Král Zikmund zastavuje Erkingerovi ze Seinsheimu 6797 kop českých grošů na hradech Točníku a Žebráku a na městě Berouně za služby, které Erkingerův zemřelý otec Michael ze Seinsheimu prokázal králi Zikmundovi, rovněž za peněžní částku, kterou jeho otec předal králi, a za vojenskou službu 300 jezdců, které Erkinger vydržoval po dobu jednoho roku.
Deperditum: zmíněno v Zikmundově zástavní listině z 9. září 1422 (viz regest ). Svědčí o něm i svatební smlouva ze 14. května 1421, v níž byl dohodnut sňatek mezi Heřmanem, synem Erkingera, a Alžbětou, dcerou Bedřicha z Kolovrat a na Libštejně (současný opis ve Státním archivu Norimberk, fond Archiv Fürsten von Schwarzenberg, č. 135). V této svatební smlouvě jsou hrady Točník a Žebrák explicitně zmíněné jako Erkingerův zástavní majetek. Mezi výpisy ze starých českých register v APH, fond Archiv pražské metropolitní kapituly, sign. Cod. XXXIII, pag. 466, se nachází krátký regest ze 16. století o zástavě Točníku a Žebráku, který není datován a není uveden ani příjemce. Rámcovou dataci této listiny lze však stanovit na základě údajů o foliích v Zikmundově ztracené knize register (liber 10 Sigismundi folio 90) za leden až únor 1421. S největší pravděpodobností se jednalo o toto deperditum, i když krátký regest nezmiňuje město Beroun a uvádí téměř nečitelnou zástavní částku. Takové nepřesnosti nejsou však v tomto prameni neobvyklé. Na druhou stranu je také možné, že pro Beroun mohla být vydána samostatná zástavní listina.
- ZR, s. 129, č. 916
- Sedláček 1916, s. 105, č. 936 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 121‒122, č. 62 (němčina)
Jistým termínem ante quem je vydání Zikmundovy zástavní listiny z 9. září 1422. Zdeňka Hledíková 1982b předpokládá, že zmíněných 300 jezdců bylo nasazeno v první křížové výpravě proti husitům, což by odpovídalo datování nedochované zástavní listiny do doby krátce po skončení křížové výpravy, tj. pravděpodobně koncem roku 1420 nebo počátkem roku 1421. To by odpovídalo datování výše zmíněného nedochovaného registru do ledna až února 1421.