IDHeralt ze IDSovince z IDDoubravice (Heralt z Sowyncze a z Dubrawycze) uzavírá příměří s IDHaškem z IDValdštejna (Hasskem z Waldsteina) a IDJoštem z IDRosic (Iosstem z Rosycz), podkomořím Markrabství moravského (podkomořím Markrabstvie moravského), a purkmistrem a radou města IDBrna (s burgmistrem a radú města brnenského), jejich hrady, posádkami, služebníky a poddanými (se všemi jich zámky a posádkami i se všemi jich služebníky a lidmi poddanými, duchovními a světskými, chudými a bohatými) do nejbližších Letnic (až do svatého Ducha nynie najprve příščieho) 8. června 1432. Do příměří jsou pojati i IDJan z IDLomnice (Iana z Lomnicze), zemský hejtman Markrabství moravského a IDJan (kněze Iana), probošt IDkláštera premonstrátů v Dolních Kounicích (probošta kuniiczkeho).
- A: AMB; fond A 1/1 ‒ Sbírka listin, mandátů a listů; inv. č. 266 (stará sign. 299)
Já Heralt z Sowyncze a Dubrawycze vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že jsem vstúpil a mocí tohoto listu vstupuji v pravé křesťanské příměřie a spravedlivé s urozenými pány, panem Hasskem z Waldsteina a panem Iosstem z Rosycz, podkomořím Markrabstvie moravského, a s burgmistrem a radú města brnenského a se všemi jich zámky a posádkami i se všemi jich služebníky a lidmi poddanými, duchovními a světskými, chudými a bohatými, kteréhožkoli řádu, kteréžto přímiřie dnešní den ‒ v tu sobotu před nedělí, ješto slove Letare ‒ počíná sě a trvati jmá až do svatého Ducha nynie najprve příščieho ustavičně a ten den celý, až slunce za horu zaščie, takú výmluvú, abych jim v nižádnej mieře nesahal na jich lidi ani na jich dědičstvie a drženie v tom přímiří ani pro holdy ani pro žádná záščie svej nebli odpornej strany, však svých holdóv, což sě mně holdovalo, neopúščeje. Také v tom přímiří nemám čeledi své ani lidí svých pójčiti jinému, jež by v tom přímiří nebyl, ani jich v službu jeti odpustiti proti nim. Pakli by který služebník mój odpuščenie vzal a ode mne odjel, to mám pánom svrchupsaným do Brna ihned dáti věděti. Také v tom přímiří přede mnú silnice svobodny býti mají a nikterak na nich škoditi ani překážeti nemám, ani toho svým dopúščeti. A lidé obchodní a robotní aby na silniciech, na roli, v lesi a na jiných obchodních a dělných potřebách přede mnú bezpečni byli všelikterak. Pakli bych přesto na silnicích lúpil a škodil anebo nočně vybíjel a s jistinú popaden byl, aby popraveno bylo, jakož na to záleží. Pakli by sě v tom přímiří přihodilo beze lsti mezi námi, jehož Buoh nedaj, tehdy mám sobě voliti dva ubrmany s své strany a oni také dva s své strany a ti čtyřie ubrmanové a oprávcé mají toho mocni býti a ohledati a opraviti i rozkázati, a což mi ti v tom káží, to mám a slibuji učiniti bez omluvy všelikaké, kteréžto ohledánie a opravenie i vyrčenie v Brnie v městě má býti. Kteréžto přímiřie já nadepsaný Heralt slibuji svú dobrú, čistú a křesťanskú vierú beze všie zlé lsti zdržeti a zachovat věrně, křestně a nepřeručitedlně do času svrchupsaného úplně a docela jako dobrý člověk. Také já nadepsaný Heralt slibuji svú dobrú vierú na urozeného pana Iana z Lomnicze, hajtmana Markrabstvie moravského, a na důstojného kněze Iana, probošta kuniiczkeho, a na jich všeckny služebníky i poddané v tom přímiří do času svrchupsaného nižádným kusem nesahati. Toho všeho na svědomie svrhupsaného a pro lepšie jistotu svú jsem vlastní pečet kázal přidáviti k tomuto listu, jenž jest dán a psán na Dubrawiczy v tu sobotu před tú nedělí, jež slove Letare, léta od narozenie syna Božieho tisíc čtyřista třidcátého druhého.