Oldřich II. z Rožmberka (Oldřich z Rozmberka) prodává Maršovi z Větších Božetic (Maršovi z Větších Božetic) a jeho dědicům mlýn pod Sepekovem (mlýn náš pod Sepekovem), pod Velkým rybníkem (pod Velikým rybníkem), a to s nivou, se dvěma loukami, které k mlýnu přísluší, a s robotní povinností přepravy koryty (s jednú nivú a se dvěma lúkama, jenž k tomu mlýnu příslušejí, a s tú robotú žlebuom vezenie) za sedmdesát kop grošů (za sedmdesát kop grošů dobrých střiebrných rázu pražského); dále potvrzuje, že mu daná částka byla zaplacena v plné výši v hotových penězích. Oldřich a jeho dědici jsou povinni poskytnout mlýnu dřevo z lesa (z našich lesuov), bude-li to potřeba. Na oplátku Mareš a jeho dědici musí Oldřichovi odvádět ročně ve dvou splátkách úrok dvou kop grošů (dvě kopě grošů), vždy po jedné kopě grošů (jednu kopu) na svatého Jiří (na svatého Jiřie) 23. dubna a svatého Havla (na svatého Havla) 16. října. K tomu navíc je povinen odvést jednu kopu grošů (jednu kopu grošů) mimořádnou daň králi (berni obecnú), když bude vyhlášena.
- Oldřich II. z Rožmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Čeněk z Vartenberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: SOA Třeboň ‒ oddělení Český Krumlov; Rodinný archiv Schwarzenbergů; sign. I 7 M ypsilon 4a; aktuální uložení neověřeno
Přepis regestovaného dokumentu
List na mlýn pod Sepecovem.
My Oldřich z Rozmberka vyznáváme tiemto listem všem nynějším i budúcím, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jsme s dobrým rozmyslem a potazem prodali mlýn náš pod Sepekovem pod Velikým rybníkem s jednú nivú a se dvěma lúkama, jenž k tomu mlýnu příslušejí, a s tú robotú žlebuom vezenie, kterú k tomu mlýnu jsú měli mlynáři jiní, dokudž jsú ten mlýn od nás i našich předkuov drželi, opatrnému muži Maršovi z Větších Božetic i jeho budúcím za sedmdesát kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského, kteréž jest nám dal a zaplatil úplně penězi hotovými, a to v purkrechtnie právo takúžto úmluvú, že my i naši budúcí nahořepsanému Maršovi i jeho budúcím k tomu mlýnu les k žlebuom na mlýn, když by bylo potřebie, povinni a dlužni jsme z našich lesuov dáti. A napředpsaný Mareš i všickni jeho budúcí nám i našim budúcím mají a dlužni jsú věčně platiti úroka do roka s toho mlýna dvě kopě grošuov rozdielně, jednu kopu na svatého Jiřie a druhú na svatého Havla, a k tomu za berni obecnú, když by ta v zemi byla, jednu kopu grošuov. A chtěl-li by nahořepsaný Mareš ten mlýn kdy prodati neb odkázati, to muož učiniti v též právo a tiem řádem, jakož svrchupsáno stojí. Tomu všemu na jistost a na pevnost a podle nás urozený pan Čeněk z Veselé jinak z Vartenberka všem věcem nahořepsaným na svědomie své jsme pečeti k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého devatynádctého leta, tu sobotu po svaté ....