Štěpán II., opat velehradského kláštera, Jakub, převor, Petr, podpřevor, Jan, sklepník, Bernard, hofmistr ve Stěbořicích, a celý konvent velehradského kláštera oznamují, že Jakub, laik z Malých Hoštic u Opavy koupil od Štěpána, bývalého rychtáře (olim iudicem) v Bohdanovicích sobě a svým dědicům, tj. svému synu Hanušovi a všem jeho zákonným potomkům a dědicům (legitimis successoribus ac posteris) pod obvyklými poplatky (sub tributis et censu consuetis) jeden lán polí v Malých Hošticích. Z tohoto lánu polí mají Hanuš a jeho dědici každý platit Velehradskému klášteru šest liber (.vi. talenta) čistého vosku nebo sedm liber surového vosku a čtrnáct grošů, jak je odedávna ve zvyku. Vydavatelé listiny na žádost Jakuba a Hanuše tuto koupi potvrzují při zachování všech poplatků (sub tributis et donacionibus) a vlastnického práva Velehradského kláštera (salvo iure et dominio nostro). Jakubovi a Hanušovi (Iohanni) a jejich dědicům plnou moc nabízet prodej (vendere proponere) řečeného lánu polí a volně s ním nakládat (facere aut dimittere cum eodem).
- Opat Štěpán II.: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- konvent velehradského kláštera: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: Monasterium
Listinu je také možné datovat 4. březnem 1430, pokud bereme jako datum svátku sv. Matěje 25. únor a nikoliv 24. únor.
Přepis regestovaného dokumentu
Nos, Stephanus, miseracione divina abbas, Iaccobus, prior, Petrus, subprior, Iohannes, cellerarius, Bernhardus, magister curie protunc existens in Steborzicz, necnon totus conventus monasterii Welegradensis ordinis Cisternensis diocesis Olomucensis notificamus tenore presencium universis et singulis, quod circumspectus vir Iaccobus, laycus de parvo Hossczicz prope Oppaviam, unum laneum agrorum aput quendam Stephanum olim iudicem in Bohdanowicz sub censu et tributis consuetis a longevis temporibus ibidem in parvo Hosczicz comparavit et emit sibi et suis heredibus et pueris, videlicet Hanussoni filio suo et omnibus legitimis successoribus ac posteris ipsius prenominati Hannuss, de quo quidem laneo agrorum antedictus Hannuss seu successores sui singulis annis tenentur dare et asígnare pro monasterio nostro Welegradensi .vi. talenta cere pure aut crude .vii. cum xiiii grossis, ut est tentum et consuetum ab antiquo. Qui quidem Iaccobus cum filio suo Hannuss pro consensu et confirmacione predicte empcionis instantissime supplicavit. Nos vero huiusmodi peticioni tamquam racioni consone acquiescentes, dictam empcionem ratam et gratam habentes sub tributis et donacionibus predicto Iaccobo et Hannussoni et successoribus suis, salvo iure et dominio nostro, libertamus, roboramus et eviternis temporibus confirmamus. Denique eciam consentimus et concedimus eidem Iaccobo et Iohanni et omnibus successoribus eorum plenam ac omnimodam potestatem presenti cum cyrographo eundem laneum agrorum vendere proponere, sub quacumque condicione racionabili potest, facere aut dimittere cum eodem sicut sibi et suis successoribus videbitur expedire in futurum. In cuius rei testimonium sigilla nostra videlicet abbatis et conventus ex nostra bona sciencia presentibus sunt subappensa. Datum et actum Oppavie sabbato proximo post festum sancti Mathie, apostoli gloriosi. Anno ab incarnacione domini millesimo quadringentesimo tricesimo.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
My, Štěpán, z Boží milosti opat, Jakub, převor, Petr, podpřevor, Jan, sklepník, Bernard, momentálně hofmistr ve Stěbořicích, a celý sbor bratří velehradského kláštera řádu cisterciáckého v Olomoucké diecézi, oznamujeme slovy této listiny všem a každému zvlášť, že vážený muž Jakub, laik z Malých Hoštic poblíž Opavy koupil sobě a svým dědicům a synům, totiž Hanušovi, svému synovi, a všem jeho zákonným následníkům a potomkům řečeného Hanuše jeden lán polí v Malých Hošticích od jistého Štěpána, dříve rychtáře v Bohdanovicích, pod poplatky (censu et tributis), které už jsou od dávných dob obvyklé. Z tohoto lánu polí jsou řečení Hanuš a jeho následníci povinni každý rok odvést našemu velehradskému klášteru šest liber čistého vosku nebo sedm surového, a navíc čtrnáct grošů, jak je tomu odedávna ve zvyku. Řečený Jakub se svým synem Hanušem naléhavě prosili o souhlas s a potvrzení řečené koupě. My této žádosti, vzhledem k tomu, že je rozumná, vyhovujeme a řečenou koupi povolujeme, potvrzujeme a stvrzujeme na věčné časy, pod obvyklými poplatky a při zachování našeho vlastnického práva (salvo iure et dominio nostro) považujíce ji za platnou a nám milou (ratam et gratam habentes). A nakonec postupujeme tímto rukopisem řečenému Jakubovi a Janovi a všem jejich následníkům plnou moc nabízet prodej (vendere proponere) řečeného lánu polí, za jakýchkoliv rozumných podmínek mohou, a zacházet s ním tak, jak se jemu a jeho následníkům bude zdát do budoucna výhodné. Na potvrzení tohoto byly s naším plným vědomím k této listině přivěšeny naše pečeti, totiž opata a konventu. Dáno a vykonáno v Opavě v sobotu následující po svátku svatého Matouše, slavného apoštola, léta od vtělení Páně 1430.