Císař IDZikmund dává IDHynkovi Krušinovi IV. z IDLichtenburka (urozeného Hinka Crussyna z Lichtenburka věrného našeho milého) tvrz IDLomnici nad Popelkou (Lompnicze) s poplužím, rybníky, lesy, křovinami, řekami, městečkem i IDStarou Lomnicí (Staru Lompniczi) s k tomu příslušejícími poddanými a vesnicemi, což vše připadlo IDZikmundovi smrtí IDJana Košíka z IDLomnice (Jana někdy řečeného Kossyk z Lompnicze). IDHynek a jeho dědicové mají řečené zboží se vším příslušenstvím a panstvím držet a užívat se stejnými právy i zvyky, jaké měl IDJan, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Práva zaručená touto listinou pak mají mít i ti, kteří ji budou držet s vědomím IDHynka anebo jeho dědiců.
- Ad relacionem IDPrzibikonis de IDKlenow IDJohannes Tussek
- Litera domini IDHinconis Crussyna de IDLichtenburg
- A: N/A
- B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu
- C: Soudobý opis v dvorských deskách
- D: Regest v registrech zastaveného komorního zboží z roku 1454 v rukopise z 16. století
- E: Regest v registrech zastaveného komorního zboží z roku 1454 v rukopise z 16. století
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 36 (stará foliace A.XVIIv)
- C: NA Praha; DD; inv. č. 15; fol. 37
- D: NA Praha; ČDK; sign. RKP 2450, kniha č. 148; pag. 77
- E: NK ČR, sign. XVII A 15, pag. 155
- AČ I, s. 536, č. 222
- RI XI, č. 12185
- ZR, s. 213‒214, č. 1566
- RI XI NB/6, v tisku
Ohlášena majestátní pečeť.
D a E neuvádí denní datum.
Provolací list o odúmrti byl českým dvorským soudem vydán 1. dubna 1437. Proti královskému obdarování vznesly následující osoby námitku s tím, že mají lepší právní nárok na dané zboží. 1. IDKateřina z IDBergova tvrdila jménem svých potomků z manželství s IDBenešem Košíkem, bratrem řečeného IDJana, že tito potomci drželi řečené zboží v nedílu se svým strýcem. 2. IDMarkéta z IDLomnice tvrdila, že by měla být dědičkou odúmrti, neboť toto zboží držela po smrti jejich otce společně se svým bratrem IDJanem a zůstala neodbyta. 3. IDPokoj tvrdil jménem své ženy IDMachny z IDRýzmburka, vdovy po IDJanu Košíkovi, že má na majetky lepší právní nárok než císař IDZikmund. Přes všechny tyto námitky byl dvorským soudem potvrzen nárok IDHynka Krušiny na odúmrť. Přesto postoupil IDVilém, syn IDHynka Krušiny, 4. dubna 1454 svůj právní nárok na řečené zboží IDŠkonce, dceři IDBeneše Košíka z IDLomnice, aniž by si vyhradil jakékoliv právo na toto zboží pro sebe či své dědice. Srov. AČ XXXVI, s. 75‒79, č. 71 .