Papež Martin V. uděluje Janu Zůlovi (Johanni Zul), klerikovi pražské diecéze (clerico Pragensis diocesis) a bakaláři práva (bacallario in decretis), na jeho žádost dispens, na základě které může i přes jeho manželský svazek, který však byl již anulován, nabýt podjáhenské svěcení (ad subdiaconatus eciam ordinem promoveri) a také přijmout a využívat sinekurní beneficium, pakliže mu bude uděleno kanonicky. Řečený klerik svou žádost odůvodnil následujícím způsobem: před časem, poté co se chtěl nechat uvést do všech nižších svěcení, se rozhodl vstoupit a následně také vstoupil do legitimního manželského svazku s Annou, dcerou laika Ondřeje z Hořepník (Andree de Horzepnik laici) s vírou, že tato žena nemá žádné jiné manželské závazky; a jako manželé žili společně šest let. Následně se však dozvěděl, že ještě před uzavřením jejich manželského svazku, vstoupila zmíněná Anna do legitimního manželství s jistým laikem Petrem z Litoměřic (Petro de Lythomerzicz) před knězem Duchkem řečeným Zila (Duchcone dicto Zila) ve farním kostel sv. Haštala na Starém Městě pražském (in parrochiali ecclesia s. Gastuli Maioris Civitatis Pragensis). Následně po prohlášení, že mezi nimi nebylo a není manželství, nechal řečený Jan Zůl ženu řádně předvolat před soud pražského oficiála, který po vyšetření tohoto případu vyhlásil definitivní rozsudek, podle kterého mezi ním, Janem Zůlem, a řečenou Annou manželství nebylo a není. Zmíněná žena rozsudek uposlechla, navrátila se k řečenému Petrovi z Litoměřic, s nímž pak vedla společný život. Poté se řečený Jan Zůl rozhodl přijmout svěcení a jako vysvěcený navždy sloužit bohu, a z tohoto důvod žádal o výše uvedené udělení.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 205 (Mart. V. a II.; De diversis formis a. secundo)