Přepis regestovaného dokumentu

My purgmistr a konšelé i obec Starého Města Pražského vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že znamenavše vypálenie a spuštěnie tvrze našie a dvoru poplužnieho v Předbojích a patřiece na náklady, kteréž jest slovutný Janek z Krajnic, spoluměštěnín náš, s povolením naším na tu tvrz a na dvuor i na rybníky tudiež učinil a činiti nepřestává; a dále vědúce, že týž Janek Sosnovcovi z Vlkanova za ty náklady, kteréž jest na túž tvrz vypálenů, jsa jie před ním v držení, naložil, dal jest a splnil s naší vuolí pět a čtyřidceti kop. gr.; a také znamenajíce snažnú službu téhož Janka, kterúž jest nám a obci naší vedl do sě chvíle a ještě na dlech vésti miení, bude a má, a nechtiece jemu také té jiezdy, kterúž jest v našem obecném poselství do Chba učinil, dáti ovšem škodnu býti, poňavadž jest v té jiezdě vzal na koních škodu nemalú: i zapsali sme témuž Jankovi z Krajnic a paní Dorotě, manželce jeho, i jich dětem a budúcím a mocí tohoto listu zapisujem za ty jisté náklady a škody i za všecky věci nadepsané na té tvrzi v Předbojích, na dvoru poplužniem tudiež, na rybníciech, lukách i na jiných puožitciech i také na těch lidech úročních a kmetcích v Předbojích, jichž jest v držení, puol druhého sta kop dobrých střiebrných rázu pražského, s takovú měrú, aby týž Janek a manželka jeho i jich děti a budúcí té nadepsané tvrze a dvoru i toho všeho, jakož jest napřed dotčeno, v mocném a pokojném držení i požívání byli anebo s tiem učinili; což by sě jim najužitnějie zdálo, bezpřekážky; a to tak dlúho, dokudž by jim námi a, nebo našimi náměstky nebylo dáno a splněno svrchupsaných purol druhého sta kop gr. úplně a docela. A budú-li chtieti svrchupsaní manželé nebo jich děti budúcí, budú moci tu tvrz syvrchupsanú s dvorem poplužním, s rybníky i s tiem se vším, jakož svrchupsáno stojí, v témž právě, jakož jsú od nás v držení, prodati, zastaviti, směniti jinému člověku hodnému; a to s povolením naším a k tomu pod výmienkami dolepsanými, totiž: Jestli bychom my chtěli neboli kto jiný s naším povolením tu tvrz svrchupsanú a což k ní příslušie, zasě mieti a dali svrchupsaným manželóm nebo jich dědicóm a budúcím rok napřed vědětí: tehdy po vyjití toho roku mají nám anebo tomu, komuž bychom rozkázali a poručili, když by jim napřed jmenovaných puol druhého sta kop gr. bylo dáno a splněno, toho všeho, což napřed psáno stojí, zasě v naši moc, anebo komuž bychom kázali, beze všech zmatkuov a nesnází postúpiti. Než, což by tu nábytku bylo nebo, buďto ve dvoře svezeného i také sena, nebo-li na poli, to mají sžieti, svézti, skliditi, vymlátiti a s tiem jakožto s svým vlastním učiniti, což by sě jim líbilo beze všie překážky. Též i v rybníciech což by nasadili, to budú moci také vyloviti a vyprodati beze všie nesnázky. Také jest znamenitě vymluveno a vymíněno, že již menovaní manželé i jich děti i také ten, ktož by od nich jich právo kúpil, nemají nikam jinam s tú tvrzí svrchupsanú nežli k nám a k městu našemu svého zřenie mieti a hleděti. A ktož by tento list měl neb mieti bude s dobrú vuolí častopsaných manželuov, ten má i mieti bude túž plnú moc i též plné právo k tomu ke všemu, což tento list svědčí, jakožto oni sami. Tomu na potvrzenie a na jistotu pečeť města našeho svrchu- psaného pravým naším vědomím přivěšena jest k tomuto listu. Jenž dán a psán leta tisícieho čtyřstého třidcátého třetieho v úterý po květné neděli.

(Orig. v archivu místodržitelském.)