IDVavřinec z IDBřezové informuje o článcích, které byly táborům vytýkané jako bludné.
1 Předně, že již nyní v tomto roce nastane a již je skonání věku, to jest vyplenění všeho zlého. To je blud.
2 Dále, že již nyní roku 1420 (jenž jest léto 1420) nastaly dny pomsty a rok odplaty, v kterém zahynou všichni hříšníci světa a protivníci Božího zákona, takže nikdo nezůstane naživu, a musí zahynout ohněm a mečem a sedmi ranami, o nichž se hovoří v 39. kapitole Ecclesiastica (Ecclesiastico 39), totiž ohněm, mečem, hladem, zuby zvířat, štíry a hady, krupobitím a smrtí. To je blud neslučitelný s křesťanskou vírou.
3 Dále, že již v nynějším čase pomsty není čas pro milost a slitování, pokud se týče Boha, a proto že se nemají lidem zlým a protivníkům Kristova zákona prokazovat žádné skutky milosrdenství. To je zatvrzelé kacířství.
4 Dále, že se již v nynějším čase pomsty nemá napodobit a následovat Kristus v prokazování mírnosti, krotkosti a slitování protivníkům Kristova zákona, nýbrž jen v horlivosti, prchlivosti, ukrutnosti a spravedlivé odplatě. To je zatvrzelé kacířství.
5 Dále, že v tomto čase pomsty je zlořečený každý věřící, který zdrží svůj meč, aby tělesně ve vlastní osobě neproléval krev protivníků Božího zákona, ale že má každý věřící umýt své ruce v krvi Kristových nepřátel, protože je blahoslavený každý, kdo ubohé dceři odplatí odplatu, jakož ona odplácela jim.1 To je kacířství a násilná ukrutnost.
6 Dále, že v tomto čase pomsty může a má být každému Kristovu knězi dovoleno podle obecného zákona osobně bojovat, zabíjet, zraňovat a usmrcovat hříšníky mečem nebo jiným bojovým nástrojem. To je kacířství.
7 Dále, že pokud ještě trvá církev bojující, již v tomto čase pomsty dlouho před dnem konečného soudu mají být všechna města, vesnice, hrady a všechna stavení zničena a spálena jako Sodoma (Sodoma), protože Pán do nich nevkročí, aniž by nich byl kdo dobrý. To je blud nevídané a neslýchané ukrutnosti.
8 Dále, že v tomto křesťanstvu, pokud ještě trvá církev bojující, zůstane v svrchu řečené ráně toliko pět hmotných měst, do nichž jsou věřící povinni se utéci v čase pomsty, protože mimo oněch patero měst nijak nebudou moci dojít spásy. To je blud a lež falešných proroků.
9 Dále, že již nyní v tomto roku pomsty má být IDPražské město (pražská obec) jako IDBabylon (Babilon) od věřících zničeno a spáleno. To je nesnesitelná nespravedlnost, plná potlačování spravedlivých, a škoda věřících.
10 Dále, že již v tomto roku pomsty nikdo nemůže být zachráněn a zachován od ran Páně, leda v shromáždění na tělesných horách a ve skalních jeskyních, kde jsou věřící nyní shromážděni. To je blud.
11 Dále, že již v tomto čase pomsty, kdokoli by četl nebo slyšel kázat slovo Kristovo, kterým pravil Mt 24, 16; Mk 13, 14: „tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor“ (Tehdáž ti, kteří sou v Židovstvu, utíkajte k horám!). A nevyšel by z měst, vesnic nebo hradů na hory, kde jsou nyní shromážděni věřící bratři, hřeší smrtelně proti přikázání Kristovu a bude s těmito městy, vesnicemi nebo hrady ranou Páně potrestán a zhyne. To je blud.
12 Dále, že jen oni věřící, shromáždění na svrchu řečených horách, jsou ono tělo, k němuž, „kde je mrtvola, slétnou se i supi“ (to tělo, k němužto, kdežkoli bude, shromáždí se i orlice) Mt 24, 28; L 17, 37, a jsou zástupy od Boha poslány po všem světě způsobit všechny svrchu řečené rány pomsty a vykonat pomstu nad národy a jejich města, vesnice a tvrze ničit a pálit, a ti každý jazyk jim odporující budou na soudu soudit.
13 Dále kterýkoliv pán, panoše, měšťan nebo sedlák by byl vyzván od řečených věřících zachovávat tato čtyři jejich ustanovení, totiž svobodu každé pravdy, podporování Božího zákona, starost o lidskou spásu, potírání hříchů podle jejich způsobu, a nepřidržel by se jich, aby každý takový byl jako satan a drak od nich potřen nebo zabit a jeho majetek zabaven. To je blud.
14 Dále, že všechno časné zboží protivníků Kristova zákona v čase nynější pomsty mají řečení věřící jakýmkoliv způsobem napadat a pustošit, odnímajíce je, pálíce nebo tělesně ničíce. To je blud.
15 Dále, že všichni sedláci a poddaní, kteří z přinucení platí roční platy protivníkům Božího zákona, mají být hubeni a zatracováni a jejich statky jakožto statky nepřátel pleněny. To je blud a příležitost ke krádežím a loupežím.
16 Dále, že již nyní církev bojující, mající trvat dlouho před posledním příchodem Kristovým do konečného soudu, bude a je jiným příchodem Kristovým, který již nastal, obnovena v království Boží pro stav putování, totiž tak, že v něm nebude žádného hříchu, žádného pohoršení, žádné ohavnosti, žádné lži, aniž jaké poskvrny. To je zatvrzelý blud.
17 Dále zakládat svrchu řečené názory na onom textu Matoušově, kap. 13, 40 a 24, 14 o skonání světa (Mathouše 23, 24) Mt 13, 40; Mt 24, 14, a skonáním světa rozumět konec a cíl nynějšího času nebo nynějšího roku, po němž přijde jiný věk, to je čas a věk lidí putujících a skvějících se jako slunce naprosto beze vší poskvrny v svrchu řečeném království Otce, jež bude trvat až do konce světa, a nikoli skonání věku, to jest světa, je neučený blud.
18 Dále, že se v svrchu řečeném obnoveném království lidí putujících nebude moci žádný zlý tělesně spojovat s dobrými, neodloží-li dříve svou špatnost. To je blud.
19 Dále, že již při obnovení království vyvolení hned vstanou z mrtvých ve svých tělech prvním zmrtvýchvstáním, které bude daleko předcházet před zmrtvýchvstáním druhým, jež bude obecné; s nimi bude Kristus, sestoupě z nebe, osobně pobývat na zemi a každé oko ho uzří. A vystrojí veliké hody a večeři na horách, a když vstoupí, aby viděl hodující, vyvrhne zlé do temností zevnitřních a všechny, kteříž budou mimo hory, v jednom okamžiku zahubí ohněm, jako všechny mimo archu Noemovu (archy Noe) zahubil potopou. To je blud.
20 Dále, že při prvním zmrtvýchvstání ti, kteří budou zaživa uneseni s Kristem do nebe, nezemřou tělesně, nýbrž budou žít s Kristem vnímatelně v životě životném na zemích a naplní se na nich do písmene všechno, co praví Hospodin u Izaiáše 65, 17 : „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi. Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl.“ až do konce kapitoly (Ysaie LXV°: ecce ego creo celos novos et cetera usque finem capituli) Iz 65, 17‒25, a v Zjevení sv. Jana 21, 1: „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.“ až do konce kapitoly (apokalipso XXI°: et vidi celum novum et terram novam, usque finem capituli) Zj 21, 1‒27. To je blud.
21 Dále, že v svrchu řečeném Kristově království, jak je napřed pověděno, řečenými ranami obnoveném, nebudou mít putující lidé vůbec žádného protivenství, protože přestane všeliké Kristovo utrpení a jeho údů. To je kacířství.
22 Dále, že v svrchu řečeném království putujících lidí, které potrvá až do obecného zmrtvýchvstání, dlouho předtím přestane veškeré odírání chudiny a zaniknou všechny daně (všeliký dráč chudiny přestane i poplatkové) a přestanou všechna knížectví a světské panování. To je kacířství a klamání prostých lidí.
23 Dále, že nyní není dovoleno věřícím v tomto království volit krále sobě věrného k pomstě zlých, ale k chvále dobrých proto, že jen Hospodin bude kralovat a království bude odevzdáno lidu země. To je blud.
24 Dále, že sláva tohoto obnoveného království na tomto putování až do obecného zmrtvýchvstání bude větší, než byla sláva prvotní církve. To je blud.
25 Dále, že toto království církve bojující, které je dům poslední před obecným zmrtvýchvstáním, bude obdařeno většími dary než dům první, to jest církev prvotní. To je blud.
26 Dále, že v tomto obnoveném království církve bojující nebude svítit lidem slunce rozumnosti, to jest, že nebude učit jeden každý bližní svého, nýbrž všichni budou učení Boží. To je kacířství.
27 Dále, že nebude psaného Božího zákona v obnoveném království církve bojující a psané Bible budou zničeny, protože Kristův zákon bude všem napsán v jejich srdcích, a nebude potřeba učitele. To je blud.
28 Dále, že zákon milosti, pokud se týče jeho smyslů na mnohých místech odporujících svrchu řečeným názorům, jako o protivenstvích, křivdách věřících, klamech, hádkách, lžích, pohoršeních, bude naplněn, pozbude účinnosti a přestane, to jest v takto obnoveném království církve bojující. To je kacířství.
29 Dále, že ženy v obnoveném království církve putující tělesně budou rodit syny a dcery bez tělesného rozrušení a bolesti. To je kacířství.
30 Dále, že ještě po obecném zmrtvýchvstání lidé budou rodit syny a dcery až do vnoučat. To je kacířství.
31 Dále, že v království církve putující ženy nejsou povinny být po vůli svým manželům ani oni naopak jim. To je kacířství.
32 Dále, že ženy v obnoveném království budou rodit bez oplodnění tělesným semenem. To je kacířství.
33 Dále, že ženám v čase této pomsty je dovoleno odloučit se již a odejít od svých mužů, byť věrných, třebas i proti jejich vůli, a od svých dětí a svých příbytků na tělesné hory nebo do pěti měst. To je blud.
34 Dále, že se mají při obnovení království církve putující všechny kostely, oltáře, baziliky, zasvěcené k poctě Boha a jménem některého svatého kromě Krista pojmenované, jako svatokrádežné nebo svatokupecké až do základu prvního kamene bořit, pálit nebo jinak ničit. To je blud, zavánějící pohoršením po celém světě bez užitku.
35 Dále, že všechny domy kněžské jakožto kacířské a nakažené nemají věrní kněží obývat ani navštěvovat, nýbrž že mají být zničeny. To je blud.
36 Dále, že evangeličtí kněží nemohou mít podle evangelického způsobu časné zboží, potřebného jim na výživu a oděv, protože jim bylo měšťanské právo nadobro odňato a vzato, a od takových že se nemají přijímati svátosti. To je hloupý blud.
37 Dále, že ozdobná roucha k svatým mším, od prvotní církve ‒ jistě ne hříšně ‒ zavedená a ustanovení, jsou šaty a plachty kacířské, a proto mají být zužitkovány na kabáty světských lidí a na jiné nepříslušné potřeby. To je hloupý a nechutný blud.
38 Dále, že všichni, kdož slouží mše v ornátech, byť i s vyloučením zbytečnosti a nádhery, a s tonzurami, jsou nastrojené nevěstky. To je blud.
39 Dále, že všichni, kdož slouží svaté mše ‒ jistě ne hříšně ‒ podle řádu a v rouchu prvotní církve obvyklém, nejsou kněží, nýbrž pokrytci a že se nadarmo modlí a jejich mše že nemají být slyšeny. To je kacířství.
40 Dále, že sloužit mše pod širým nebem a po domech a stanech a měnit řád prvotní církve bez krajní potřeby a vzpurně pohrdat kostely, do kterých nyní mohou chodit: to je pověrečný blud.
41 Dále, že žádný kněz, který je v kterémkoli smrtelném hříchu, nemá od Boha moc proměňovat nebo křtít. To je kacířství.
42 Dále, že Jidáš nepřijímal svátost oltářní těla a krve Kristovy při poslední večeři, ani nedostal moc proměňovat. To je kacířství.
43 Dále, že je dovoleno velebnou svátost, kterou takto posvěcují kněží v smrtelném hříchu, ‒ ovšem nevěrecky ‒, vyhazovat neb rozmetávat po zemi a nádoby odnášet nebo že si světští lidé mohou svátost s jejími nádobami opovržlivě vkládat za ňadra. To je bezbožné a pohoršlivé kacířství.
44 Dále, že v svátosti oltářní chleba a vína není pravý Bůh a člověk obsahově, svátostně a přítomně. To je kacířství.
45 Dále, že se v svátosti oltářní nemá uctívat pravý Bůh a člověk uctivým klaněním. To je kacířství.
46 Dále, že se nemá před svátostí oltářní klekat, ani že se nemají prokazovat jiné projevy božské pocty. To je kacířství.
47 Dále věřit, že ani v svátosti těla Kristova pod způsobou chleba ani pod způsobou vína není celý Kristus, mající v sobě své tělo a krev: to je kacířství.
48 Dále, že není dovoleno ani prospěšné chovat do druhého dne svátost oltářní pro potřebu věřících nebo pro opětování bohoslužby. To je blud.
49 Dále, že není nikdy dovoleno pozdvihovat při svaté mši svátost oltářní podle řádu prvotní církve. To je blud.
50 Dále, že se v každém pokrmu přijímá tělo a krev Kristova svátostně tak dobře jako v svátosti, jen když je člověk v milosti. To je blud.
51 Dále, že v žádné farnosti v kterémkoliv jednom dni není nikdy dovoleno nebo prospěšné sloužit více mší než jednu. To je blud.
52 Dále, že jeden a týž světský člověk smí přijímat svátost oltářní, kolikrát by mu bylo libo v jednom dni. To je blud proti ustanovení.
53 Dále, že věřící nemají držet a věřit žádné věci, jedině ty, které jsou výslovně a jasně obsaženy v kánonu Bible. To je kacířství.
54 Dále věřit nebo držet, že svátost oltářní nebo křtu nemají spolu s jinými svátostmi trvat v církvi putující, dokud by konečně nepřišel Kristus, je blud.
55 Dále, že všechna lidská ustanovení a církevní zvyklosti, jakkoliv chvalitebné a užitečné, mají být jako plevy z pšenice prostě odklizeny a zrušeny. To je blud.
56 Dále, že se nemají zachovávat dekrety obecné církve a ustanovení svatých Otců od Ducha svatého, jakkoliv zákonité, protože třeba dost mít na ustanoveních vyslovených v evangeliu. To je blud.
57 Dále, že písma, učení a sbírky kázání svatých doktorů, ve vědění a v životě od prvotní církve uznaných, jako Dionysia (Diviše), Origena (Origena), Cypriána (Cypryana), Jana Zlatoústého (Jana Zlatoústého), Jeronýma (Jeronyma), Augustina (Augustyna), Řehoře (Řehoře) a jiných, nemají věřící číst a jim se učit ani se jich dovolávat k potvrzení smyslu Písma. To je blud slepý, neučený a nevědomý.
58 Dále, že si lidé nemají nikdy žádným způsobem všechny pravdy ve filozofii a v uměních, třeba podporují Kristův zákon, oblibovat nebo je studovat. To je blud.
59 Dále, že není dovoleno křestní vodou nikdy světit nebo žehnat a svěcenou v kostele uchovávat. To je blud.
60 Dále, že nemluvňata nemají být křtěna s kmotry a obvyklými od prvotní církve otázkami a odpověďmi, když se to může stát pohodlně bez nich. To je blud.
61 Dále tvrdit, že si ušních zpovědí nemají věřící nikdy žádným způsobem vážit ani je zachovávat: to je blud.
62 Dále, že se nemají kajícím a zpovídajícím nikdy ukládat tělesné posty a trestání těla a jiné skutky zadostiučinění, jako modlitby, almužny a slzy, nýbrž že postačí toliko říct: „Jdi a více nehřeš!“ (jdi a nechtěj více hřešiti) To je blud.
63 Dále, že se nemá svatí křižmo k pomazání nemocných a pokřtěných v církvi Boží nikdy držet a uchovávat. To je blud.
64 Dále, že je dovoleno kterýmkoli kněžím, nebiskupům, aby si podle vlastní vůle a libosti sami světili biskupa. To je nerozumný blud.
65 Dále, že lidé nemají žádného svatého, který je v nebeské vlasti, nikdy žádným způsobem jemu povinným žádat nebo vzývat o nějaké orodování. To je blud.
66 Dále, že svatí, kteří jsou v nebi, nepomáhají putujícím lidem svými modlitbami nebo jinými druhy pomoci. To je nechutný blud.
67 Dále, že nemají věřící zachovávat čtyřicetidenní posty (postové 40 dní) prvotní církve, suché dny, pátky a tak dále, nýbrž aby jeden každý v oněch dnech podle své vůle jedl, cokoli se mu líbí a kolikrát je mu libo. To je blud.
68 Dále, že kromě neděle nemají věřící světit podle nějakého uložení prvotní církve žádný jiný svátek. To je blud.
69 Dále, že se nemá naprosto žádným způsobem uznávat nebo jakkoliv dokazovat po tomto životě očistcový oheň duší vycházejících z těla.
70 Dále, že se naprosto nemají konat za mrtvé věřící, ať je to kdokoliv, nijaká orodování, modlitby a almužny jakožto nedovolené. To je blud.
71 Dále, že nemají věřící v kostelích při bohoslužbě zpívat hymny, chvály a zpěvy vzešlé z prvotní církve. To je blud.
72 Dále, že žádnému křesťanu naprosto není žádným způsobem dovoleno jíst maso zadušené nebo pokrmy s krví některého zvířete. To je blud.
1: Jedná se ohlas na Ž 137, 8: „Záhubě propadlá babylonská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.“
- A: N/A
- B: NK Praha; sign. XVII A 16
- C: SOA Třeboň; Rukopisy Třeboň; rkp. A 16; fol. 190‒192
- Procházka 1784, s. 280‒293, 309‒317 (latina, 72 článků).
- MC I, s. 425 (latina, 28 článků).
- AČ III, s. 218‒225, č. 21 (čeština, 94 článků).
- FRB V, s. 454‒462 (čeština, latina, 72 článků).
- Macek 1951, s. 57‒66 (čeština, 94 článků).
- Žatecký 1953, s. 227‒228 (český překlad, 28 článků).
- Bláhová a kol. 1979, s. 189‒199, č. 77 (moderní český překlad, 72 článků).
- Příbramě – Boubín 2000, s. 93‒99 (čeština, 94 článků).
- Preger 1887, s. 42.
- Döllinger 1890, s. 691‒700.
- Krofta 1899, s. 210.
- Pekař 1927-I, s. 179.
- Macek 1951, s. 330 .
- Castelin 1952b, s. 81.
- Castelin 1953, s. 164.
- Macek 1953c, s. 53‒64.
- Kaminsky 1967, s. 412‒418.
- Ryneš 1969, s. 73.
- Janoušek 1971, s. 19.
- Zilynská 1985, s. 25‒26, č. C/XXVI.
- Šmahel a kol. 1988, s. 279, 300, pozn. 79.
- Šmahel 1993-III, s. 65, 344, pozn. 127.
- Kořalka 1994, s. 88, pozn. 45.
- Mlateček 1998, s. 425.
- Šmahel 2000, s. 177.
- Šmahel 2001, s. 43, 511, pozn. 151.
- Šmahel 2002-II, s. 1134‒1135.
- Čornej 2020, s. 357.
1 První, že již nyní v tomto létě, jenž jest léto 1420, bude a jest skonání věka, totiž všech věcí zlých vyplenění, to jest blud; nebo nám jest to v pravdě neznámo a zapovědíno.
2 Item že již nyní jsou dnové pomsty a léto odplaty, v némžto všeho světa hříšníci a protivníci zákona božího zahynou, tak že žádný z nich nebude zůstaven, a zahynouti mají ohněm, mečem a sedmi ranami posledními, kteréž napsány jsou Ecclesiastico 39, ohněm, mečem a hladem, zuby hovadskými, štíry a hady, krupami a smrtí; a to jest blud nesnesitelný.
3 Item ze již v tomto času pomsty není čas milosti a slitování k bohu a protož lidem zlým a protivníkům zákona Krystova žádní skutkové slitování nemají okazováni byti; jest kacířství zatvrzené.
4 Item ze již v tomto přítomném času pomsty Krystus v své tichosti a pokoře a slitování protivníkům zákona božího nemá následován býti, ale v horlivosti, v ukrutnosti, v spravedlivém odplacování.
5 Item že v tomto času pomsty každý věrný jest zlořečený, kterýž meči svému brání od krve protivníkův zákona Krystova, u vlastní osobě tělesné aby jí nevyléval; ale že každý věrný má ruce své omýti v krvi nepřátel Krystových, protože blahoslavený jest, kterýž bídný dceři odplatí odplatu, jakož ona odplacovala nám.
6 Item každý kněz Krystův slušně můž a má toho času pomsty o zákon obecný osobně bojovati, raniti, mordovati hříšníky i bíti mečem i jinou braní a přístrojem bojovným.
7 Item že ještě, pokudž trvá církev rytěřující, ještě tohoto času pomsty daleko před dnem soudným konečným všecka města, vsi, hradové, tvrze, městečka i všecka stavení jako Sodoma mají zbořena býti a zpálena, protože pán do nich nebude vcházeti ani kdo dobrý.
8 Item že v tomto křesťanstvu, když ještě církev rytěřující trvati bude, toliko pět měst tělesných a hmotných zůstane, do nichžto věrní času pomsty povinní budou utéci; nebo kromě těch pěti měst vysvobození a spasení nebudou moci obdržeti.
9 Item že již nyní tohoto léta a pomsty pražská obec jako Babilon má zkažena a spálena býti s městem od věrných.
10 Item že již pomsty žádný nebude moci zproštěn. býti a od ran páně zachován, jediné v shromáždění na horách a v skulinách skalních, kde nyní věrní sou shromážděni.
11 Item kdož by koli četl neb slyšel slovo boží kázati, kdež dí: „Tehdáž ti, kteří sou v Židovstvu, utíkajte k horám!“ a nevyšli-li by z měst a městeček a vsí k horám, kdežto bratří sou věrní shromážděni, ten hřeší smrtedlně proti přikázání Krystovu a s těmi městy, městečky a vsími od ran páně trestán bude a zahyne.
12 Item že toliko ti věrní na těch horách jsou to tělo, k němužto, kdežkoli bude, shromáždí se i orlice, zástupové od Boha poslaní po všem světě působiti ty všecky rány a pomsty nad národy, a jich města, městečka, vsi, tvrze, hrady aby bořili a pálili, kteřížto také všelijaký jazyk sobě protivný soudem souditi budou.
13 Item kterýkoliv pán, panoše, měštěnín neb sedlák napomenut by byl od věrných tehdy u vysvobození v těchto čtyrech věcech od nich každý pravdy bude, druhé v obraně zákona božího, třetí v opatření spasení lidského, čtvrté v rušení hříchův podle jich obyčeje, kdo se jich nepřídržel tělesně a přítomně, všeliký takový jako satanáš a drak aby od nich potřín byl neb zabit a statek jeho aby byl pobrán.
14 Item že již vyvolení od blízka povstanou v tělech svých vlastních prvním, kteréž daleko předejde vstání druhé, jenž bude obecné. S nimižto Krystus sstoupí s nebe, obcovati bude tělesně na zemi, jehožto každé oko uzří. A učiní veliké hody a večeři na horách tělesných a vejde, aby viděl stolící a vyvrhl zlé do temností zevnitřních, a všecky, kteříž kromě hor byli by, jako někdy kromě archy Noe potopou, ohněm a kamením zahladí.
15 Item že při tom vzkříšení prvním, kteříž živi budou, pochváceni budou s Krystem v povětří a nebudou mříti tělesně, ale živi: budou s Krystem čitedlně v životě živoucím na zemi, a naplněna bude nad nimi řeč ona Izaiáše 70: Aj, já stvořuji nebe nové et cetera a zemi novou.
16 Item všickni statkové protivníkův zákona Krystova mají od věrných bráni, tupeni, hubeni, páleni býti.
17 Item všickni sedláci, kteříž přinuceni platy roční dávati, že protivníkům zákona Krystova mají hubeni, potupeni býti, jako nepřátelé na jich statcích kaženi; to jest blud a příčina k zlodějství.
18 Item že již nyní církev rytěřující daleko před příštím Krystovým posledním k soudu maje trvati do jiného příští Krystova, kteréžto již stalo se, v království božím pro stav pocestnosti obnovena bude, tak že v ní žádného hříchu nebude, žádné lži ani jaké poškvrny.
19 Item základ činiti na předpověděné důvody v tom textu Mathouše 23, 24 o skonání světa konec a cíl přítomného věku nebo léta přítomného, po kterémžto bude jiný věk a čas lidí cestu činících a stkvoucích jako slunce od všelikého hříchu a poškvrny v království otce, jenž tak do konce světa trvati bude a ne skonání věka totiž světa.
20 Item že lidí cestu činících žádný zlý nebude moci tělesně smísiti se s dobrými, jediné leč by složil zlost.
21 Item že skrze předpověděné rány žádného mezi lidmi nebude protivenství v tomto životě, neb všeliké utrpení Krystovo i oudův jeho přestane.
22 Item že všeliký dráč chudiny přestane i poplatkové i všeliké kněžstvo a světské panování.
23 Item že nyní nesluší věrným království krále sobě věrného ku pomstě zlých, k chvále dobrých vyvoliti. Nebo sám Bůh kralovati bude a království bude dáno lidu země.
24 Item že království toho obnoveného na této cestě až do vstání obecného bude větší sláva nežli byla prvotní církve.
25 Item že toto království církve rytěřující, jenž jest dům nejposlednější před vstáním obecným, většími dary obdařeno bude nežli dům první, totiž církev rytěřující.
26 Item že církve rytěřující slunce lidské rozumnosti nebude svítiti lidem, totiž že nebude žádný učiti bližního svého, ale všickni budou učení boží. Jest kacířstvo.
27 Item zákon boží napsany v církvi rytěřující přestane i Biblí písmo, a že zákon Krystův všem bude napsán v jich srdci a nebude potřebí učitele.
28 Item že zákon milosti v mnohých místech v odpor předpověděným důvtipům položeny, totiž o protivenstvích, křivdách věrných, lstěch vyprázdněn bude a přestane.
29 Item že ženy v království obnoveném církve rytěřující tělesně roditi budou syny a dcery bez zarmoucení tělesného a bolesti.
30 Item že po obecném vzkříšení lidé roditi budou syny a dcery až do vnúčat.
31 Item že ženy nemají platiti dluhu mužům svým ani muži zase ženám.
32 Item že ženy roditi budou bez semene tělesného.
33 Item Ze ženy tohoto času pomsty slušně mohou rozloučiti se a odjíti od mužův svých věrných, ač by jich i neradi pustili, i od dětí svých k horám hmotným nebo do pěti měst.
34 Item že všickni kostelové, oltářové, kaply pánu Bohu posvěcené, ke cti a jménu jiného svatého kromě Krysta nápisy majíc, jako svatokrádežití neb svatokupčití až do prvního kamene základu mají rušeni, boření, kaženi býti všemi obyčeji.
35 Item všickni domové kněžští jako nakažení a kacířští od věrných kněží nemají navštěvováni býti ani v nich bydliti, ale rušeni.
36 Item kněží, kteří se přídrží čtení svatého, nemohou míti časného statku k živnosti a k oděvu jim potřebného obyčejem čtení, aniž od takových svátosti mají přijímány býti, ačkoli právem městským od nich vzatém.
37 Item roucha krásná k svatým mšem od církve nepožívaná, pod hříchem uvedená a vymyšlená sou roucha a plachty kacířská, a protož na kabáty sprostného lidu a k jinému požívání mají dávány býti.
38 Item všickni kněží v ornátích, ačkoli byla by od nich odjata zbytečnost a pýcha, a s plešmi sou nevěstky.
39 Item všickni sloužíce mše svaté proti řádu a oděvu obyčejnému prvotní církve svaté nejsou kněží, ale pokrytci, a že nadarmo se modlí a že nemají mše jich poslouchány býti.
40 Item sloužiti mše pod střechou a po domích a v staních, následovati řádu prvotní církve bez poslední potřebnosti mají, ale do kostelův choditi, do kterých přijíti mohou, zpurností potupují.
41 Item že žádný kněz v kterémkoli hříchu smrtedlném jsa nemá moci od Boha posvěcovati ani křtíti, ani jinými svátostmi posluhovati.
42 Item že Jidáš nepřijímal svátosti těla a krve Krystovy na poslední večeři, moci posvěcování.
43 Item že velebná svátost od posvěcujících v hříchu smrtedlném můž vysypána býti a na zemi potupné rozptýlena a nádoby ty posvátné anebo svátost můž v nádobách do ňader vložena býti.
44 Item že v svátosti oltářní pod způsobem chleba a vína není pravý Bůh a pravý člověk zřetedlně, posvátně a přítomně. Jest kacířství.
45 Item že před svátostí oltářní nemá klaněno býti jako pravému Bohu a člověku klaněním, poctivostí, kteráž na Boha sluší.
46 Item že před tou velebnou svátostí nemá klekáno býti na kolena, ani jiná pocta božská okazována býti.
47 Item věřiti že ani v svátosti těla Krystova pod způsobem chleba ani pod způsobem vína jest celý Krystus maje v sobě tělo a krev.
48 Item svátosti těla a krve Krystovy nesluší ani potřebné jest ku požívání věrných ani k službě často choditi, ani do zajtří chovati.
49 Item že svátosti těla božího na svaté mši: nesluší nikdy obyčejem církve první pozdvihovati.
50 Item že v každém pokrmu přijímá se tělo a krev Krystova posvátné tak dobře jako v svátosti, když jedno člověk jest v milosti.
51 Item že v žádné osadě kteréhožkoli jednoho dne nesluší ani potřebí nikdy více mší sloužiti, jedné jednou.
52 Item svátost těla Krystova jednomu a té(mu)ž člověku laikovi můž slušně podávána býti, kolikrát by se jemu líbilo, jednoho dne.
53 Item že žádné věci nemají od věrných věřeny býti ani věřeny, jedině které v kanoně v Bibli zjevně a známě zavírají se.
54 Item věřiti neb držeti, že svátost těla Krystova nebo křtu spolu s jinými svátostmi nemají trvati v církvi rytěřující, dokavadž konečně nepřišel by Krystus.
55 Item že všecka ustavení lidská, vydání a zachovávání kterákoli chvalitedlná a užitečná jako pleva od pšenice mají prostné zdvižena a zrušena býti.
56 Item že decretové obecní církve i svatých otcův Duchem svatým ustanovení, kterakkoli znamenitě, nemají zachovávána býti, nebo na zachováních ve čtení svatém vydaných máme dosti jmíti.
57 Item že písma, učení, knih zbírání svatých doktorův, v umění i životem od církve prvotní schválených, jako i svatého Diviše, Origena, Cypryana, Jana Zlatoústého, Jeronyma, Augustyna, Řehoře i jiných svatých od věrných nemají čtena býti a učena ani ku potvrzování písma dovodína.
58 Item všickni důvodové z knih mudrcův a z svobodného umění zákona Krystova hájícím nižádným obyčejem oblibováni býti ani učeni.
59 Item vody křtitedlné nesluší nikdy žehnati ani posvěcovati ani posvěcené v kostele chovati.
60 Item dítky nemají s kmotry s otázkami k odpovědím od prvotní církve obyčejnými křtěny býti, když to můž skrovněji a kratčeji býti.
61 Item zpovědi ušní nemají od věrných nižádným nikdy obyčejem váženy býti ani zachovány.
62 Item kajícím a zpovídajícím nikdy postové tělesní ani trápení těla a jiní skutkové dosti činitedlni jako motlitby, almužny i slzy ukládány býti, ale toliko: jdi a nechtěj více hřešiti.
63 Item že křižmo svaté k mazání nemocným a křtění v církvi boží nemá nikdy jmíno býti ani zachováváno.
64 Item že sluší kterýmžkoli kněžím nebiskupům k jich vlastní vůli a k libosti biskupa sobě samým způsobiti a světiti.
65 Item žádný svatý jsa v nebeské vlasti nemá od nás rytěřujících nikda za žádnou pomoc a orodování žádán býti ani prošen.
66 Item svatí, kteříž sou v nebi, nepomáhají lidem rytěřujícím svými modlitbami nebo jinými pomocmi.
67 Item že postové 40 dní prvotní církve, suché dni, pátkové nejsou od věrných zachovati zavázáni, ale že podle své vůle jeden každý těch dní můž jisti, co se mu líbí a kolikrát se jemu líbí.
68 Item že kromě dne nedělního žádný svátek žádného uložení prvotní církve od věrných nemá svěcen býti. Jest hřích veliký jako uherský vůl.
69 Item že v ohni očistcovém po tomto životě duší z těla vycházejících nemá držáno býti ani dovodíno žádným obyčejem.
70 Item že spomoci, motlitby a almužny za ty mrtvé věrné jakožto neslušné nemají žádným obyčejem činěny býti.
71 Item že pění, chvály a zpívání, od prvotní církve sebrání a vydání do kostelův a při službě boží nemají od věrných držána býti.
72 Item na varhany hudení a na čtyry hlasy neb na pět zpívání v kostele, kdež jest vzáctná chvála a čest pánu Bohu, nastojte! a líbezná, to praví posměchem u marností býti; anobrž pouhé marným lidem světským uší daremné lektání a dyndování kratochvilné.
73 Item žádnému křesťanu nesluší žádným obyčejem jísti masa zadušeného, to pro žháhu, nebo pokrmu se krví některého zvířete.
Překlad
1 Primo quod iam nunc in presenti anno, qui est MCCCCXX, fiet et est consummacio seculi, id est malorum omnium exterminacio. Est error.
2 Item quod iam nunc sunt dies ulcionis et annus retribucionis, in quo omnes mundi peccatores et adversarii legis dei, ita ut nullus relinquatur, peribunt et perire debent igne et gladio et septem plagis novissimis Ecclesiacticis XXXIX° dictis, scilicet igne, gladio, fame, bestiarum dentibus, scorpionibus et serpentibus, grandine et morte. Est error intolerabilis fidei christiane.
3 Item quod iam in presenti tempore ulcionis non est tempus gracie et miseracionis quoad deum et ideo hominibus malis et adversariis legis Christi nulla sunt miseracionis opera exhibenda. Est heresis data pertinacia.
4 Item quod iam in presenti tempore ulcionis Christus in sua mititate, mansuetudine et miseracione adversariis legis Christi exhibenda non est imitandus et sequendus, sed solum in zelo, furore, crudelitate et iusta retribucione. Est heresis data pertinacia.
5 Item quod in hoc tempore ulcionis quilibet fidelis est maledictus, qui gladium suum prohibet a sanguine adversariorum legis Christi in propria persona corporaliter fundendo, sed quod debet quilibet fidelis manus suas lavare in sanguine inimicorum Christi pro eo, quod beatus est omnis, qui misere filie retribuet retribucionem, sicut ipsa retribuit nobis. Est heresis et crudelitas tirannica.
6 Item quod omnis Christi sacerdos licite potest et debet in tempore huius ulcionis de lege communi per se pugnare, percutere, peccatores vulnerare et occidere gladio materiali aut alio armorum instrumento. Est heresis.
7 Item quod durante adhuc ecclesia militante iam in tempore huius ulcionis longe ante diem iudicii finalis omnes civitates, ville, castra et omnia edificia ut Sodoma debent destrui et comburi pro eo, quia dominus in eas non intrabit nec aliquis bonus. Est error crudelitatis invise et inaudite.
8 Item quod in isto christianismo, adhuc durante ecclesia militante, in predicta plaga tautummodo quinque civitates materiales remanebunt, ad quas fideles tempore ulcionis tenentur confugere, quia extra illas quinque salutem minime poterint obtinere. Est error et mendacium pseudoprophetarum.
9 Item quod iam nunc in hoc anno ulcionis Pragensis civitas velut Babilon debet destrui et comburi per fideles. Est iniusticia inportabilis plena iustorum oppressionibus et fidelium detrimentum.
10 Item quod iam isto tempore ulcionis nemo salvari possit et a plagis domini conservari, nisi in congregacione moncium corporalium et cavernis petrarum, ubi fideles sunt modo congregati. Est error.
11 Item quod iam isto tempore ulcionis quicunque legerit vel audiverit verbum Christi predicari, quo dixit: „tunc, qui in Judea sunt, fugiant ad montes!“, et non exiverit de civitatibus, villis vel castellis a montes corporales, ubi fratres fideles sunt modo congregati, ille peccat mortaliter contra preceptum Christi et cum huiusmodi civitatibus, villis vel castellis a plaga domini punietur et peribit. Est error.
12 Item quod solum illi fideles in predictis montibus congregati sunt illud corpus, ad quod, ubicunque fuerit, congregabuntur et aquile, et sunt exercitus a deo per totum mundum missi ad exequendum omnes plagas supradicte ulcionis et ad faciendum vindictam in nacionibus et eorum civitates, villas et municiones, qui omnem linguam sibi resistentem in iudicio iudicabunt.
13 Item quod quicunque dominus, cliens, civis vel villanus monitus fuerit a fidelibus supradictis in istis quatuor per eosdem decretis, scilicet in libertacione cuiuslibet veritatis, secundo in promocione legis dei, tercio in procuracione salutis humane, quarto in peccatorum destruccione iuxta ipsorum modum, eis non adheserit sua presencia corporali, omnis talis ut sathanas et draco ab eis conteratur aut occidatur et bona eius diripiantur. Est error.
14 Item quod omnia bona temporalia adversariorum legis Christi in tempore presentis ulcionis sunt qualitercunqae a predictis fidelibus invadenda et vastanda ablacione, combustione aut destruccione corporali. Est error.
15 Item quod omnes villani et subditi eciam compulsive censuantes census annuos adversariis legis Christi destrui et dampnari debent et ut inimici in bonis suis devastari. Est error et occasio ad furta et rapinas.
16 Item quod iam nunc ecclesia militans longe ante adventum Christi novissimum ad finale iudicium duratura per alium adventum Christi, qui iam factus est, in regnum dei pro statu viacionis reparabitur et reparatur, sic videlicet quod in ea nullum erit peccatum, nullum scandalum, nulla abhominacio, nullum mendacium nec aliquid coinquinatum. Est heresis data pertinacia.
17 Item fundare supradictas sentencias in illo textu Mathei XXIII° et XXIV° de consummacione seculi et intelligere per consummacionem seculi finem et terminum presentis temporis seu anni presentis, post quod erit aliud seculum, id est tempus et evum hominum viancium et fulgencium ut sol ab omni prorsus macula in regno patris supradicto sic usque ad finem mundi duraturo, et non consummacionem seculi, id est mundi, est error indoctus.
18 Item quod in predicto regno reparato hominum viancium nullus malus poterit corpo: raliter permisceri bonis, nisi prius deponat suam maliciam. Est error.
19 Item quod iam in reparacione regni electi de proximo surgent in corporibus suis resurreccione prima, que longe precedet resurreccionem secundam, que erit generalis, cum, quibus Christus descendendo de celis conversabitur corporaliter in terris, quem omnis oculus videbit, et faciet grande convivium et cenam in montibus corporalibus et intrando, ut videat discumbentes, eiciet malos in tenebras exteriores et omnes, qui extra montes fuerint, velut olim extra archam Noe diluvio, ignis uno momento consumet. Est error.
20 Item quod infra resurreccionem primam hii, qui vivi rapientur cum Christo in aera, non morientur corporaliter, sed vivent cum Christo sensibiliter in vita animali in terris et implebuntur in eis omnia ad literam, que dicit dominus Ysaie LXV°: ecce ego creo celos novos et cetera usque finem capituli, et apokalypso XXI°: et vidi celum novum et terram novam, usque finem capituli. Est error.
21 Item quod in supradicto regno Christi, sicut premittitur, per predictas plagas reparato nulla erit omnino in hominibus viantibus persecucio, quia omnis Christi passio et membrorum cessabit. Est heresis.
22 Item quod in supradicto regno hominum viancium usque ad resurreccionem generalem duraturo longe ante cessabit omnis exactor et quiescet tributum et omnis principatus et secularis dominacio cessabit. Est heresis et simplicium decepcio.
23 Item quod modo non licet fidelibus regni regem sibi fidelem ad vindictam malorum, ad laudem vero bonorum eligere pro eo, quia solus dominus regnabit et regnum tradetur populo terre. Est error.
24 Item quod gloria huius regni reparati in hac via usque ad resurreccionem generalem erit maior, quam fuit ecclesie primitive. Est error.
25 Item quod hoc regnum ecclesie militantis, quod est domus novissima ante resurreccionem generalem, maioribus donis dotabitur quam domus prima, id est ecclesia primitiva. Est error.
26 Item quod in regno reparato ecclesie militantis sol humane intelligencie non lucebit hominibus, hoc est, quod non docebit unusquisque proximum suum, sed omnes erunt docibiles dei. Est heresis.
27 Item guod lex dei scripta in regno reparato ecclesie militantis cessabit et biblie scripte destruentur, quia lex Christi omnibus superscribetur in cordibus eorum, et non opus erit doctore. Est error.
28 Item quod lex gracie, quoad sensus suos scriptos in multis passibus in contrarium predictis opinionibus sonantibus, ut est de persecucionibus, iniuriis fidelium, fraudibus, rixis, mendaciis, scandalis, explebitur, evacuabitur et cessabit, hoc est in regno sic reparato ecclesie militantis. Est heresis.
29 Item quod mulieres in regno reparato ecclesie viantis carnaliter parient filios et filias sine corporali perturbacione et dolore. Est heresis.
30 Item quod adhuc post generalem resurreccionem homines parient filios et filias usque ad nepotes. Est heresis.
31 Item quod in regno ecclesie viantis mulieres non, debent reddere debitum maritis suis nec e contra. Est heresis.
32 Item quod mulieres in regno reparato parient absque semiue corporali. Est heresis.
33 Item quod mulieres tempore huius ulcionis licite possunt iam divorciari et recedere a maritis suis eciam fidelibus, quantumcunque invitis, et a pueris suis et hospitalitatibus suis ad montes corporales vel quinque civitates. Est error.
34 Item quod in reparacione regni ecclesie viantis omnes ecclesie, altaria, basilice ad honorem dei dedicate et nomine alicuius sancti citra Christum titulate velut sacrilege aut symoniace usque ad primi lapidis fundamentum sunt rumpende, comburende aut aliter destruende. Est error sapiens scandalum iu totum mundum sine fructu.
35 Item quod omnes domus sacerdotum velut heretice et infecte sunt a fidelibus sacerdotibus non inhabitande nec visitande, sed destruende. Est error.
36 Item quod sacerdotes evangelici non possunt habere bona temporalia pro victu et amictu ipsis necessaria more evangelico, licet iure civili ab eis penitus subtracto et ablato, nec ab eis sunt sacramenta accipienda. Est error insipidus.
37 Item quod vestes ornate ad sacras missas a primitiva ecclesia circumscripto peccato introducte et deputate sunt vestes et plaste heretice et propter hoc in ioppas laycorum aliosque usus inpertinentes expendende. Est error insipidus et insulsus.
38 Item quod omnes celebrantes missas in ornatis, licet circumscripta ab eis superfluitate et superbia, et cum plattis sunt meretrices ornate. Est error.
39 Item quod omnes celebrantes sacras missas circumscripto peccato ritu et vestitu ab ecclesia primitiva consueto non sunt sacerdotes, sed ypocrite et quod vane orant et misse eorum non sunt audiende. Est heresis.
40 Item quod celebrare missas sub divo et per domos et tentoria et mutare ritum primitive ecclesie absque extrema necessitate et ecclesias, quas pro tunc adire possunt, contumaciter contempnere: est error supersticiosus.
41 Item quod nullus sacerdos in quocunque peccato mortali existens habet auctoritatem a deo conficiendi aut baptisandi. Est heresis.
42 Item quod Judas non communicavit sacramento eukaristie corporis et sanguinis Christi in cena ultima, nec sumpsit potestatem conficiendi. Est heresis.
43 Item quod venerabile sacramentum eukatistie sic conficiencium in peccato mortali eicere infideliter vel dispergere ad terram et vasa auferre vel sacramentum cum suis vasis contemptibiliter in pusmum laycos ponere: est heresis impia et scandalosa.
44 Item quod in sacramento eukaristie panis et vini non sit verus deus et homo contentive, sacramentaliter et presencialiter. Est heresis.
45 Item quod in sacramento eukaristie non sit adorandus verus deus et homo cultu latrie. Est heresis.
46 Item quod ante sacramentum eukaristie non sunt flectenda genua, nec alia signa latrie deo exhibenda. Est heresis.
47 Item credere, guod nec in sacramento corporis Christi sub specie panis nec sub specie vini est totus Christus habens in se corpus suum et sanguinem: est heresis.
48 Item quod sacramentum eukaristie non licet nec expedit pro usu fidelium aut cultu divino frequentando in crastinum reservari. Est error.
49 Item quod sacramentum eukaristie in sacra missa non licet umquam ritu ecclesie primitive elevari. Est error.
50 Item quod in quolibet cibo sumitur corpus et sanguis Christi sacramentaliter ita bene sicut in sacramento, dummodo homo est in gracia. Est error.
51 Item quod in nulla parochia quocunque uno die liceat vel expediat umquam celebrare plures missas quam unam. Est error.
52 Item quod sacramentum eukaristie uni et eidem homini layco liceat sibi, quociens libuerit in die uno, sumere. Est error contra statutum.
53 Item quod nulla sunt a fidelibus tenenda et credenda, nisi que in canone biblie expresse et explicite continentur. Est heresis.
54 Item credere vel tenere quod sacramentum eukaristie aut baptismi una cum aliis sacramentis non debent durare in ecclesia viante, donec finaliter veniat Christus: est error.
55 Item quod omnes tradiciones humane et observaciones ecclesiastice, quantumcunque laudabiles et utiles, velut palee a tritico sunt simpliciter tollende et destruende. Est heresis.
56 Item quod decreta universalis ecclesie et sanctorum patrum a spiritu sancto constituciones, quomodocunque legitime, non sunt observande, quia in observacionibus evangelii expressis est contentandum. Est error.
57 Item quod scripta, doctrine et postillaciones sanctorum doctorum in sciencia et vita ab ecclesia primitiva approbatorum, ut Dyonisii, Origenis, Cipriani, Crisostomi, Jeronimi, Augustini et Gregorii et aliorum non sunt a fidelibus legende et discende nec in confirmacionem sensuum scripture allegande. Est error cecus, indoctus et ignarus.
58 Item quod omnes veritates in philosophia et in artibus, quamvis sint legis Christi promotive, nullo umquam modo sunt amplectende sive studende. Est error.
59 Item quod aquam baptismatis non liceat umquam sanctificare sive benedicere et in ecclesia sanctificatam conservare. Est error.
60 Item quod infantes non debent cum compatribus et solitis a primitiva ecclesia interrogacionibus et responsionibus baptisari, dum commodose potest fieri. Est error.
61 Item dicere, quod confessiones auriculares non sunt a fidelibus ullo umquam modo pensande nec observande: est error.
62 Item quod penitentibus et confitentibus non sunt umquam ieiunia corporalia et castigacio corporis et alia opera satisfactoria ut oraciones, elemosine et lacrime iniungenda, sed tantunimodo: vade, et amplius noli peccare. Est error.
63 Item quod sacrum crisma ad ungendum infirmos et baptisatos in ecclesia dei non sit aliquando habendum et observandum. Est error.
64 Item quod licet quibuscunque sacerdotibus, non episcopis, pro eorum proprio nutu et libito episcopum sibi per se ordinare. Est error insipidus.
65 Item quod nullus sanctus existens in celesti patria est a nobis viantibus pro aliquo suffragio ullo umquam modo sibi debito affectandus vel inplorandus. Est error.
66 Item quod sancti, qui sunt in celo, non suffragantur hominibus viantibus suis oracionibus aut aliis auxiliis. Est error insulsus.
67 Item quod ieiunia quadragesimalia primitive ecclesie, quatuor temporum, ferie VI et cetera non sunt a fidelibus observanda, sed quod pro velle suo unusquisque illis diebus comedat, quidquid placet et quociens placet. Est error.
68 Item quod die dominico excepto nulla alia festivitas est, ex aliquo debito ecclesie primitive a fidelibus celebranda. Est error.
69 Item quod ignis purgatorius post hanc vitam animarum exeuncium a corpore non sit tenendus aut ponendus quovis modo. Est error.
70 Item quod suffragia, oraciones et elemosine pro nullis mortuis fidelibus tamquam illicite non sunt quovis modo faciende. Est error.
71 Item quod ympni, laudes et cantus a primitiva ecclesia emanati in ecclesiis circa cultum divinum non sunt a fidelibus exequendi. Est error.
72 Item nulli christiano licet quovismodo comedere carnes suffocatas aut cibos cum sanguine alicuius animalis. Est error.