Papežský kaplan a auditor papežského soudního paláce Kuneš ze Zvole (Cunczo de Zwola, capellanus et auditor causarum palacii) žádá papežský stolec o nové udělení provize ke kanonikátu a prebendě v olomouckém kostele (Olomucensis ecclesia), jejichž roční důchod nepřevyšuje 24 hřiven stříbra a v týdenní dávce (in cottidianis distribucionis) 8 hřiven stříbra. Tyto nabyl po smrti Viléma Kortelangena (Wilhelmi Correlangis) na základě schváleného zvyku opce (in vim consuetudinis optandi) v témže kostele poté, co se vzdal svého kanonikátu a prebendy v olomouckém kostele. Svoji žádost odůvodňuje tím, že se obával, zda je takovýto způsob uvolnění kanonikátu a prebendy, případně svobodnou rezignací řečeného Viléma,1 v souladu s právem, a proto žádá o novou papežskou provizi. Tomuto novému udělení nemá vadit (non obstantibus), že drží arcijáhenství bechyňské v pražském kostele (archidiaconatu Bechinensi in ecclesia Pragensi) a také probošství v olomouckém kostele (prepositura ecclesie Olomucesis), které drží společně na základě papežské dispense, podle níž může přijmout ještě třetí inkompatibilní kurátní beneficium; a také že drží kanonikáty s prebendami v pražském a olomouckém kostele a také v kostelech sv. Petra na Vyšehradě, sv. Christofora v Týně a sv. Petra v Brně (Pragensis, Olomucensis, s. Petri Wissegradensis, s. Cristophori in Thyn ac s. Petri in Brunna), jejichž roční důchod nepřevyšuje společně 105 hřiven stříbra.
Mistr svobodných umění a licenciát práva Albertus Vantrappe (magister Albertus Vantrappe, magister in artibus et licenciatus in decretis) žádá papežská stolec, aby mu papežský auditor Jan de Opiczis (domino Johanni de Opiczis) udělil apoštolskou autoritou provizi na kanonikát s prebendou v kostele sv. Petra na Vyšehradě (ecclesie s. Petri Wissegradensis extra muros Pragenses), pakliže by se v níže uvedeném sporu o ně ukázalo, že ani jedna ze sporných stran (si neutri) nemá k nim právoplatný nárok. Zmíněný spor začal tím, že po smrti Václava Dobermana (Wenceslai Doberman), posledního držitele řečeného kanonikátu s prebendou, je získal apoštolskou autoritou uvedený Albert Vantrappe. Následně však zabral řečený kanonikát s prebendou jisty klerik pražské diecéze Jan z Krummowalde de Keya (Johannes de Crumnowalde de Keya, assertus clericus Pragensis diocesis), který bránil, aby zmíněný Albert mohl přijmou uvedený kanonikát s prebendou. Vznikl z toho spor před papežským soudním dvorem, jehož řešením byl pověřeny zmíněný auditor Jan de Opiczis. Ten přistoupil k některým procesním krokům, vyjma konečného rozhodnutí. Poté však bylo některými řečeno, že ani jedna strana sporu nemá právoplatný nárok na zmíněný kanonikát s prebendou, jejichž roční důchod nepřevyšuje 30 hřiven stříbra a v týdenní dávce (in cottidianis distribucionis) osm hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že drží kanonikát a prebendu v pražském kostele, v kostele blažené Marie v Bredě v diecézi Liège (Pragensis et b. Marie in Breda Leodiensis diocesis ecclesiarum), také kurátní arcijáhenství hradecké a úřad kustoda v pražské kostele (archidiaconatu Gradicensi, qui curatus, et custodia, que simplex offcium in dicta Pragensi ecclesia) , o něž vede spory a také kanonikáty s prebendami v kostele sv. Pavla v Liège a arcijáhenství ardenské v kostele v Liège (s. Pauli et archidiaconatu Ardenne in ipsa Leodiensi), u něhož doufá v právoplatný nárok, ale které nyní nedrží; také nemá vadit že obdržel dvě papežské dispense; první na dvě inkompatibilní beneficia a druhou na dočasnou společnou držbu řečených kanonikátu s prebendami, arcijáhenství hradeckého a zmíněného úřadu kustoda; společně roční důchod zmíněných beneficií nepřevyšuje 150 hřiven stříbra; a dále nemá vadit konstituce papeže Urbana V., podle které neměl nikdo držet za hradbami Prahy a jejími předměstími (infra muros aut suburbia Pragensia) společně dva kanonikáty s prebendami.2
Mistr svobodných umění a lékař Jan Šindel (Johannes Sindel, magister in artibus et doctor in medicinis) žádá papežský stolec, aby mu nově udělil provizi na kanonikát a prebendu v kostele sv. Petra na Vyšehradě (ecclesie s. Petri Wissegradensis Pragensis diocesis), které se uvolnily smrtí nebo svobodnou rezignací probošta u Všech svatých Zdeňka (quondam Sdenconis, prepositi Omnium sanctorum), jenž nabyl řádným způsobem (auctoritate ordinaria) a jejichž roční důchod nepřevyšuje 12 hřiven stříbra a v týdenní dávce (in cottidianis vero distribucionibus) 8 hřiven stříbra. Protože se však obával, zda takové nabytí bylo právoplatné, žádal o výše uvedené nové udělení z moci papežské. Tomuto udělení nemá vadit (non obstantibus), že drží kanovnictví a prebendu v pražském kostele, jejichž roční důchod nepřevyšuje 15 hřiven stříbra, a také farní kostel ve Vodňanech (Wadnyano) v pražské diecézi, jehož roční důchod nepřevyšuje 30 hřiven stříbra, a také nemá vadit výše uvedená konstituce Urbana V.
Papežský vicekancléř souhlasí se suplikou bez výhrad (Concessum pro omnibus, ut petitur).
1: V edici „Wenceslai“.2: MVB III, s. 283, č. 493.
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 135 (lib. I. de vacantibus per concessum a. tertio)