Přepis regestovaného dokumentu

My Oldřich z Rozenberga vyznáváme tiemto listem obecně, ktož jej uzřie anebo čtúce uslyšie, že s naším dobrým rozmyslem prodali sme a mocí listu tohoto prodáváme dvadceti kop platu ročnieho ve vsi celé v Homolách, jenž osmnácte lánóv dědin zadrží, na lidech tu osedlých, kteréžto X kop bez VIII a puol groše na svatého Jiřie mají dáti a tolikéž na svatého Havla a tak na každý rok platiti opatrné ženě paní Katheřině Jehlové od Hory a Prokopovi, synu jejiemu vlastniemu, i jich budúcím se vším panstvím, s lúkami, s potoky, s chrastmi, pastvami, vinnami, odúmrti i se všemi jinými požitky, jakož sme sami držali a požívali, tu sobě ani svým budúcím shola nic nezuostavujíce, za puol páta sta zlatých, za jedenácte zlatých dobrých uherských dobře vážených a za čtrnádcte grošóv, které sme zlaté od nie vzeli úplně a docela, každý v šestmecietma grošóv počítajíce; a jestliže by při času odkúpenie zlatý toliko neplatily, tehda máme jim přidati groši dobrými střiebrnými tak, aby sě počet dvú stú kop docela vyplnil, takově na odkúpenie od dánie listu tohoto až za tři léta. A kdyžkolivěk v těch třech letech napředpsaným věřitelóm našim svrchupsané penieze dáme, před kterýmžkolivěk svatým Jiřie neb svatým Havle čtvrt léta napřed, tehdy toho platu i s úrokem mají nám postúpiti; pakli po svatém Jiřie neb po svatým Havle, tehda bez úroka mají postúpiti. A my Matěj Višně z Větřnie, Chval z Chmelného, Vaněk z Radenína, v ta doba purgrabie na Crumlově, Brus s Zahrádky, v tu chvíli hajtman na Třeboni, Mikulášek Přiešek z Češtic a Odolen z Komářic, rukojmie a zprávce s ním i zaň, všickni rukú společnú a nerozdílnú, beze všie zlé lsti slibujem často jmenované paní Katheřině a Procopovi, synu jejiemu, i jich budúcím ten napředpsaný plat očistiti, osvoboditi a zpraviti přede všemi věnny, před sirotky i před všelikakými zápisy i obecně před každým člověkem, kteréhož by kolivěk řádu neb stavu byl, světského neboli duchovnieho. Také jestliže bychom toho platu v těch třech letech neodkúpili, tehdy máme a slibujem jim ten plat, když by řádové v zemi šli, prvnie, nebo beze lsti druhé, neb konečně třetie suché dny ve dcky zemské vložiti a zpraviti ku pravému dědictvie tak, jakož jest řád a obyčej země České. Pakli by desk zemských nebylo, tehdy slibujem věřitelóm našim ten plat tak zpraviti a utvrditi, jakož v ty časy páni a zemané země České sobě budú tvrze a zápisy k zprávě dědin dělati. Pakli bychom toho všeho, což napřed psáno jest, neučinili a tak dále. Ležení v Budějovicích. A pro lepšie bezpečenstvie a jistotu my jistec i rukojmie své vlastní pečeti s dobrú volí i s přiznáním přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého pátého, ten úterý po středopostí.