Měšťan Starého Města pražského (měštěnín St. M. Pr.) Linhart Muglicer (Linhart), syn zemřelého Jana Muglicera (syn nebožce Januov Migliceruov), se souhlasem své manželky Ester (Hester, manželky mé) prodává Janovi Rakovnickému (Janovi Rakovnickému) a jeho dědicům (jeho dědicóm a budúcím) poplužní dvůr v Šešovicích (dvuor svuoj poplužní v Šešovicích) s loukami, vinicemi, pastvišti (s dědinami... lukami, vinicemi, pastvištěmi) za 28 kop grošů pražských (za osmmezcietma kop gr. pr.), přičemž z prodeje vyjímá pro sebe a svou manželku tamější krčmu (krčmy tudiež). Prodaný majetek zbavuje všech závazků a převádí 2 kopy platu (dvě kopě platu), které zde mají zapsány Václav (Václava) a Markéta (Margreta), a věno své macechy (věno macechy své) na své další zboží.
- A: N/A
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2082; fol. E10 (kniha shořela roku 1945)
Přepis regestovaného dokumentu
My purgmistr ... a ... konšelé Nov. M. Pr. vyznáváme, ... že opatrný Linhart, syn někdy Januov Migliceruov, měštěnín Star. M. Pr., se paní Hester mauzelkú svú ... seznal ..., že jest prodal dvuor svuoj v Šešovicích vlastní a dědičný slovutnému Janovi Rakovnickému ... ku pravému dědictví; kteréhožto trhu list na pargameně s visutými pečeťmi celý, jistý, úplně došlý a nižádnú měrú neporušený nám okázavše, i snažně z obú stranú jsú prosili, abychom pro širšie svědomie a puotek budúcích vystřezenie ten list v své městské kniehy kázali vepsati. A my purgmistr a konšelé svrchupsaní ku prosbě a a k žádosti obú stran, jakožto slušné a podobné, kázali jsme ten list v své kniehy městské vepsati. Kteréhožto listu řeč a popis počíná sě a jest slovo od slova takto:
Já Linhart, syn nebožce Januov Migliceruov, měštěnín St. M. Pr., vyznávám tiemto listem ..., že svobodně a dobrovolně a s dobrým rozmyslem i s přátelskú radú a k tomu také s plným povolením a odpuštěním panie Hester, manželky mé, dvuor svuoj poplužní v Šešovicích s dědinami ... lukami, vinicemi, pastvištěmi, ... nic sobě tu ... nepozuostavuje kromě krčmy tudiež ..., kterúž jsem s dědinami ... sobě a manželce své ... vymienil, prodal jsem pravým trhem a mocí tohoto listu a zápisu prodávám slovutnému Janovi Rakovnickému ... za sto a za osmmezcietma kop gr. pr. ... zaplacených .... A ten dvuor ... prodal sem jemu Janovi Rakovnickému i jeho dědicóm a budúcím za čistý, prázný a svobodný ode všeho platu i ode všech jiných obtiežení, poplatkuov a zápisuov kterýchkolivěk. A znamenitě tě dvě kopě platu, kteréž mají Václava a Margreta na tom dvoru kniehami městskými zapsány, i také věno macechy své já Linhart napředpsaný a podle něho a s ním já Hester, manželka jeho, převodíme a přenášíme na všecko zbožie naše .... Jenž dán a psán v Praze I. tisícieho čtyřstého třidcátého čtvrtého v pátek na den sv. Vincencie.