Kuneš ze Zvole (Cunczo de Zwola), papežský kaplan (capellanus) a auditor papežského soudního paláce (auditor causarum palacii), žádá papežský stolec o nové udělení provize ke kanonikátu a prebendě v metropolitní kapitule u svatého Václava v Olomouci (Olomucensis ecclesia), jejichž roční důchod nepřevyšuje 24 hřiven stříbra a v denní dávce (in cottidianis distribucionis) 8 hřiven stříbra. Tyto nabyl po smrti Viléma Kortelangena (Wilhelmi Correlangis) na základě schváleného zvyku opce (in vim consuetudinis optandi) v témže kostele poté, co se vzdal svého kanonikátu a prebendy v metropolitní kapitule u svatého Václava. Svoji žádost odůvodňuje tím, že se obával, zda je takovýto způsob uvolnění kanonikátu a prebendy, případně svobodnou rezignací řečeného Viléma, v souladu s právem, a proto žádá o novou papežskou provizi. Tomuto novému udělení nemá vadit (non obstantibus), že drží arcijáhenství v Bechyni (archidiaconatu Bechinensi) v pražské diecézi (in ecclesia Pragensi) a také probošství v metropolitní kapitule u svatého Václava (prepositura ecclesie Olomucesis), které drží společně na základě papežské dispense, podle níž může přijmout ještě třetí inkompatibilní kurátní beneficium; a také že drží kanonikáty s prebendami v metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze (Pragensis) a v metropolitní kapitule u svatého Václava (Olomucensis) a také v královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (s. Petri Wissegradensis), sv. Christofora v Týně (s. Cristophori in Thyn) a v královské kapitule sv. Petra a Pavla v Brně (s. Petri in Brunna), jejichž roční důchod nepřevyšuje společně 105 hřiven stříbra.
Albert Vantrappe (Albertus Vantrappe,), mistr svobodných umění (magister in artibus) a licenciát práva (licenciatus in decretis), žádá papežská stolec, aby mu papežský auditor Jan de Opiczis (domino Johanni de Opiczis) udělil apoštolskou autoritou provizi na kanonikát s prebendou v královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla (ecclesie s. Petri Wissegradensis extra muros Pragenses), pakliže by se v níže uvedeném sporu o ně ukázalo, že ani jedna ze sporných stran (si neutri) nemá k nim právoplatný nárok. Zmíněný spor začal tím, že po smrti Václava Dobermana (Wenceslai Doberman), posledního držitele řečeného kanonikátu s prebendou, je získal apoštolskou autoritou uvedený Albert Vantrappe. Následně však zabral řečený kanonikát s prebendou jisty Jan z Crummowalde de Keya (Johannes de Crumnowalde de Keya), klerik pražské diecéze (assertus clericus Pragensis diocesis), který bránil, aby zmíněný Albert mohl přijmou uvedený kanonikát s prebendou. Vznikl z toho spor před papežským soudním dvorem, jehož řešením byl pověřeny zmíněný auditor Jan de Opiczis. Ten přistoupil k některým procesním krokům, vyjma konečného rozhodnutí. Poté však bylo některými řečeno, že ani jedna strana sporu nemá právoplatný nárok na zmíněný kanonikát s prebendou, jejichž roční důchod nepřevyšuje 30 hřiven stříbra a v týdenní dávce (in cottidianis distribucionis) osm hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že drží kanonikát a prebendu v metropolitní kapitule u sv. Víta (Pragensis), v kostele blažené Marie v Bredě (b. Marie in Breda) v diecézi Liège (Leodiensis diocesis ecclesiarum), také kurátní arcijáhenství v Hradci Králové (archidiaconatu Gradicensi qui curatus) a úřad kustoda v katedrále sv. Víta (custodia, que simplex offcium in dicta Pragensi ecclesia), o něž vede spory a také kanonikáty s prebendami v kostele sv. Pavla v Liège (s. Pauli) a arcijáhenství v Ardenách (archidiaconatu Ardenne) v kostele v Liège (in ipsa Leodiensi), u něhož doufá v právoplatný nárok, ale které nyní nedrží; také nemá vadit že obdržel dvě papežské dispense; první na dvě inkompatibilní beneficia a druhou na dočasnou společnou držbu řečených kanonikátu s prebendami, arcijáhenství v Hradci Králové a zmíněného úřadu kustoda; společně roční důchod zmíněných beneficií nepřevyšuje 150 hřiven stříbra; a dále nemá vadit konstituce papeže Urbana V., podle které neměl nikdo držet za hradbami Prahy a jejími předměstími (infra muros aut suburbia Pragensia) společně dva kanonikáty s prebendami.
Jan Šindel (Johannes Sindel), mistr svobodných umění (magister in artibus) a lékař (doctor in medicinis), žádá papežský stolec, aby mu nově udělil provizi na kanonikát a prebendu v královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla (ecclesie s. Petri Wissegradensis ) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), které se uvolnily smrtí nebo svobodnou rezignací Zdeňka (quondam Sdenconis), probošta u kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě (prepositi Omnium sanctorum), jenž nabyl řádným způsobem (auctoritate ordinaria) a jejichž roční důchod nepřevyšuje 12 hřiven stříbra a v denní dávce (in cottidianis vero distribucionibus) 8 hřiven stříbra. Protože se však obával, zda takové nabytí bylo právoplatné, žádal o výše uvedené nové udělení z moci papežské. Tomuto udělení nemá vadit (non obstantibus), že drží kanovnictví a prebendu v metropolitní kapitule u sv. Víta, jejichž roční důchod nepřevyšuje 15 hřiven stříbra, a také farní kostel ve Vodňanech (Wadnyano) v pražské diecézi, jehož roční důchod nepřevyšuje 30 hřiven stříbra, a také nemá vadit výše uvedená konstituce Urbana V.
Papežský vicekancléř souhlasí se suplikou bez výhrad (Concessum pro omnibus, ut petitur).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 135 (lib. I. de vacantibus per concessum a. tertio)