Jan z Hradce Králové (Johanni de Greczregine), kanovník v metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci (canonico Olomucensi), žádá papežský stolec, aby na základě níže uvedeného vysvětlení vyhlásil, že pravomoc udělená níže zmíněnou listinou papeže Martina V. Brandovi de Castiglione (domino Brande), apoštolskému legátovi (in illis partibus apostolice sedis legato), kardinálovi a biskupovi v Piacenze (cardinali Placentino), se nemá vztahovat na proboštství v královské kapitule u sv. Petra a Pavla v Brně (prepositura ecclesie s. Petri in Brunna) v olomoucké diecézi, a pokud by se tak následně stalo proti rozhodnutí papežského stolce, má to být z moci papežské prohlášeno za neplatné. Svou žádost zdůvodňuje následovně: před časem byla Janovi z Hradce Králové udělena provize k uvolněnému proboštství v královské kapitule u sv. Petra a Pavla v Brně, které je zde prvním a kurátním důstojenstvím (principalis et curata), a již dříve bylo rezervováno papežskému stolci. Potom se však ukázalo, že zmíněný papežský legát Branda de Castiglione získal od papeže Martina V. listinu s pravomocí udělovat jistý počet církevních beneficií, dignit či úřadů v metropolitních, katedrálních či kolegiátních kostelech, tedy těch, které náleží papežské generální či speciální rezervaci. Ačkoliv v řečené pravomoci nejsou zmíněna hlavní důstojenství, rozšířila se mezi některými lidmi nejistota, zda nemůže udělit uvedený apoštolský legát na základě této pravomoci také toto proboštství, protože podle již výše uvedeného bylo vyhrazeno papežskému stolci, a to jako první důstojenství.
Papež Martin V. k schválení supliky sděluje, že se tak má stát v souladu s právem (Fiat prout de iure O.).