verius apostolicis, firmiter obedire. Transsumptum verum litterarum apostolicarum sbuscriptarum sanum et integrum carens omni vicio et suspicione pro parte serenissimi principis ac domini, domini Sigismundi Romanorum, Bohemie, Hungarie etc. regis, nobis coram notario publico et testibus fide dignis ad exequendum presentatum nos cum ea, qua decuit, reverencia noveritis recepisse huiusmodi sub tenore.
Reverendis in Christo patribus et dominis, patriarchis, archiepiscopis et episcopis, electis, administratoribus, abbatibus, prioribus aliisque ecclesiarum et monasteriorum prælatis, nec non ceteris Christianæ religionis professoribus ubilibet constitutis, ad quos præsentes literæ pervenerint: Ferdinandus dei gratia Lucensis episcopus, apostolicæ Sedis nuntius, Ludovicus patriarcha Aquilegiensis, Bartholomæus archiepiscopus Mediolanensis, Georgius episcopus Pataviensis et Simon episcopus Traguriensis, salutem in domino et contra pullulantes hæreses pro defensione fidei viriliter insudare. Noveritis, quod nos per sermum principem ac dominum D. Sigismundum Rom. regem semper Augustum ac Hungariæ, Bohemiæ, Dalmatiæ, Croatiæ etc. regem fuimus cum instantia requisiti, ut literas apostolicas infrascripti tenoris per ipsum nobis oblatas deberemus transsumi facere et insinuare etc.
„Ven. fratribus patriarchis, archiepiscopis et episcopis ac dd. ff. electis, administratoribus, abbatibus, prioribus aliisque ecclesiarum et monasteriorum prelatis necnon ceteris christiane religionis professoribus ubilibet constitutis, ad quos presentes littere pervenerint, salutem et apostolicam benediccionem. Omnium plasmatoris domini, qui se pro dominici salvacione gregis, et ut illum sue hereditatis faceret participem, in precium ymmolare non abnuit, vices, quamquam immeriti, gerentes in terris, circa ipsius excubias gregis, ut in plasmatoris eiusdem exardescens beneplacitis regiam evocetur ad caulam, vigiliis nos congruit vacare sollicitis, ne reproborum ad precipicia trahencium distenti laqueis contagiosam ... depascat, sed illum ipsi domino lucrifacere sua nobis cooperante gracia valeamus firmiter persistentibus ex eis condignis remuneracionis elargitis impendiis, ipsos, quorum mentes divinum propulsarunt amorem, debite animadversionis aculeis coherceri gestimus, eciam mistici dispensacione thezauri, veros ad id Christi pugilles et athletas mirifice crucis caractere insignitos de ven. fratrum nostrorum, s. Romane ecclesie cardinalium, consilio fervencius excitantes. Sane karissimus in Christo filius noster Sigismundus, Romanorum rex illustris, prout tam fidedignorum relacione plurimorum, quam celebri increbescente fama didicimus, sicuti inspiramine fulciente divino in universalis tunc scissure supposite reintegracione ecclesie, eciam non sine gravium sarcina expensarum, immensos fructuosissimosque non abnuit subire labores, ita fidei zelo, devocionis ardore et compassionis pietate suadentibus ulteriori christiane religionis propagacioni intimis intendens affectibus cupiensque sibi a rege supremo collatam in gloriosi sui exaltacionem nominis et adversus prophane malignitatis ac iniquitatis reproborum homines Wiklefistas Hussitasque et reliquos, quibus fascinatis intelligencie obstructo lumine tenebrarum ut alumpni supersticiosis eorum assercionibus et doctrinis vesanisque dogmatibus et erroribus ac heresum fomentis katholicam scilicet ecclesiam comprimere, orthodoxam quoque fidem subvertere et gregem huiusmodi per errorum eorundem scopulos in devium ductum primi gehenne mancipii faucibus libare satagunt, confovere potenciam, illos eorumque fautores, receptatores et defensores, nisi ab huiusmodi resipiscant erroribus et ad cor reducti sanctorum tradicionibus patrum se submittant, eciam suarum excidiis personarum, prout sibi virtus subsistet divina, et ad eradicandum animarum virus tam mortiferum ab eo ipsius auctoritate ecclesie presidialis fuerit revocata manus in brachio extento de fidelium finibus summover et cuius causam complectitur dirigente domino confundere penitus acceptet, nostras ad id et ipsius katholice ecclesie, que congregacionem eorundem comprehendit fidelium, pro tam felicis consummacione negocii partes humiliter implorando.
Nos itaque tam salutare prefati Romanorum regis, qui eciam Hungarie, Bohemie, Dalmacie Croacieque rex fore dinoscitur, propositum maximis in domino laudibus extollentes et pro eiusdem successu directis in celum oculis et, cuius negocium geritur, immensas proinde gracias exsolventes, omnes et singulos reges, duces, marchiones, principes, barones, comites, potestates, capitaneos, magistratus et quoslibet alios officiales ac eorum locatenentes, communitates quoque civitatum, universitates opidorum, castrorum, villarum et aliorum quorumcunque locorum ceterosque eiusdem christiani nominis zelatores status et religionis quorumlibet exhortamur ac per aspersionem sangwinis eiusdem gloriosissimi redemptoris paternis affectibus obsecramus in suorum eis remissionem peccaminum suadentes, ut ad Wiklefistarum, Hussitarum ac ceterorum hereticorum, fautorum, receptatorum et defensorum eorundem exterminium et ad impendenda profutura suffragia, quibus huiusmodi negocii prosecucio feliciter adiuvetur, potenter ac viriliter se accingant. Quocirca vobis et vestrum cuilibet, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi ac filii electi, administratores, abbates et prelati, per apostolica scripta committimus et mandamus, quatenus vos et quilibet vestrum, quociens regem Romanorum predictum huiusmodi negocio intendere et adversus eosdem hereticos, fautores, receptatores et defensores exercitus instruere et ordinare contigerit, super hoc quoque vigore presencium debite fueritis requisiti, ad premissum tam pium tamque salubre negocium exequendum veluti precones fortes exaltantes in ipso nomine voces vestras, in singulis civitatibus, diocesibus atque locis, ubi congruere perspexeritis, per vos aliasque personas seculares et regulares ordinum quorumcunque, quas ad hoc ydoneas duxeritis eligendas, iuxta datam vobis et illis a deo prudenciam christifidelibus quibuscunque ad id audiendum confluentibus et accedere volentibus, quibus vere penitentibus et confessis, ut ad id eo libencius inducantur pro vice qualibet accessus huiusmodi, centum dies de iniunctis eis penitenciis per vos auctoritate apostolica relaxentur, verbum crucis eiusdem ac ipsius admirabile signum publice proponere et predicare curetis illudque fidelibus ipsis id devote suscipere volentibus vestris et eorundem eligendorum exhortacionibus et oportunis monicionibus previis, ut cum reverencia debita signum huiusmodi recipiant et illud contra perversa dictorum Wikleffistarum, Hussitarum ceterorumque hereticorum, fautorum, receptatorum et defensorum eorundem conatus atque molimina suis cordibus imprimant et negocium ipsum fideli ac ferventi animo prosequantur, libere concedatis eorumque humeris affigatis.
Nos enim, ut fideles ipsi ad id eo fervencius animentur, quo uberiorem graciam exinde se noverint percepturos, de omnipotentis dei misericordia et bb. Petri et Pauli, apostolorum eius, auctoritate confisi et illa, quam nobis, licet immeritis, deus ligandi atque solvendi contulit potestatem, eisdem fidelibus, qui crucis huiusmodi signo suscepto prefatis exercitibus in personis propriis interfuerint pariter et expensis quique, ut illis interessent, sine fraude iter arripuerint, si in ipso fuerint itinere vita functi, plenam suorum peccaminum, de quibus corde contriti et ore confessi fuerint, veniam impartimur et in retribucionem iustorum salutis eterne pollicemur augmentum. Eisque, qui non in personis propriis illuc accesserint, sed ipsorum dumtaxat expensis iuxta suarum facultatum qualitatem et exigenciam ydoneos destinaverint bellatores, ac illis, qui licet alienis expensis, propriis tamen adierint in personis, plenam suorum concedimus veniam peccatorum. Ceterum, ut ipsius vivifice crucis signo muniti eo facilius reddantur huiusmodi remissionum et indulgenciarum participes, quo se liberius eximere posse conspexerint ab onere delictorum, Romanorum regi prefato ac illis, quos eius vice exercituum huiusmodi duces sive capitaneos fore contigerit, tot ex vobis, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi et filii electi, abbates et prelati, de quibus illis pro tempore visum fuerit, qui ac alii ydonei sacerdotes seculares vel regulares ad id per vos assumendi omnium pro huiusmodi deduccione negocii cruce signatorum confiteri volencium confessiones audire et huiusmodi confessionibus diligenter auditis pro peccatis suis ac excessibus omnibus per illos commissis, eciam si manuum iniectores in clericos et religiosos neenon incendiarii ac sacrilegi fuerint, iniunctis ipsis pro modo culpe, eciam cum aggravacione congrua adversus illos ex ipsis, qui, quod absit, in progressu exercituum predictorum aciebus quoque adversus Wikleffistas Hussitasque et reliquos hereticos, fautores, receptatores et defensores eosdem instruendis Romanorum regis et illorum, qui exercituum, ut premittitur, duces extiterint, eorum ordinaciones et mandanta temere transgredi presumpserint, penitencia salutari ac aliis, que de iure fuerint iniungenda, debite absolucionis beneficium eadem auctoritate impendere possitis, quociens oportunum fuerit, eligere ac deputare indulgemus.
Verum quoniam difficile videtur presentes litteras singulis exhiberi, volumus, quod unus, duo sive tot ex vobis, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi ac filii electi, abbates et prelati, de quibus Romanorum regi prefato videbitur, huiusmodi litterarum transsumptum, publica manu confectum eorumque sigillis munitum, personis et in locis singulis, ubi expedire videbitur, transmittere et insinuare procurent, cui quidem transsumpto veluti originalibus dari volumus atque decernimus plenam fidem. Datum Florencie kal. Marcii pontificatus nostri a. Tercio.“
Nos igitur ad supradicti sermi Roman. regis requisitionem præsentes nostras literas per præsens instrumentum publicum, manibus notariorum infrascriptorum subscriptum, sigillorum nostrorum jussimus appensione communiri. Datum et actum in Montibus Chuttnis, Pragensis diocesis, in curia habitationis magistri monetarum ibidem, sub anno a nativitate domini millesimo quadringentesimo vigesimo, indict. XIII, die vero Veneris, decima sexta mensis Augusti, hora sextarum vel quasi, pontificatus sanctmi in Chr. patris et domini nostri D. Martini divina providentia papæ quinti anno tertio, sermo et invictissimo principe D. Sigismundo Roman. ac Hungariæ, Bohemiæ etc. rege feliciter regnante, præsentibus ibidem illustribus principibus DD. Wilhelmo Bavariæ, Johanne de Sagan, Hinrico dicto Rumpold de Glogovia et Freystadt ducibus, nec non magnificis dominis Ludovico de Ottingen, magistro curiæ imperialis, Pipone de Ozora Temesciensi, Guilhelmino de Prata comitibus, ac nobilibus et egregiis Johanne et Ulrico dominis de Biberstein, Schenkone de Sydow, Artungo de Clux, Wend de Ilburg, Sigismundo de Wartenberg, Brunorio de la Scala Veronæ, Georgio de Valperga, Arnesto Flasca de Richenburg, Johanne de Bodem, Gaspare de Klingenberg, Johanne et Alberto de Okeborn, Hinrico Bayer de Bobartin dominis, nec non venerabilibus dominis Ladislao regiæ Majestatis Hungariæ vicecancellario, Benedicto præposito Albensi Ap. Sedis protonotario, ac egregiis magistris Petro Paulo de Vergeriis de Justinopoli utriusque juris, Martino Talayero sacræ theologiæ, Nicolao Cisselmeyster decretorum et Jacobo de Spinolis similiter decretorum doctoribus, aliisque quam pluribus militibus et clientibus in numero copioso, testibus ad præmissa vocatis pariter et rogatis.
Et ego Antonius Guidonis clericus Avinionensis publicus apostolica et imperiali auctoritatibus notarius ac suprascripti D. Fernandi ap. Sedis nuntii scriba etc. Et ego Theodoricus Ebbracht clericus Paderburnensis diocesis publ. imperiali auctoritate notarius dictique revmi patris D. Bartholomæi archiepiscopi scriba etc.
Post cuius quidem transsumpti presentacionem et representacionem fuimus ex parte dicti domini regis ac per eius, ut predicitur, litteras autenticas cum debita instancia requisiti, ut ad execucionem prescriptarum litterarum apostolicarum transsumpti et contentorum in eisdem per totatm nostram provinciam procedere curaremus iuxta traditam a dicta sede apostolica nobis formam. Nos igitur Eberhardus archiepiscopus prefatus volentes mandatum huiusmodi apostolicum ad requisicionem regiam prefatam exequi, ut tenemur, vobis omnibus et singulis supradictis premissa insinuamus et intimamus necnon ad vestram et cuiuslibet vestrum noticiam deducimus et deduci volumus per presentes, ne aliquis, cuius interest, de premissis ignoranciam pretendere valeat seu allegare, vosque omnes et singulos tenore presencium requirimus et monemus ac vobis et cuilibet vestrum, quos apostolica et dictarum litterarum auctoritate tamquam ad hoc ydoneos eligimus ac deputamus in virtute sancte obediencie, quatenus non exspectata requisicione alia regia ad publicacionem et execucionem supradictarum litterarum apostolicarum et in illis contentorum iuxta ipsarum continenciam et tenorem sine mora procedatis et easdem sollicite et cum omni diligencia, prout melius fieri poterit, publicare et exequi studeatis. Alioquin contra rebelles inobedientes ac in predicta execucione negligentes, quemadmodum de iure poterimus, procedemus. In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium presentes litteras exinde fieri fecimus et per Nicolaum Swaiger notarium nostrum publicum infracriptum subscribi et publicari mandavimus necnon sigillo dilecti nobis in Christo Eberhardi decani ecclesie et officialis curie nostre Salczburgensis iussimus appensione communiri. Datum et actum Salczburge in stuba consilii curie nostre archiepiscopalis sub anno domini 1420., indiccione 13., die vero Jovis, 19. mensis Septembris, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Martini pape V. supradicti, anno 3., presentibus venerabilibus in Christo patribus dominis Johanne preposito et archidiacono ecclesie nostre Salczburgensis ac Johanne abbate monasterii S. Petri Salczburgensis necnon Johanne Runher magistro curie et Stephano Alwan notario nostro pluribusque aliis fide dignis Salczburgensis dyocesis testibus ad premissa vocatis pariter et rogatis.
Et ego Nicolaus Swaiger de Traneyach publicus imperiali auctoritate ac sepedicti reverendissimi in Christo patris et domini nostri, domini Eberhardi archiepiscopi, Salczburgensis, et ipsius curie notarius iuratus, quia premissis mnibus et singulis, dum sic, ut premittitur, coram eodem domino archiepiscopo et per eum fierent et agerentur, unacum prenominatis testibus presens interfui eaque sic fieri vidi et audivi, ideoque hoc presens publicum instrumentum per alium fidelem me occupato scriptum exinde confeci, publicavi et in hanc publicam formam redegi ac signo et nomine meis solitis et consuetis unacum appensione venerabilis patris domini Eberhardi decani ecclesie et officialis curie Salczburgensis de ipsius domini nostri archiepiscopi mandato signavi rogatus et requisitus in fidem et testimonium omnium premissorum.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Eberhard, z Boží milosti arcibiskup svaté církve v Salzburku, legát papežského stolce, z pravomoci papežovy řádně určený zmocněnec a vykonavatel, jehož si na základě obsahu, formy a znění papežského listu uvedeného níže zvlášť vyžádal nejjasnější a nejslavnější kníže a pán, pan Zikmund, římský král, vždy rozmnožitel, a král Čech, Uher, Dalmácie, Chorvatska atd. svým listem, ctihodnému v Kristu otci a pánu Albertovi, biskupovi řezenskému, nebo jeho generálnímu vikáři v duchovních záležitostech a všem ostatním i jednotlivým pánům opatům, proboštům, děkanům, arcijáhnům a správcům farních kostelů a jejich vikářům stálým nebo zastupujícím a také jiným kněžím, kteří jim pomáhají vykonávat duchovní správu, všem, ať sídlí kdekoli po řezenské diecézi, posílá pozdrav v Pánu a žádá, aby byli neochvějně poslušni našich či správněji papežských příkazů.
Vězte, že jsme přijali s náležitou úctou ověřený opis nížepsané papežské listiny, neporušený a úplný, bez jakékoli chyby a nijak podezřelý, který nám v přítomnosti veřejného notáře a důvěryhodných svědků předložil nejjasnější kníže a pán, pan Zikmund, král římský, český, uherský atd., abychom vykonali, co nařizuje. Jeho znění je takové:
Ctihodným v Kristu otcům a pánům patriarchům, arcibiskupům a biskupům, a to i nepotvrzeným, administrátorům, opatům, převorům a jiným prelátům kostelů a klášterů, jakož i ostatním vyznavačům křesťanské víry, ať sídlí kdekoli, k nimž se dostane tato listina, posílá Ferdinand, z Boží milosti biskup v Lugu, legát apoštolského stolce, Ludvík, patriarcha aquilejský, Bartoloměj, arcibiskup milánský, Jiří, biskup pasovský, a Šimon, biskup v Trogiru, pozdrav v Pánu, aby se horlivě a statečně stavěli na obranu víry proti bujícímu kacířství. Vězte, že jsme byli nejjasnějším knížetem a pánem, panem Zikmundem, římským králem, vždy rozmnožitelem, a králem Uher, Čech, Dalmácie a Chorvatska, naléhavě požádáni, abychom nechali opsat a rozhlásit apoštolský list nížepsaného znění, který nám předložil. Nuže tento list nezrušený, nevyškrábaný, ale zcela prostý jakékoli chyby a podezření jsme dali slovo od slova opsat. Jeho text následuje a je takovýto:
Martin biskup, služebník služebníků Božích, ctihodným bratrům patriarchům, arcibiskupům a biskupům a také milým synům elektům, administrátorům, opatům, převorům a dalším prelátům kostelů a klášterů, jakož i ostatním vyznavačům křesťanské víry, ať sídlí kdekoli, k nimiž se dostane tato listina, pozdrav a papežské požehnání. Nám, kteří zastupujeme na zemi, byť nezaslouženě, Pána a Stvořitele všeho, jenž neodmítl obětovat se pro spásu stáda Páně, aby ho učinil podílníkem svého dědictví, nám náleží bdít a pečlivě střežit ono stádo a dbát, aby našlo horoucí zalíbení v tomto Stvořiteli a bylo povoláno do královského ovčince a aby neživilo zkaženost ničemníků, kteří strojí léčky a táhnou je do propasti. Snažně si přejeme, abychom je dokázali získat pro Pána s přispěním jeho milosti, aby těm z nich, kteří pevně setrvávají ve víře, se dostalo náležitého zisku a odměny a aby ti, jejichž mysli odhánějí lásku Boží, byli stiženi zaslouženým trestem. Na radu našich ctihodných bratří, kardinálů svaté římské církve, k tomu také udělováním svátostí povzbuzujeme s velkým zanícením skutečné Kristovy bojovníky a vojáky označené znamením zázračného kříže.
Jak jsme se dozvěděli jednak ze zprávy mnoha důvěryhodných lidí, jednak z rozšířené a sílící pověsti, náš nejdražší syn v Kristu, slavný římský král Zikmund, jakoby podpořen Božím vnuknutím, i přes zatížení velkými výdaji neodmítl podstoupit nezměrnou, ale velmi prospěšnou námahu při obnovení jednoty univerzální církve, tehdy rozštěpené, a pobízením horlivosti ve víře, ubožným zanícením a soucitným slitováním, z nejniternějšího přesvědčení se zaměřil na další rozšiřování křesťanské víry. Toužil hájit moc, která mu byla svěřena nejvyšším králem, pro povýšení jeho slavného jména proti lidem neřádným, bezbožným a špatným, viklefistům, husitům i ostatním, jimž bylo zastřeno světlo pochopení v temnotách a kteří byli jako žáčci očarováni jejich bludnými tvrzeními a učením, šílenými dogmaty a bludy a také kacířskými čáry; oni totiž usilují potlačit katolickou církev, rozvrátit pravou víru a stádo, svedené jejich nebezpečnými bludy na scestí, vydat napospas bráně pekelné a ďáblovi. S pomocí Boží síly a z pověření církve svolal brannou moc, aby vykořenil tak zhoubný jed z jejich mysli, a veden Bohem, jehož při horlivě hájil, přijal úkol vyhnat je a jejich přívržence, stoupence a ochránce s taseným mečem z území věřících, nebo je zcela zničit, ba i pobít, pokud se neodřeknou takových bludů, nenapraví se a nepodrobí se tradicím svatých otců. Pro dovršení tak prospěšného boje prosil pokorně i naléhavě o naši účast v tom boji a účast katolické církve, která v sobě chová společenství věřících.
My ve jménu Páně převelice chválíme a oceňujeme tak prospěšný návrh římského krále, jenž, jak známo, je také králem Uher, Čech, Dalmácie a Chorvatska, a pozvedajíce oči k nebi modlíme se velice za jeho úspěch, a tedy i za úspěch toho, o jehož záležitost se jedná. A proto vybízíme všechny i jednotlivé krále, vévody, markrabata, knížata a velmože, hrabata, vrchnosti, hejtmany, úřady a kterékoli úředníky a jejich zástupce, městské obce, obyvatele městeček, hradů, vsí i jakýchkoli jiným míst a také ostatní horlivé křesťany každého stavu a způsobu života a s otcovskou láskou je při prolité krvi našeho přeslavného Vykupitele zapřísáháme a pro odpuštění jejich hříchů nabádáme, aby se podle svých sil a odvážně nachystali k vyhlazení viklefistů, husitů a ostatních kacířů a jejich příznivců, ochránců a obránců, aby tak v budoucnu milostivě získali přímluvu za vykonání tohoto úkolu. Ohledně toho nařizujeme a tímto apoštolským listem přikazujeme vám a každému z vás, bratři patriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, administrátoři, opati a preláti, abyste vy a každý z vás, kdykoli se stane, že onen římský král bude zamýšlet takovou věc a bude strojit a chystat vojsko proti těmto kacířům a jejich přívržencům, ochráncům a obráncům, a také kdykoli o to budete platnou listinu řádně požádáni, jako stateční heroldi pozvedli jeho jménem své hlasy v jednotlivých městech, diecézích a místech podle vašeho mínění příhodných; dále abyste vy nebo jiné osoby světské či řeholní z kteréhokoli řádu, které se rozhodnete podle moudrosti dané vám i jim od Boha vhodně vybrat, nechali veřejně oznámit vyhlášení této křížové výpravy a ukázat její neobyčejné znamení věrným křesťanům a všem, kteří se seběhnou, aby to slyšeli. A aby se k tomu dali ochotněji zlákat, těm vskutku kajícným a vyzpovídaným, kteří se budou chtít kázání zúčastnit, udělte z papežského pověření jako odměnu za každou účast sto dní odpustků z uloženého jim pokání.
Ono znamení kříže pak poskytněte bez překážky těm věřícím, kteří ho chtějí převzít; ale předtím je vy nebo vámi vybrané osoby vybídněte a vhodně napomeňte, aby toto znamení přijali s náležitou úctou a aby je proti zvráceným pokusům a snahám viklefistů, husitů a ostatních kacířů a jejich přívrženců, ochránců a obránců vtiskli do svých srdcí a vykonávali tento úkol věrně a se zanícením, a připevněte ho na jejich ramena. Aby se věřící rozhodovali pro toto znamení tím horlivěji, budou-li vědět, že o to hojnější milost za to obdrží, my z milosrdenství všemohoucího Boha a opírajíce se o vážnost jeho svatých apoštolů Petra a Pavla a pravomoc vázat a rozvazovat, kterou nám, byť nezaslouženě, svěřil Bůh, těm věřícím, kteří přijali znamení kříže a budou se podílet na tom vojsku osobně nebo peněžitými příspěvky a kteří se poctivě vydají na cestu, aby se k vojsku připojili, i kdyby snad na té cestě zemřeli, darujeme úplné odpuštění jejich hříchů, z nichž se ústně vyzpovídají a jichž budou v nitru litovat, a jako odplatu spravedlivých jim slibujeme také těm, kteří tam sice nepřijdou osobně, ale alespoň pošlou podle velikosti a možnosti svého majetku schopné bojovníky na své náklady, a rovněž těm, kteří tam přijdou osobně, i když na cizí náklady.
Ostatně aby ti, kteří byli opatřeni znamením podivuhodného kříže, se tím snáze stávali podílníky takových prominutí a odpuštění, čím více uvidí, že mohou být neomezeně zbaveni břemena zločinů, dovolujeme řečenému římskému králi a těm, kteří v jeho zastoupení budou veliteli či hejtmany oněch vojsk, aby vybrali a určili, kdykoli to bude třeba, tolik z vás, bratři patriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, opati a preláti, kolik pro tu dobu uznají za vhodné, a chceme, aby oni a také jiné vhodní kněží světští i řádoví, které k tomu přiberete, mohli poslouchat zpovědi všech, kteří jsou kvůli splnění tohoto úkolu znamenáni křížem a kteří se budou chtít vyzpovídat. Nařizujeme, abyste po bedlivém vyslechnutí těchto zpovědí jim za jejich hříchy a všechny přečiny, které napáchali, i kdyby se dopustili násilí na klericích a řeholnících nebo kdyby byli žháři a bezbožníci, mohli z téže pravomoci udělit dobrodiní náležitého odpuštění, zbožného pokání a prominutí uložených trestů i jiných, které by jim měly být právem uloženy podle způsobu provinění, avšak s přiměřeným ztížením vůči těm z nich, kteří, což ať se nestane, by se během formování šiků oněch vojsk proti viklefistům, husitům a ostatním kacířům a jejich přívržencům, ochráncům a obráncům opovážili bláhově překročit nařízení a příkazy římského krále a těch, kteří, jak už bylo řečeno, se stali veliteli vojsk.
Protože však se jeví, že je obtížné doručit tuto listinu jednotlivcům, chceme, abyste se jeden, dva nebo tolik z vás, bratři, patriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, opati a preláti, v nichž se zlíbí řečenému římskému králi, postarali, aby opis této listiny, vyhotovený veřejným notářem a opatřený jeho pečetí, byl poslán a sdělen jednotlivým osobám a na místa, kde to bude prospěšné. Chceme a nařizujeme, aby tomuto opisu byla dávána plná důvěra jako originálu. Dáno ve Florencii 1. března v třetím roce našeho pontifikátu.
Tuto naši listinu či notářský instrument podepsaný veřejným notářem jsme přikázali ochránit přivěšením našich pečetí. Dáno a sjednáno v Kutné Hoře v pražské diecézi, v domě mincmistra tamtéž, v roce 1420 od narození Krista, v indikci třinácté, v pátek 16. srpna asi o poledních hodinkách, v třetím roce pontifikátu nejsvětějšího v Kristu otce a našeho pána, pana Martina V., z Boží prozřetelnosti papeže, za šťastné vlády nejjasnějšího a nepřemožitelného knížete pana Zikmunda, římského a také uherského, českého atd. krále. Přítomni tam byli jako svědkové vyžádaní a povolaní, aby dosvědčili výše uvedené, slovutní páni vévodové Vilém Bavorský, Jan ze Zaháně, Jindřich řečený Rumpold z Hlohova a Kožuchova a vznešení páni, Ludvík z Oettingenu, hofmistr císařského dvora, hrabata Pippo z Ozory v temešské župě a Guillelmino z Prata, urození šlechtici Jan a Oldřich, páni z Biberštejna, Schenk ze Sydowa, Hartung z Cluxu, Wend z Ilburka, Zikmund z Vartenberka, Brunoro della Scala z Verony, Giorgio di Valperga, Arnošt Flaška z Rychmburka, Jan z Bodmanu, Kašpar z Klingenberka, Jan a Albrecht de Okeborn, Jindřich Beyer z Boppardu a také ctihodní páni Ladislav, vicekancléř královského majestátu v Uhrách, Benedikt, probošt v Székesfehérváru, protonotář apoštolského stolce, a znamenití mistři Pier Paolo Vergerio z Justinopole, mistr obojího práva, Martin Talayero, mistr svaté teologie, dále Mikuláš Zeiselmeister a Jakub Spinola, doktoři dekretů, a jiní velmi mnozí rytíři a početní panoši.
Poté co jsme předložili a ukázali tento ověřený opis, řečený pan král nás svou řádně vyhotovenou listinou, jak už bylo řečeno, s patřičnou naléhavostí požádal, abychom se postarali o rozšíření opisu této papežské listiny po celém našem kraji a vykonání všeho, co je v ní obsaženo, jak nám to svěřil papežský stolec.
Nuže my, již zmíněný arcibiskup Eberhard, hodláme vykonat na královskou žádost tento papežský příkaz, jak jsme povinni, a vám všem i jednotlivcům výše řečeným oznamujeme a sdělujeme, co už bylo předesláno, a také chceme, abyste se s tím vy a každý z vás prostřednictvím této listiny seznámili, aby nikdo, jehož se to týká, se nemohl vymlouvat na neznalost nebo předstírat, že o té věci neví. Rovněž touto listinou žádáme a napomínáme vás všechny společně i jednotlivce, které jsme k tomu z papežské vůle a podle řečené listiny vybrali a určili jako vhodné ve jménu svaté poslušnosti, abyste nečekali na další královské vybídnutí a přistoupili k zveřejnění a provedení této papežské listiny a jejího obsahu podle toho, co je v ní psáno, a snažili se ty záležitosti bedlivě a se vší pečlivostí, jak nejlépe budete moci, uveřejnit a vykonat, jinak proti neposlušným odpůrcům i těm, kdo nedbají o vykování uvedených pokynů, budeme postupovat, jak jen podle práva budeme moci.
K ověření a dosvědčení všeho i jednotlivých ustanovení jsme nechali vyhotovit tuto listinu a přikázali jsme, aby ji nás veřejný notář Mikuláš Swaiger podepsal a zveřejnil, a rovněž jsme přikázali ji ochránit přivěšením pečeti nám milého v Kristu Eberharda, děkana kostela a oficiála naší salzburské kurie. Dáno a ujednáno v Salzburku, v radním sále naší arcibiskupské kurie, léta Páně 1420, v indikci třinácté, ve čtvrtek 19. dne měsíce září v třetím roce papežství nejsvětějšího v Kristu otce a našeho pána, pana papeže Martina V., v přítomnosti ctihodných v Kristu otců a pánů, pana Jana, probošta a arcijáhna našeho salzburského kostela, Jana Runhera, hofmistra, a Štěpána Alwana, našeho notáře, a mnoha jiných důvěryhodných svědků ze salzburské diecéze, kteří k tomu byli povoláni a přizváni.
A já, Mikuláš Swaiger z Trofaiachu, přísežný notář z císařské pravomoci a také z vůle často zmíněného nejctihodnějšího v Kristu otce a našeho pána, pana Eberharda, arcibiskupa salzburského, a jeho kurie, protože jsem byl spolu s výše jmenovanými svědky přítomen u všeho a každého jednání, když se konalo a událo u pana arcibiskupa a před ním, a viděl jsem to a slyšel, proto jsem tuto veřejnou listinu prostřednictvím jiné důvěryhodné osoby (neboť já sám jsem byl zaneprázdněn) vyhotovil, zveřejnil a zaznamenal touto veřejnou formou, jak jsem o to byl požádán a k tomu vyzván, a opatřil ji jako obvykle pečetí a svým jménem při současném zavěšení pečeti ctihodného otce pana Eberharda, děkana kostela a oficiála salzburské kurie, na příkaz našeho pana arcibiskupa na dosvědčení a ověření všeho, co bylo předesláno.