Anonym informuje nejmenovaného adresáta, že se šíří zprávy od jeho společníků z IDVídně (Wienne), kteří přinesli sporné artikuly (istos articulos) panu opatovi IDpremonstrátského kláštera v IDLouce u Znojma, IDJanu V. (domino abbati Lucensi), hovořící o tom, že pan IDvévoda Jan z IDNeumarktu vybírá značné částky, zdaňuje světské i duchovní, a o těchto penězích hodlá vést spor s husity (cum hussitis), pokud nedojde k dohodě. Dále, že se v neděli osm dní po Nanebevstoupení Páně (dominica infra octavam ascensionis domini) 24. května v IDNeuburgu (in Neuburga) uskuteční mírová jednání táboritů (thaborite) s radou pána vévody. IDBavorskému vévodovi Janovi z IDNeumarktu přinesl v pátek na svátek svaté Sofie (feria VIa, in die Sophie) 15. května jistý posel, kterého najali Jihlavští (Yglavienses) ve IDZnojmě (Znoymam) a byl s Pražany (cum Pragensibus) u svatého koncilu IDBasileji (in Basilea), list zapečetěný pečetěmi svatého koncilu i IDStarého Města pražského (antique civitatis Pragensis). Kromě toho tlumočil řeč IDProkopa Holého (Procopius Rasus), kterou přednesl na svatém koncilu, a v níž se podivoval nad tím, že koncil nevynaložil žádné úsilí v přijetí oněch čtyř artikulů pražských, jimiž se stejně církev řídí a bez nichž není možné dojít spásy. Připomněl, že první z nich je zaměřen na potírání zjevných smrtelných hříchů, druhý se věnuje přijímání eucharistie pod obojí způsobou nejen duchovními, třetí si klade za cíl, aby odnětím statků duchovním byli vedeni k apoštolskému životu a čtvrtý zajišťuje svobodné kázání slova Božího, bez jakýchkoliv překážek. Dostalo se mu odpovědi, že se přece účastnil mnoho diskuzí a doposud z nich nic nevzešlo. Bude-li mu to vyhovovat, poskytnou mu nové veřejné slyšení. Nato vystoupil IDJan Rokycana (Rokyczan) a další vyslanci, kteří IDProkopa napomenuli a přiznali, že jeho předcházející vystoupení nereprezentuje stanovisko vyslanců, ale jedná se pouze o jeho osobní názor. Podle zpráv si IDProkop neodpustil moralizovat delegáty svatého koncilu, dávající jim za vinu, že důvodem jejich odmítání apoštolského života je jejich chamtivost a pýcha. Měl se dopustit rouhání a jiných urážlivých výlevů, svatý koncil přitom vše snášel trpělivě. Delegáti koncilu pouze proti jeho výstupu protestovali a odpovídali mu, že není ve svém soudu spravedlivý. Dále posel sdělil, že do IDBasileje poslal IDProkopovi mistr IDKřišťan z IDPrachatic (magister Cristannus astronomus) svůj list, v němž ho nabádá, aby se přizpůsobil jiným poctivým kněžím v odívání a nepůsobil zmatek v celém království a mezi nimi (Bone frater, conforma te aliis probis sacerdotibus in habitu, corona et ornatu, et non facias confusionem toti regno et nobis). Pro IDProkopa to ale prý byl jen starý blázen, který mu neměl co radit. Zvěsti končí konstatováním, že IDProkop zůstává zatvrzelý.
- A: MZA Brno; G1; aktuální uložení neověřeno
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub anno
Item socii aliqui fuerunt Wienne, illi qui istos articulos domino abbati Lucensi portaverunt, referunt, quod dominus dux magnam summam congregat, taxando seculares et spirituales, et super eadem summa quod velit litigare cum hussitis, si nollent esse concordes. Item thaborite debent esse in Neuburga, cum consilio domini ducis, ad tractandum de pace, dominica infra octavam ascensionis domini 24. Mai. Item feria VIa, in die Sophie 15. Mai, pausavit quidam nunctius circa nos, quem conduxerant Yglavienses Znoymam, ille transit ex parte istorum doctorum, qui venerunt ex parte sacri concilii Pragam, portat litteras cum sigillo concilii, et eciam antique civitatis Pragensis ad dominum ducem. Ille nobis retulit, quomodo fuisset cum Pragensibus in Basilea, et quomodo Procopius Rasus, volens recedere de concilio, obiecit sacro concilio, et eciam presidenti hec verba: Venerabiles ac honorabiles nec non nobilec et cetera. Miror de vobis, quod nullam expedicionem fecistis in istis quatuor articulis, quibus ecclesia regitur et sine quibus impossibile est salvari. Primus est, quod peccata publica non tolerentur; secundus est de utraque specie; tercius quod sacerdotes ducant apostolicam vitam, quartus, quod verbum dei non sit alligatum, sed quod publice predicetur, ubi cui placeret. Fuit responsum, tot et tantis vicibus interfuisti disputacionibus nostris, et nichil inde reportasti? Si placet, dabitur tibi de novo publica audiencia. Et sic Rokyczan et alii obruerunt eum verbis dicentes, quis mandavit tibi talia proferre? Et sic oportebat cum fateri coram sacro concilio, quod ex proprio capite ista dixisset. Eciam Procopius dixit coram sacro concilio: Vos ea de causa non vultis admittere, ut sacerdotes ducant vitam apostolicam, quia soli estis avari et superbi. Ecce blasfema ista et alia plura contumeliosa verba sustinverunt ab eis pacienter, excepto dicens: Tu inique, et quis plus occupat bona temporalia? Et alia multa obiecit sibi. Et postea abscondit se. Item idem nunctius retulit, quomodo magister Cristannus astronomus scripsisset Procopio Basileam litteram in hec verba: Bone frater, conforma te aliis probis sacerdotibus in habitu, corona et ornatu, et non facias confusionem toti regno et nobis. Procopius subridens dixit, ecce quid mihi iste antiquus fatuus scribit, ut officiarem in ornatu, et ego bene quinque ornatus habeo in mea joppula, adhuc fatuus mandat mihi plures induere. Et sic per totum mansit in Basilea, quasi unus latro obstinatus, et sic manebit idem, ut fuit pridem.