Král Zikmund oznamuje pánům, rytířům, panošům, městům a všem obcím Moravského markrabství (markrabstvie morawskeho), že povolal Petra Strážnického z Kravař (urozeného Petra z Krawarz odjinad z Straznyczye) na místo moravského zemského hejtmana (haupmana této země) vzhledem k jeho statečnosti a z přesvědčení, že jmenovaný Petr bude s odvahou sloužit králi i moravské zemi (a také, že on nám i tej zemi statečně slúžiti móže a skrzě něho mnoho dobrého móže zjednáno býti). Král Zikmund často hovořil se zemskými stavy, ať už osobně nebo prostřednictvím svých poslů, o potřebě povolat zemského hejtmana na Moravě. Proto král Zikmund posílá na Moravu své věrné rádce, Jana z Rýzmberka a na Skále (urozené Jana z Ryzemberga odjinud z Skaly) a Václava z Dubé a na Leštně (Waczlawa z Dube odjinad z Lesstna), a pověřuje je, aby povolali Petra na místo zemského hejtmana až do odvolání (až do našie vuole). Z královské autority Zikmund důrazně přikazuje (přikazujem vám královskú mocí přísně tiemto listem) příjemcům tohoto listu, aby jeho vyslancům ve všem důvěřovali, jako by s králem mluvili sami osobně, a aby Petra bezodkladně uznali za moravského hejtmana a slíbili mu poslušnost.
- Zikmund Lucemburský: sekretní pečeť (Posse 1910, 14/3); červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku, částečně poškozená
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 235a
- B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- A: https://digi.ceskearchivy.cz/111264
- B: N/A
- AČ III, s. 494‒495, č. 224
- RI XI, č. 4878
- RI XI NB/3, s. 112‒113, č. 53
- Bretholz 1893–1894, s. 301
- Rolleder 1898–1899, s. 61
- Dvorský 1910, s. 133
- Neumann 1939, s. 73
- Urbánek 1940, s. 265
- Válka 2005, s. 50‒51
- Mezník 1999, s. 423‒424
- Baletka 2004, s. 264
- Elbel 2009, s. 78‒79
- Svoboda 2022, s. 48.
Tato listina byla v bádání často diskutována, neboť král Zikmund povýšil na zemského hejtmana v Petrově osobě jednoho ze svých nejaktivnějších moravských odpůrců, proti němuž musel ještě na podzim 1421 tvrdě bojovat, a kterého pak v listopadu donutil k potupné kapitulaci (viz Elbel 2011). Několik historiků se proto snažilo vysvětlit, jak Petrovu motivaci vstoupit do Zikmundových služeb, tak Zikmundovu motivaci povýšit na zemského hejtmana právě tohoto moravského pána, který byl ve své poslušnosti vůči svému panovníkovi nestálý. V nejnovějších výzkumech je toto jmenování již považováno za náznak velké změny v Zikmundově husitské politice, která po bitvě u Německého Brodu pomalu směřovala k porozumění s umírněným křídlem husitů.