Král IDZikmund dává IDMstidruhovi z IDAdlaru (Mstydruhoni), jeho synu IDHabartovi z IDAdlaru (Habbardo filio suo de Adlar) a jejich dědicům, na jejich žádost ve snaze předejít budoucí nesrovnalosti a z důvodu, že zemské desky IDKrálovství českého nejsou momentálně přístupné, statky se vším příslušenstvím, které jim měly připadnout již smrtí IDVáclava z IDChlumu (Wenceslaus), IDJindřicha z IDChlumu (Henricus) a IDJana z IDChlumu (Johannes de Chlum), nikoliv však na úkor práv jiných osob. Řečený IDVáclav, mistr kuchyně císařovny a matky IDZikmunda IDAlžběty Pomořanské, dal svým příbuzným IDMstidruhovi a jeho synu IDHabartovi z IDAdlaru dříve zanést do desk zemských IDKrálovství českého svoji vesnici IDStaré Ouholice (Hoholcze) u IDMělníka (Melnik) s příslušenstvím, stejně jako IDJindřich a IDJan jejich pevnost IDSedlíšťka (Sedlisstky) u IDVysokého Mýta (Mutam). IDZikmund ze své královské moci napraví všechny nedostatky, pokud by někdo vznesl námitky kvůli nepřístupnosti zemských desk nebo z jakéhokoliv jiného důvodu. Proto nařizuje protonotáři, zemskému sudímu a dalším úředníkům při zemských deskách IDKrálovství českého, aby řečené zboží zapsali podle zvyku IDKrálovství českého do zemských desk, jakmile budou opět přístupné, aby tak mohli IDMstidruh, IDHabart a jejich dědicové užívat všech platů, požitků, příjmů, služeb a robot.
- Per dominum <rbm:p111404>Johannem episcopum Zagrabiensem cancellarium IDMichael prepositus Boleslaviensis
- Litera IDMstydruhonis de IDAdalar
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 38‒39 (stará foliace A.XVIIIv‒A.XIXr)
Provolací list o odúmrti zboží v IDSedlíšťce byl dvorským soudem vydán 17. dubna 1437. Tři osoby vznesly proti královskému daru námitky s tím, že na něj mají lepší práva. 1) IDOldřich z IDChlumu tvrdil, že mu toto zboží dal jeho strýc IDJan z IDChlumu. 2) IDJan Voděrad ze IDSekyřic tvrdil jménem své ženy IDJany, že měla na tomto zboží zapsaný dluh ve výši 90 kop grošů. 3) IDZikmund z IDCzrnocze vznesl nárok, protože měl dlužní úpis na 50 kop grošů od IDJindřicha Lacemboka. Dvorský soud uznal právní nárok IDMstidruha z IDAdlaru na odúmrť. IDMstidruh svůj nárok převedl 4. srpna 1438 na svoji dceru IDDorotu z IDAdlaru a syna IDCtibora. IDOldřich z IDChlumu se přesto marně snažil prosazovat svoje nároky až do roku 1441. Srov. AČ XXXVI, s. 79‒81, č. 72 .