Anna z Konice (Anna z Konice), vdova po Jindřichu z Jevišovic (někdy manželka paně Gindrzichowa Jewissowskeho), zapisuje 100 kop českých grošů (sto kop grošív dobrých střiebrných rázu pražského a čísla za každú kopu šedesát grošív počítajíce) svému vnuku Janovi z Vlašimi (Janowy z Wlassimie, vnuku svému) na svém statku Němčičkách (na Niemczicziech), které má obdržet po její smrti s tou výjimkou, že již předtím může vybírat rybníky a sklízet obilí z polí (rybníky vylovili, kteréž by sobě nasadil, a obilé sobě sklidil k svému požitku).
- Pertold z Lipého (Pertolta z Lippeho, najvyššieho maršálka království Czeskeho)
- Gebl z Hrušovan (Gewle z Russowan)
- Ctibor Hrdlo z Plenkovic (Stibora Hrdlo z Plenkowicz)
- Mikšík z Litovan (Mikssika z Litowan)
- Žibřid z Račic (Zibrzida z Raczicz)
- Ondřej z Tvořihráze (Ondrzege z Tworzehraze)
- Anna z Konice: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Pertold z Lipého (ztracena): ?; ?; ohlášení přivěšení pečeti
- Gebl z Hrušovan (ztracena): ?; ?; ohlášení přivěšení pečeti
- Ctibor Hrdlo z Plenkovic: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Mikšík z Litovan: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Žibřid z Račic: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Ondřej z Tvořihráze: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu uprostřed: Numero 7; Frau Anna von Konicz hat ihren enickel herr Johann Wlaschyme ein hundert schock groschen verrehret. 1431; Numero 10.
- A: MZA Brno; E04 Listiny Františkova muzea; sign. IV/8; kart. 2
Přepis regestovaného dokumentu
Já Anna z Konice, někdy manželka paně Gindrzichowa Jewissowskeho dobré paměti, známo činím všem nynějším i budúcím, že sem s dobrým rozmyslem a s radú přátel svých jsúci zdráva, ješto sem to dobře učiniti mohla, dala sem a moci tohoto listu dávám urozenému panu Janowy z Wlassimie, vnuku svému, sto kop grošív dobrých střiebrných rázu pražského a čísla za každú kopu šedesát grošív počítajíce, na Niemczicziech na tom zboží, aby toho požíval, což k tomu slušie po mé smrti, dokudž svrchu psanému Janowi neb jěho dětom těch svrchu psaných sta kop nedádě aneb nezaplatili úplně až docela, a pod takúto výmluvú, ač by svrchu psanému Janowi neb jeho dětom dali porušník neb sirotci těch sto kop, aby svrchu psaný Jan, vnuk můj, neb jeho děti rybníky vylovili, kteréž by sobě nasadil, a obilé sobě sklidil k svému požitku, bez svrchu psaných poručníka a sirotkov příkazy. A kdož by tento list měl svrchu psaného Jana, vnuka mého, a neboli jeho dětí dobrú vuoli, ten bude měti též plnú moc i plné právo k tomu ke všemu což se v tomto listu píše. A toho na svědomí a pro lepší jistost svú sem vlastní pečeť přivěsila k tomuto listu svú dobrú vuolí, a připrosila sem urozeného pana, pana Pertolta z Lippeho, najvyššieho maršálka království Czeskeho, a slovutných panoší Gewle z Russowan, Stibora Hrdlo z Plenkowicz, Mikssika z Litowan, Zibrzida z Raczicz, Ondrzege z Tworzehraze, aby své pečeti vedle mé přivěsili k tomuto listu na svědomí, sobě i jich erbom bez škody. Jenž jest dán v Czerninye v sobotu před nastolenám svatého Petra léta od narozenie Syna božieho tisiecího čtyřistého a třidcátého prvního.