Král IDZikmund dává svůj souhlas s převodem zboží mezi augustiniány kanovníky ze IDŠternberka a urozenými IDVšeborem a mistrem IDJanem, bratry z IDDubčan. Augustiniáni kanovníci chtějí vyměnit svůj dvůr ve vsi IDŽerotín s lánem a nivou, obdělávanými a neobdělávanými poli, loukami, pastvinami, částí lesa zvanou IDNa Przidole a IDSuper Lubna, řekami a potoky, zvláště část řeky IDOskava s mlýnem a hrází, se čtyřmi malými dvory a s lidmi a vším jiným příslušenstvím, a to za zboží IDVšebora a IDJana ve vsi IDChvalkovice u IDIvanovic na Hané, které zahrnuje osm lánů, dva malé dvory a jednu krčmu se všemi loukami, pastvinami, částí křovin, řekami a potoky, lidmi a vším příslušenstvím.1 IDZikmund jmenuje IDJaroslava ze IDŠternberka sezením na IDVeselí a IDAleše z IDRonova relátory u zemských desk.
1: Notářský zápis o výměně zboží byl vyhotoven již 31. července 1419 a nalézá se v kopiáři štemberského kláštera (ANM Praha; Sbírka rukopisů; sign. 279; fol. 38r‒40r). Jelikož král IDVáclav přesně tou dobou onemocněl a 16. srpna 1419 zemřel, nemohl již s touto výměnou zboží souhlasit a smluvní strany museli vyčkat na nástup nového krále.
Vydání listiny, která dokládala IDZikmundův souhlas s výměnou zboží, lze odvodit z tehdejší praxe moravského zemského soudu. O jmenování relátorů mohla být vydána ještě další samostatná listina.