IDJan Tovačovský z IDCimburka (Jan z Czymburgku a z Towacžowa) potvrzuje městu IDHranicím (měšťané i všechna obec města Hranicz) starodávné privilegium: v němž se jim přiznává městské právo, jako mají v IDOlomouci (olomuczké plné právo). Měšťané a všechna obec mají IDJanovi a jeho dědicům odvádět plat a úrok z města a masných krámů, které k němu přísluší, a to na svatého Jiří (svatý Jirzy) 23. dubna osmnáct hřiven (osmnacté hřiven) a osmnáct grošů (osmnácte groší), a tu samou částku na svatého Václava (na svatý Waczlaw) 28. září, a k tomu pět kamenů přepuštěného loje (pět kamenův přepuštěného loje). Také jsou mu povinni odvádět 2 vepřové plece (dva bochy dáti vánoční čest) na Nový rok (Nové léto) 1. ledna. Z každé zahrady, ležící na obecním pozemku, se má odvádět půl hřivny a tři groše (plat jde puol druhé hřivny a tři groše) městu na opravy a potřeby. Pokud by hrozilo, že voda z řeky IDVeličky (z této strany k městu řeky Weliczky) ohrozí město, mají právo ohradit břeh k městu. Obec má svobodu rybolovu v IDBečvě (v Beczwi), sítěmi či udicí, a to od IDSkalek (od Skalek) při vsi IDÚstí až do IDVeličky (až do Weliczky, jakož opaduje do Beczwy). Stejně tak mají měšťané i ti, co žijí na předměstí, právo rybolovu v potoce IDLudina (v potoce, kterýžto slove Krewezpach), která teče od IDStříteže nad Ludinou (od Strzitežie k městu). Měšťané mají také odvádět dvanáct čtvrtí sladu (dvanácti čtvrten sladu) v Bečovném mlýně (v Beczownem mlýně) mlynářovi jeden groš od mletí (mlynářovi groš ode mlení). A pokud by stav vody neumožnil mleté, mohou vozit své slady do jiných mlýnů. Pokud by někdo chtěl mlít více než dvanáct čtvrtí sladu, ten má odvádět více než jeden groš. Pokud by někdo chtěl mlít méně, pak má dát vždy jeden groš. Obec má k dispozici svou vlastní pastvu zvanou IDDráhy (pastviště, Drahy) pro dobytek. Na týž IDDrahách má obec k dispozici chrást nebo hájek (na chrást nebo hájek). Pokud by některý člověk přecházel do IDHranic z jiného panství, ale do města nedošel, pak má odvést městu jednu hřivnu. V případě vzniku požáru, má rada a město zjednat nápravu u viníka. Jestliže by vznikly nějaké spory či hádky, mají dva viny odvést městu a jeden fojtovi. Ale v případě, kdy by došlo ke zranění, má takové sváry rozsoudit Jan a jeho potomci. Pokud by bylo zapotřebí vybudovat nový parkán nebo příkopy, tehdy mají být měšťanům nápomocny všechny vsi, příslušné k městu. Kdo by neměl v IDHranicích dům, nemá právo na šenkování bez svolení starších či obce. Všichni rychtáři na tom zboží, které k městu přísluší, nesmí vařit pivo doma, ale jen jednu míli od města (v míli od města Hranicz). Tíž nemají brát jinde pivo než ve městě. Pokud by přece jen chtěl rychtář vařit pivo doma, pak má městu odvést jednu hřivnu grošů. V mírových časech mohou měšťané uzavřít silnici, která jde od IDVeliké (od Welike) k IDČernému lesu (k Czernemu lesu), aby každý musel jezdit k městu pravou silnicí. Pokud by někdo prodal svůj dům, roli či zahradu, má to městská rada provést svým řádem. Každý vlastník domu ve městě má odvádět vzhůru i dolů podle jiných sousedů podle nařízení obce. Pokud by se stalo, že byl ve městě byl vězeň z jiného panství, a chtěli by ho vymáhat hrozbami, má rada a měšťané právo ho rozsoudit dle jeho provinění. V případě, že by zůstal nějaký sirotek, a jeho příbuzní by si ho osvojili, má být zajištěn městem až do plnoletosti. Od prodejců soli, pekařů, ševců a od soukeníků (Trhovec od solníkuov, pekařúv, ševcúv a od soukeníkův) mají měšťané a rada vybírat poplatky každou sobotu, kromě doby jarmarků. Pokud by někdo ve města šenkoval víno, má odvést městu od jednoho drejlinku šest grošů (od drejlinka šest grošuv) a od jednoho vědra osm grošů (od fodra osm groší) a od jedné bečky, podle toho jak má město za právo (od bečě, jakž město za právo má). Obec i měšťané mají konat dva jarmarky v roce (dva jarmarky dvakrát v roce), a to na svatého Stanislava (na svatý Stanislaw) 11. dubna a na Narození Matky boží (na Matky Boží narození) 8. září, což jim udělil za právo markrabě. Pro rozvoj obce uděluje IDJan z IDCimburka měšťanům a vší obci právo odúmrti.
- IDJan z IDCimburka a z IDTovačova: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Folio 3 recto: Mit der original-copie der copians der stadt Weisskirchen gleichtautend. Pfarer Poruba am 30. jänner 1863. Der archivs korenspondent Ferdinand Sferinger konsistorialrath pfarrer.
My, Jan z Czymburgku a z Towacžowa, s našimi erby i budoucí vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúcie slyšeti budú, že vznesli na nás opatrní měšťané i všechna obec města Hranicz, naši věrní a milí, kterak velikou ouzkost mají, od toho času, když předkové jich městské knihy i handfešty i k tomu jiné věci městské, zmrhali a utratili, kteréž jměli od starodávna a od počátka, jakž to město Hranicze jest zasazeno se všemi právy. I prosili jsú nás svrchu psaní měšťané a obec se vší pilností, abychom jim ta práva městská, které jsou od starodávna jměli, drželi a požívali, jim milostivě popřáli a toho naším listem a pečetí potvrdili. A protož my svrchu psaný Jan, s našimi erby i budoucími, znamenavše jejich nedostatek a ustavičnú prosbu, s naším dobrým rozmyslem a s dobrou vuolí, svrchu psané město Hranicze se všemi jeho právy, kteréž za starodávna jakož město zasazeno jest, měli, při těch všech právích zuostavili jsme a moci tohoto listu zostavujem, a slibujem naši dobrú, čistú víru, svrchu psanému městu a měšťanům v jejich městské právo nesahati žádným obyčejem, ani kterou věcí, a zvláště v těchto věcech dole psaných:
Item. Najprve svrchupsaní měšťané hranitsstii mají od starodávna, jakož město zasazeno jest olomuczké plné právo.
Item. Svrchupsaní měšťané a všíchna obec mají nám, našim erbuom i budoucím, pravý a spravedlivý plat a úrok dvakrát v roce vydávati z města a z druhých mastnic, ježto k městu příslušejí, na svatý Jirzy osmnacté hřiven a osmnácte groší, a na svatý Waczlaw tolikéž a pět kamenův přepuštěného loje.
Item. Napřed psaní měšťané a obec dlužni budou nám, naším erbuom i budoucím, dva bochy dáti vánoční čest, a to na každé Nové léto.
Item. Svrchupsaná obec Hraniczka mají některé zahrady, ležíce na městském obecném, a z těch plat jde puol druhé hřivny a tři groše k městu opravení a k městskému polepšení.
Item. Obec Hraniczka mohou břeh svůj z této strany k městu řeky Weliczky obrániti a ohraditi, když by voda překážela a městu škodu učinila, a to s naší dobrú vuolí i naších budoucích.
Item. Svrchupsaná obec Hraniczka má svobodu jmíti v lovení ryb v Beczwi, sakem nebo udicí, od Skalek až do Weliczky, jakož vpáduje do Beczwy.
Item. Svrchupsaná obec Hraniczka i předměšťané mají plnou svobodu ryby loviti v potoce, kterýžto slove Krewezpach, kterýžto potok teče od Strzitežie k městu.
Item. Měšťané hranitsstii mají dáti od dvanácti čtvrten sladu v Beczownem mlýně mlynářovi groš ode mlení. A jestliže by voda kdy stav mlýnský roztrhla, tehdá mohou svrchupsaní měšťané do jiných mlýnuov své slady voziti, aby obec zmeškána nebyla, a předce městu potřeba šla. Pakli by chtěl kto více mléti než dvanácté čtvrten sladu, ten také více má dáti než groš. Pakli kto méně než dvanácté čtvrten, ten proto vždy daj groš.
Item. Svrchupsaná obec Hraniczka mají své městské pastviště, Drahy, ješto na ně honí obec svůj dobytek, a to měšťané a obec Hraniczka mohou hájiti, a v tom jim žádný nemá překážeti.
Item. Často psaná obec na chrást nebo hájek na Drahách k obecnému dobrému a k městu opravení, a to mohú také hájiti.
Item. Když by který člověk vzal odpuštění z jiného panství k městu do Hranicz, a ten člověk nedošel, ten má dáti hřivnu k městu opravení.
Item. Jestliže by pan Buoh neuchoval, a od kterého měštěnína nebo z obecného člověka oheň vyšel, k tomu mají rada a město popraviti podle milosti.
Item. Když by které svady byly, a meče nebo nože vytrhly, dvě vinie jdou na město a třetí na fojta. Ale rány krvavé, to my máme i naši budoucí popraviti.
Item. Když by potřeby bylo okolo města Hranicz nový parkán udělati nebo příkopy pohlubiti, tehdy mají svrchupsaným měšťanům na pomoc býti všicky vsi, kteréž k městu příslušejí ze všeho zboží, tak že mají z těch vsí dvě cěsty dělati a město třetí.
Item. Ktožbykolivěk domu neměl v městě v Hraniczích, ten nemá žádného pití šenkovati bez starších toho města, a bez obecní vuole.
Item. Všecky rychtáře na tom zboží, který příslušejí k městu Hraniczkému, nemají doma pivo vážiti, což blíže leží rychtářství než v míli od města Hranicz.
Item. Svrchupsaní rychtáři nemají jinde pivo bráti než v městě v Hraniczych. Pakli by který rychtář chtěl doma pivo vařiti aneb pivo jinde bráti, ten má dáti hřiven groší v roce k městu na opravení.
Item. V pokojných časích ta silnice, kteráž jde od Welike k Czernemu lesu, mohou měšťané aneb obec hraniczka obrániti, aby k městu hraniczkemu pravou silnicí jezdili.
Item. Když by kto prodal svůj duom nebo roli neboli zahradu, to mají svrchupsaní měšťané a rada vzdáti městským řádem.
Item. Ktožbykoli duom měl v městě v Hraniczých, ten má odbývati vzhůru i doluov podle jiných soused a podle obce.
Item. Jestliže by se kdy přihodilo, a vězeň byl z jiného panství v našem městě v Hraniczých pro neřádnú věc, a chtěli jeho mocí nebo hrozí vymoci, aby byl vydán, k tomu mohou měšťané a rada popraviti podle jeho zasloužení.
Item. Ktožbykolivěk byl nalezen, an by měl kteroužkoli míru nespravedlivú, k tomu mají svrchupsaní měšťané a rada popraviti podle práva naučení a podle milosti.
Item. Když by Buoh neuchoval otce některého dítěte, že by sirotek zuostal, a bližní přátelé vzali toho sirotka k sobě, ten nadbyt mají starší svrchupsaného města chovati a v to se uvázati, až by ten sirotek k člověčenství došel, a ten sirotek má se k tomu nadbytku držeti a tu v městě rok a den zůstati.
Item. Trhovec od solníkuov, pekařúv, ševcúv a od soukeníkův mají svrchupsaní měšťané a rada na každou sobotu vybírati kromě jarmarkův, a to obrátiti na město k opravení.
Item. Kdož by víno v městě Hraniczych ošenkoval, ten má dáti na město k opravení od drejlinka šest grošuv a od fodra osm groší, a od bečě, jakž město za právo má.
Item. Svrchupsaná obec a měšťané hranicztí mají svobodná dva jarmarky dvakrát v roce, na svatý Stanislaw a na Matky Boží narození, kterýž starý markrabě dobré paměti jim vydal a polepšení města popřál.
Item. My, svrchu psaný Jan z Czymburka a z Towaczowa, naši erbové i budoucí s větší milostí, aby se svrchu psané město a všecka obec, po vše časy většila a rozmnožila a na zbožím polepšila, přidali sme a propustili sme a moci tohoto listu přidáváme a propouštíme úplně, nic sobě ani našim erbům ani budoucím pozůstavili sme, svrchu psaným měšťanům i předměšťanům a vší obci, chudému i bohatému městu Hranicz, odmrť anebo úmorek, buď málo neb mnoho, svobodného nebo usedlého, kterakžkolivěk zvláštním jménem jmenováno mohlo býti. Slibujem naši dobrou, čistou víru, beze vší zlé lsti, i všelijakých zmatkuv, svrchu psaným měšťanům a předměšťanům a vší obci hraniczke v žádnou odmrť žádným právem, ani kterou věcí ani kterou mocí sáhnouti.
Item. Než raději jich při jich městských právích zůstaviti oplně, tak jakž město Olomouczke za právo má, a ty všeckny věci svrchu psané my, svrchu psaný Jan, naši erbové i budoucí, slibujem našim dobrou víru v ty věci svrchu psané svrchu psaným měšťanům v žádné právo nesáhnouti, než jich při tom zůstaviti jako dobrý člověk.
A tomu všemi na potvrzení a pro lepší jistotu a na svědomí my, svrchu psaný Jan z Czymburka a z Towaczowa, našim jistým vědomím a s naší dobrou vůlí svou sme vlastní pečeť přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Hranieczych v pátek před sviečkami, léta od narození Syna božieho tisíc čtyřista třicátého prvního.