IDJan Smil z IDKřemže (Jan z Krzemže) vyznává, že IDJan z IDBlatné (Janem z Blatné), IDPetr z IDMalovic (Petrem z Malowicz), IDŠtěpánek z IDČestic (Stiepankem z Czesticz) a IDPřibík Koc z IDDobrše (Przibikem Koczem z Dobrsse) sjednali mezi ním a IDKunátem ze IDSulevic na IDVimperku (Cunatem z Sulewicz seděním na Wintrbercze) smír v jejich sporech o hubení, pálení statků a šacování. Zavazuje se dodržet jejich rozhodčí výrok, podle něhož mají obě strany propustit vězně a rukojmí. Případné další spory mají rozsoudit IDJan z IDKraselova (Jana z Craselowa) a IDŠtěpánek z IDČestic.
- IDPetr Záhorka ze IDZáhorčí (Petr Zahorka z Zahorziczie)
- IDPetr Rychart z IDDrslavic (Petr Rychart z Drslawicz)
- IDJan z IDMalovic (Jan z Malowicz)
- IDPřibík ze IDLhoty (Przibika ze Lhoty)
- IDJan Smil z IDKřemže: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDPetr Záhorka ze IDZáhorčí: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDPetr Rychart z IDDrslavic: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku (ztracena)
- IDJan z IDMalovic: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDPřibík ze IDLhoty: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: NA ČR Praha; ČGL; inv. č. 191; sign. L II 128
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Wagner 1888, s. 173‒174.
- Sedláček 1917b, s. 311, č. 144.
- Šimůnek 1997/1998, s. 6.
- Maur 2004, s. 62.
- Polách 2011, s. ?
Já Jan z Krzemže vyznávám tiemto listem všem, tož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jsem smieřen a konečně smluven s slovutným Cunatem z Sulewicz seděním na Wintrbercze o ty o všecky róznice, nesnáze, nechuti, kteréž jsú koli mezi námi byly neb kterákžkolivěk vzešly zprvupočátka až do nynějšieho času, i o ta o všecka hubenie, pálenie, kteréž jsú byly mezi námi z vobú stranú, i lidí šacovánie, urozeným panem Janem z Blatné jakožto najvyšším ubrmanem i jinými ubrmany, slovutnými Petrem z Malowicz, Stiepankem z Czesticz, Przibikem Koczem z Dobrsse, tak že to vše mezi námi i mezi těmi, kteříž jsú vedle nás z vobú stranú v ty časy zašli, má umořeno věčně býti a potom budúcně ani nynie nemá zpomínáno býti ničímž zlým. Také ty vězně, kteréž jsme já jěště měl zavázané ke mně a k mým úředníkóm neb k bratru mému, ješto nejsú šacováni, ty všecky propúštiem i rukojmie jich. Pakli by to mezi námi neb mezi našimi lidi o to zniklo, tehdy máme z vobú stranú prositi Jana z Craselowa a Stiepanka z Czesticz, aby mezi námi to ohledali, a máme na nich přestati o to. A to já slibuji pode ctí a pod věrú zdržěti všecko, což se svrchu píše a nezdvihati ani zpomínati toho Cunatowi i těm všem, ktož jsú vedle něho v ty časy zašli věčně. A toho všeho na potvrzenie a svědomie což se svrchu píše pečeť svú sem vlastní přivěsil k tomuto listu. A my Petr Zahorka z Zahorziczie, Petr Rychart z Drslawicz, Jan z Malowicz, Przibika ze Lhoty, k prosbě statečného rytieře pana Jana z Krzemže podle něho pečeti své vlastnie přivěsili sme k tomuto listu pro dalšie a lepšie svědomie těch úmluv, jakož se svrchu píše neb se to jest před námi stalo a dalo. Dán a psán léta ot narozenie Božieho tisícieho čtyřistého čtrmezcietmého, ten čtvrtek na střědopostie.