Král Zikmund zapisuje (addimus et ... comportamus) svému rádci Janovi ze Skály a z Rýzmberka sezením na Rábí (nobili Johanni de Skala alias de Rizemberg residenti in Rabie, consiliario nostro) a jeho dědicům dalších 1000 kop grošů na hrad či tvrz Nový Hrádek u Kunratic (castrum seu municionem nostram Cunraticze alias Novumcastrum nuncupatum situm prope Pragam) se všemi statky a příslušenstvím včetně vinic u Prahy, z nichž jedna patřila Frickovi (Ffryczonisovi) a druhá pražskému kupci Jindřichovi (Henrici mercatoris de Praga); také se vším ovsem a senem patřící ke zvířecí ohradě (ad ortum ferarum), kde se chovají jeleni; s mýtem v Modřanech (Modrzan) i další mýtem na Vltavě (Wltawa), platy, loveckými revíry (venacionibus), lovem ptáků (aucupacionibus); se vším, co jeho bratr král Václav IV. (serenissimus princeps dominus Wenceslaus rex Bohemie etc., frater noster carissimus), za svého života k uvedenému hradu přikoupil nebo připojil, jak je jasně stanoveno v Zikmundově listině o 2000 kopách pražských grošů.
Král Zikmund postupuje (condescendimus) Janovi a jeho dědicům hrad se vším příslušenstvím a stanoví, že jej budou držet, dokud on, jeho dědicové nebo nástupci jako čeští králové od nich hrad nevykoupí za 3000 kop grošů (tam diu quousque ab ipsis ... non fuerit liberatum et redemptum), načež jim hrad i s příslušenstvím do roka bez překážky vrátí. Zikmund slibuje v dobré víře a svým královským slovem za sebe i za své dědice či nástupce české krále, že je z hradu nijak nevyžene, dokud nebude vykoupen, a stanoví, že práva udělená touto listinou budou užívat i ti, kdo budou listinu držet s dobrou vůlí řečeného Jana či jeho dědiců nebo s dobrým svědectvím (bono testimonio), s výjimkou Zikmundových nepřátel. Nakonec král Zikmund přikazuje pražskému purkrabímu, podkomořímu, ostatním purkrabím, hejtmanům a úředníkům Českého království, aby Janovi a jeho dědicům nebránili v držení tvrze a jejího příslušenství, nýbrž je jeho jménem chránili, pokud nechtějí upadnout v královu nemilost.
Král Zikmund totiž už zastavil (proscripsimus et obligavimus) Janovi ze Skály hrad Nový Hrádek u Kunratic se vším příslušenstvím popsaným v jiné Zikmundově listině za 2000 kop pražských grošů. Kromě toho král Zikmund dluží (debitorie obligati) Janovi za jeho služby i utrpěné škody 1000 kop pražských grošů, jak jasně ukazuje Zikmundův dlužní úpis vystavený v Pasově (Patawie) na 3000 kop pražských grošů.
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; Cizí statky Třeboň; inv. č. 171; sign. II 227 1; kart. 141
- RI XI, č. 6754
- ZR, s. 176, č. 1268
- RI XI NB/3, s. 175‒176, č. 120
Touto listinou král Zikmund vyrovnal své starší dluhy vůči Janovi ze Skály a z Rýzmberka, srov. regest . Přesto již v roce 1421 král Zikmund zastavil Chvalovi z Očína ves Kunratice s příslušenstvím (viz regest ), přičemž zastavené zboží fakticky ovládali Pražané. Spor o držbu, který vznikl po husitských válkách, byl rozhodnut až po roce 1450 ve prospěch Aleše ze Šternberka (Sedláček 1927-XV, s. 234), který získal Zikmundovu zástavní listinu pro Chvala z Očína. V roce 1454 předložil Aleš stejnou listinu komisi pro revizi zastavených komorních statků (AČ I, s. 523, č. 158 ).