Jan z Meziříčí a z Křížanova (Jan z Mezirziczie a z Krzizanowa) se zavazuje po svém propuštění z vězení, u Menharta z Hradce (Menhart z Hradczie), na svou čest a víru a pod ztrátou svého majetku (slibuji a zapisuji sě tiemto listem pode ctí a pod věrú a pod najvyšším právem i pod ztratcením k nim toho všeho, což jmám anebo jmieti budu), že nebude nikdy více proti Menhartovi z Hradce, jeho dědicům a přízni (Menhartowy svrchupsanému a proti všěm Hradeczkym i proti jich dědicom a budúcím i proti jich služebníkom a poddaným), a to žádným myslitelným způsobem (nikdy ke škodě nebýti, skrzě sě aniž skrzě koho kolivěk jiného, ani skutkem, ani řečí, ani radú, ani kterýmžkoli obyčejem vymyšleným, ješto by jim mohli ke škodě býti). Pokud by tak neučinil, má podstoupit svůj majetek pánům z Hradce (tehdy sem propadl čest a vieru i to všecko, což jmám i jmieti budu, movité i nemovité), navíc bude na něj pohlíženo stejně, jako by utekl zbaběle z boje (a také sě sám pro nezdrženie odsuzuji své cti a viery i všie hodnosti řádu panského a rytieřského, jako bych v šranciech ubit byl, i také jakož bych z bojě ot dobrých lidí i ot korúhve utekl), proto Menhart a jeho dědici jej mohou bez odporu zadržet, kdekoliv se bude zrovna nalézat, a naložit s ním podle své vůle (staviti i vzieti bez všeliké otpornosti, a se mnú učiniti, jakž by sě jim kolivěk zdálo).
- Zbyněk z Doubravice a z Osové (Zbynka z Dubrawiczie a z Ossoweho)
- Beneš z Boskovic a z Letovic (Benessie z Bozkowicz a z Letowicz)
- Jan z Cimburka a z Tovačova (Jana z Czymburga a z Towaczowa)
- Hynek z Pirkštejna (Hynczie z Pirksteynu a z Ratay)
- Jan z Pernštejna (Jana z Perstaynu)
- Hynek z Valdštejna a z Židlochovic (Henyka z Walsteynu a z Zydlochowicz)
- Jan z Meziříčí: s. ioanys messerycz; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Zbyněk z Doubravice a z Osové: s.sbynko.de.dubrawytz; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Beneš z Boskovic a z Letovic: s.benes.de.boskowicz; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Jan z Cimburka a z Tovačova: s.iohanys.de.czymburk; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Hynek z Pikrštejna: hynczi.de.pirgssteyn; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Jan z Pernštejna: s.iohanys.de.perssteyn; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Hynek z Valdštejna a z Židlochovic: s.hynek.de.waldsteyn; ?; ohlášeno přivěšení pečeti
- Na líci nahoře: Zámecký archiv Jindř. Hradecký hraběte Černína z Chudenic. Datum 21. června 1433. Jana z Mezerziecze a z Krzizianowa zápis, že proti panu z Hradcze se chce pokojně chovati, anno 1433.
Já Jan z Mezirziczie a z Krzizanowa, vyznávám tiemto listem obecně přěd každým člověkem, ktož jej čísti aneb čtúc slyšěti budú, že jakož mě jest byl urozený pan Menhart z Hradczie spravedlivě jal pro mú vinu, o to jest se mnú učinil přátelsky, dobrotivě, tak že mě jest z toho vězenie propustil; a protož já svrchupsaný Jan, jsa toho velmi vděčen, svrchupsanému panu Menhartowy i jeho dědicóm i všěm Hradeczkym a jich budúcím slibuji a zapisuji sě tiemto listem pode ctí a pod věrú a pod najvyšším právem i pod ztratcením k nim toho všeho, což jmám anebo jmieti budu, proti témuž panu Menhartowy svrchupsanému a proti všěm Hradeczkym i proti jich dědicom a budúcím i proti jich služebníkom a poddaným věčně je nikdy ke škodě nebýti, skrzě sě aniž skrzě koho kolivěk jiného, ani skutkem, ani řečí, ani radú, ani kterýmžkoli obyčejem vymyšleným, ješto by jim mohli ke škodě býti. Pakli bych toho všeho, což jest svrchupsáno, nezdržěl anebo-li co proti tomu učinil v kterémkoli kusu, jehož pane Bože rač ostřieci, tehdy sem propadl čest a vieru i to všecko, což jmám i jmieti budu, movité i nemovité, svrchupsaným pánom z Hradczie, a toho všeho svého zbožie jmám i slibuji také pode ctí a pod věrú postúpiti i stúpiti beze všie otpornosti i beze všie nesnazě a vymlúvánie jim svrchupsaným pánom, od kteréhož aneb od kterýchž byl bych z nich o to napomenut, a také sě sám pro nezdrženie odsuzuji své cti a viery i všie hodnosti řádu panského a rytieřského, jako bych v šranciech ubit byl, i také jakož bych z bojě ot dobrých lidí i ot korúhve utekl, a nadepsaný pan Menhart a Hradecztii páni i jich dědicové a budúcí proto, kdež by mě našli kolivěk, dávám jim tiemto listem plnú moc i právo, aby mě mohli staviti i vzieti bez všeliké otpornosti, a se mnú učiniti, jakž by sě jim kolivěk zdálo, a žádné právo ani která věc nejmá mi žádným obyčějem proti svrchupsaným Hradeczkym pánom a proti tomuto listu spomocno býti. A tomu na svědomie a na pevnost pečeť svú vlastní s jistým mým vědomím a dobrovolně přivěsil sem k tomuto listu, a prosil sem urozených pánov, pana Zbynka z Dubrawiczie a z Ossoweho, pana Benessie z Bozkowicz a z Letowicz, pana Jana z Czymburga a z Towaczowa, pana Hynczie z Pirksteynu a z Ratay, pana Jana z Perstaynu, pana Henyka z Walsteynu a z Zydlochowicz, že jsú také k dalšiemu svědomí zapsánie svrchupsaného vedle mne své vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili. Jenž jest psán a dán v Prazie léta ot narozenie božieho tisícieho čtyřstého třidcátého třetieho, tu neděli přěd svatým Janem Krzstytelem božiem o sněmu velikém.