Král Zikmund osvobozuje měšťany Českých Budějovic (von Budweisz) a jejich potomky od dluhu ve výši 300 kop pražských grošů (Prager muncze) spolu s úroky (seczen ... das die ... von Budweisz ... quidt, ledig und losze ... bleiben), neboť sám král vyrovnal jejich dluhy vůči míšeňskému purkrabímu a svému dvorskému sudímu Jindřichovi z Plavna (dem wolgebornen Heinrichen, herren zu Plawen und burgraven zu Meissen, unserm hoffrichter). Jindřich a jeho potomci tedy již nemohou žalovat (ungemant bleiben) měšťany Českých Budějovic kvůli dluhu. Král Zikmund prohlašuje všechny dlužní úpisy Českých Budějovic, které Jindřich vlastní (was der brieve der egenante von Plawen von in innehat), za neplatné (crafftlosz und machtlosz sein ... die wir ouch vertilgen und vernichten).

N/A

N/A

• Na plice: Ad mandatum domini regis Caspar Sligk.
• Registraturní poznámka na rubu: Registrata Marquardus Brisacher.

• A: originál; pergamen
• B: prostý opis z 19. století

• A: SOA Třeboň; SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; inv. č. 26; sign. I/26
• B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato

• A: N/A
• B: N/A

• CIM III, s. 82‒84, č. 58 

• RI XI, č. 8705 (němčina)
• RI XI NB/3, s. 202‒203, č. 140 (němčina)

• Schmidt 1908, s. 335
• Kaar 2012, s. 278

Rozhodčí proces byl od roku 1424 pozastaven, aniž by král vydal definitivní rozhodnutí (viz regest ; regest ; regest ; regest ; regest ; regest ; regest ; regest ), až do doby, kdy Zikmund umořil dluh místo Českých Budějovic. Jindřich z Plavna nechal vystavit kvitanci pro město České Budějovice již 10. července 1431 (viz regest ), z čehož lze usuzovat, že Zikmund zaplatil svému dvorskému sudímu 300 kop pražských grošů právě v tento den v Norimberku. Žádná královská listina týkající se platby Jindřichovi se však nedochovala.

Jindřichovy nároky na komorní berni z měst České Budějovice, Most a Kadaň údajně pocházely z doby Václava IV. V soupisu berně z počátku 15. století v městském archivu v Praze, na který odkazuje Čelakovský (CIM II, s. 902  ‒ komentář k č. 701), se však pouze uvádí, že Jindřichovi z Plavna bylo zapsáno 300 kop pražských grošů z komorní berně, aniž by byla uvedena jména konkrétních měst. Obě strany sporu byly několikrát předvolány před krále, aby prokázaly svá tvrzení, ale k žádnému rozhodnutí nedošlo. První slyšení, které se konalo 11. června 1424, bylo neúspěšné, proto Zikmund zopakoval své předvolání 14. července téhož roku. Zikmundovým záměrem bylo zřejmě uspokojit vzájemné nároky co nejspravedlivěji (Kaar 2012, s. 278‒279).