Papežský nuncius IDBranda z IDCastiglione (Branda apostolice sedis legatus) píše řezenskému biskupovi IDJanu Streitbergerovi (Johanni episcopo Ratisponensi). Oznamuje mu, že papež IDMartin V. (Martinum) pověřil IDBrandu úřadem zplnomocněného legáta a dal mu pravomoc všude hlásat a dát hlásat slovo spásného kříže, znamenat a nechat znamenat křížem ty, kteří chtějí táhnout k vymýcení kacířů působících v IDČechách (Boemia) a na IDMoravě (Moravia), a také poskytnou úplné rozhřešení všem, kteří půjdou osobně nebo za sebe někoho pošlou proti kacířům. Proto bylo rozhodnuto na různých jednáních s králem IDZikmundem (Sigismundo Romanorum Ungarie ac Boemie rege) a s kurfiřty i jinými církevními hodnostáři v IDNěmecku (Alamanie), vévody, markrabaty, hrabaty, šlechtici, rytíři, zbrojnoši, posly měst a obcí, vyslanci z různých částí IDNěmecka, kteří se sešli v IDNorimberku (Nürenberga), že má být ve vhodný čas shromážděno vojsko proti těm kacířům.
IDBranda dále informuje, že římský král IDZikmund se kvůli zdaru výpravy sešel s polským králem IDVladislavem II. Jagellem (Wladislavo rege Polonie) a litevským velkoknížetem IDVitoldem (Wietoldo duce Litwanie). Před nedávnem IDZikmund oznámil, že byl mezi nimi obnoven mír a svornost, a dohodli se na společné vytáhnout proti těm kacířům v nejbližší svátek svatého Jana Křtitele (in proximo festo sancti Johannis baptiste) 24. června. IDZikmund potáhne se svým uherským vojskem a knížaty, slezskými vévody, a věrnými z IDČech a IDMoravy ‒ k rozmnožení toho vojska povolal rakouského vévodu IDAlbrechta (Albertum ducem Austrie) s celou jeho mocí ‒, a k nim se připojí IDpolský král nebo IDVitold osobně se svou brannou mocí. IDZikmund oznámil IDBrandovi, že ve stejné době se v IDČechách utáboří saský vévoda IDFridrich (Fridericus dux Saxonie marchio Missinensis et lantgravius Thuringie princeps elector) s 2000 kopiníků a stejným počtem lučištníků (duobus milibus lancearum et tottidem sagittariis), proto by měl IDBranda vybídnout a přimět kurfiřty i další knížata, pány a obce IDNěmecka, aby se vyzbrojili a spojili se s králem IDZikmundem. K čemuž IDBranda v IDBoppardu (in opido Bobardie) usilovně nabádal a přesvědčoval IDarcibiskupy mohučského Konráda z IDDaunu (Moguntinum), IDkolínského Dětřicha z IDMörsu (Coloniensem) a IDtrevírského Oty z IDZiegenheimu (Treverensem archiepiscopos), stejně jako rýnského falckraběte IDLudvíka (Ludowicumque comitem Palatinum Reni ac Bavarie ducem). Ti souhlasili s tou žádostí a pobídkou, a oznámili to usnesení svým společným listem všem knížatům, pánům, baronům, městům, obcím a městečkům v IDNěmecku a žádali je, aby ve stanovenou dobu byli podle svých možností přichystáni pomoci v IDČechách králi IDZikmundovi.
IDBranda nařizuje a přikazuje biskupovi IDJanovi, aby bedlivě sledoval úkol podpory věřících, kteří hodlají proti kacířům táhnout nebo za sebe někoho poslat. IDJan má zvolit ve svém městě a diecézi světské i řádové kněze, kteří budou hlásat slovo kříže, poslouchat zpovědi těch, kdo se vydají na výpravu i těch, kteří za sebe vyšlou jiné, označovat je křížem a činit další úkony vyžadované k tomuto úkolu. Vybraní kněží mají zcela osvobodit všechny, kteří se připojí k vojsku, od všech vin a přečinů, i kdyby vyžadovaly dotaz k apoštolskému stolci. Těm, kteří se nebudou moci kruciáty zúčastnit, aby udělili šedesát dní odpustků, pokud po dobu výpravy zachovají půst a budou se za její zdar modlit. Těm, kdo si vyslechnout kázání, aby udělili sto dní odpustků z uloženého jim pokání. IDBranda dovoluje těmto kazatelům a zpovědníkům, aby vyvázali ze slibů ty, kteří se chtějí k vojsku připojit. A těmto kazatelům a zpovědníkům nařizuje, pod trestem bezprostřední exkomunikace, aby si za úkony nebrali ani haléř, i kdyby jim byl nabídnut dobrovolně.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna.
- C: prostý opis z 19. století.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 408; aktuální uložení neověřeno.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.