Janek (Janek), syn nebožtíka Ješka Pehma ml. (Jesska Pehma mladssieho syn), činí své poslední pořízení (poslednie poruczenstwie) s dobrým rozmyslem ze všeho svého jmění (gmienie), aby se o něj po jeho smrti nevedly žádné spory mezi jeho přáteli a příbuznými (przately a przibuznymi). Nejprve ustanovuje kožešníka Mikše (Miksse kozissnika), svého strýce a staroměstského měšťana, poručníkem veškerého svého majetku, který má v Praze i jinde (zde v Praze nebo wnye na zemi), a nemá mu být překáženo v jeho právech. Výše zmíněnému Mikšovi odkazuje všechen svůj movitý a nemovitý majetek v Praze, který má na domech, a také majetek vně na vesnicích, s příslušenstvím (na platech y také na nabytcziech), jmenovitě v Žižicích (Ziziczich), Dolankách (Dolanech) a v Peruci (Perutzi). Dále žádá, aby Mikeš z těchto zboží daroval 30 kop grošů chudým, dále 15 kop grošů na pražský most (na dielo mosta Prazskeho), také 10 kop grošů Špitálu křižovníků (na dielo Sspitalské podle mosta tehoz) a rovněž mistru Jenišovi (Jenissowi) má věnovat 5 kop grošů, je-li živ; a bude-li knězem, má mu vyplatit dalších 5 kop grošů. Má též darovat 15 kop grošů Jankovým příbuzným. Nabádá ho, aby zbytek peněz věnoval chudým za spásu duše Janka i jeho předků (dusse me y gynich przedssich).
- rychtář Matěj Drdák (Matiege Drdaka)
- Mařík (Marzika Sedlarze)
- Matyáš z Roudnice (Mathiasse z Rudnicze)
- Matěj Drdák: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mařík: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Matyáš z Roudnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Přepis regestovaného dokumentu
We gmeno Bozie Amen. Ja Janek, nebozce Jesska Pehma malddsieho syn, oznamugi tiemto listem wssem lidem nynyejssim y buduczim ze aczkoliwiek gsa nemoczen a neduziw na tiele wssak proto s dobrym rozmyslem a s dobru pamieti ze wsseho gmienie sweho gehoz mi gest Pan Buoh wssemohuczi z swe sstiedroty poprzieti raczil nechtie by soe onie po me smrti mezi przately a pribuznymi mymy swarowe dali toto swe poslednie poruczenstwie zgednavam czinim a sposobugi obyczegem tiemto dolepsanym. Naiprwe vstanowugi tohoto sweho poruczenstwie y wsseho gmienye sweho, kterez mam zde w Praze nebo wnye na zemi mudreho a opatrneho muze Miksse kozissnika der 1457 selber testiert ‒ Th. K., strycze sweho, miesstienina nadepsaneho miesta moczneho porucznika na kteremzto souczenstwie aby gemu odmych przatel y ginych lidi nebylo prziekaziena ani wto sahano nizadnu mieru. Potom temuz Mikssowi kozissnikowi odkazugi a mocznie dawam po swe smrti wsseczko gmienie swe a sbozie mowite y nemowite kterez mam zde w Praze budto na domiech neboli wnye na zemi na diedinach a na platiech y take na nabytcziech kteremzby ti koliwiek gmenem mohli gmenowani byti a gmenowiti w Zizicich, w Dolankach a w Peruczi ke gmienij k drzenij a ku pokoinemu poziwami; y take aby mohl stiem sewssym vcziniti iakozto s swym wlastnim czozby sie gemu libilo bezewssie prziekazky przatel mych y ginych wsselikalach lidi. Nez z toho sbozie a statku aby wydal na Chude a nuzne Iidi trzidczeti kop grossuow, na dielo mosta prazskeho patnadczte kop grossuow a na dielo Sspitalske podle mosta deset kopt grossuow. Jenissowi, mistru memu, piet kop grossuow zuostaneli ziw a budeli knezem aby gemu druhych piet kop grossuow bylo przidano. A pratelom mym przibuznym aby patnadczte kop grossuow wydal a wyplnil czasem a miestem iakoz by see gemu zdalo a wiedielo zapodobnie oniem wiecze a oniem mene a my to aby geho z wiecze nenapominali lezby gim sam z dobre wuole chtiel czo wiecze vcziniti a z ostatku aby pomniel na chude pro spasenie dusse mee y prziedssich iakoz ja gemu toho nadgine lidi zwlasstie wierzim a douffam. Tomu na swiedeczstwi peczeti mudrych a opatrnych muzow Matiege Drdaka, rychtarze, Marzika Sedlarze a Mathiasse z Rudnicze, consseluow prziseznych Stareho miesta nadepsaneho Prazskeho, kme prosbie prziwiesseny gsu k tomuto listu. Dan leta od Narozenie Syna Bozieho tisiczeho cztyrsteho trzidczateho cztwrteho w pondieli po sw. Hawle.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní němčina)
Im Namen Gottes Amen. Ich Janek, jüngerer Sohn des seligen Ješek Pehm, gebe mit disem Brief allen jetzigen und künftigen Menschen bekannt, dass, wenngleich ich krank bin und körperlich dahinsieche, ich dennoch mit guttem Vorbedacht und gutem Gedächtnis von allen meinen Gütern, die mir der allmächtige Gott seiner Freigebigkeit verliehen hat, meinen letzten Willen tätige, bestimme und in folgender Weise festlege, damit nach meinem Tode zwischen meinen Freunden und Verwandten keinerlei Zwist entstehe. Zuvorderst bestimme ich zum bevollmächtigten Testamentsvollstrecker dieses meines letzten Willens und meines gesamten Besitzes, den ich hier in Prag oder anderswo auf dem Lande habe, den weisen und ehrenwerten Mann Mikeš Kožišník = Kürschner ‒ Th. K., meinen Onkel, Bürger dieser Stadt; bei seiner Tätigkeit soll ihn keiner meiner Freunde oder andere Leute in irgendeiner Weise hindern. Sodann wehrmache und vererbe ich diesem Mikeš Kožišník nach meinem Tode mein sämtliches bewegliches und unbewegliches Hab und Gut, das ich hier in Prag und Hausbesitz oder diesbezüglich auf dem Lande and Grundstücken und an Zinseinnahmen und auch an weiterem Vermögen habe, wo oder woran ich dies habe, wo dies gelegen sein und gefunden werden mag, so in Zizice, Dolanky und Perucz, zu Besitz, Vermögen und friedlicher Nutzung; und er möge damit verfahren wie mit seinem Eigentum, ohne jegliche Behinderung durch meine Freunde oder irgendwelche anderen Leute. Und von diesem Hab und Gut soll er geben Mikeš ‒ Th. K für arme und bedürftige Menschen 30 Schock Groschen, zum Aus-? Bau der Prager Brücke 15 Schock Groschen* und dem des Spitals nahe an der Brücke zehn Schock-Groschen. Meinem Meister Jeniš fünf Schock Groschen, ausgehändigt werden. Und meinen besonders guten Freunden möge er Mikeš ‒ Th. K 15 Schock Groschen auszahlen, je nach Zeit und Ort, wie er es für nötig erachtet, dem einen mehr, dem anderen weniger; und man möge nicht vergessen, dass er dies mit guter Absicht tut; und den verbleibenden Besitz soll er an Arme verteilen, um meiner und der Seele meiner Vorfahren wegen weil ich ihm vor anderen Menschen vertraue. Dieses zu bezeugen haben die weisen und ehrenwerten Männer Matěj Drdak, Richter, Marzík Sedlář und Matěj von Raudnitz, beisitzende Schöffen der genannten Prager Altstadt, auf meine Bitte hin ihre Siegel diesem Brief beigefügt. Dies ist geschehen nach Christi Geburt im Jahre Eintausendvierhundertvierunddreißig am Montag nach St. Gallus.
* Die Erfüllung des Legats über 15 Schock Groschen für die Steinerne Brücke quittieren Pešék vom ,Silbernen Stern' und Jan Reček am Mittwoch nach St. Veit 1439 (= 17. Juni).