Král Zikmund píše Vilémovi, lantkraběti durynskému a markraběti míšeňskému. Jak se mu doneslo, Vilém již dobře ví, že mnozí páni, rytíři a panoši, ale i obecný lid v Čechách přijali novou víru, a stavějí se tak proti Bohu, svaté církvi, křesťanské víře, králi, jenž je jejich přirozeným dědičným pánem, i proti veškerému řádu. Zikmund se je snažil po dobrém přesvědčit, aby se navrátili k pravé víře, což ale nic nepomohlo; naopak, byli stále více zatvrzelí. Nyní Zikmund osobně s mnohými knížaty, rytíři, panoši a dalšími zbožnými lidmi táhne do Kutné Hory (auf den Berck zu Kutthen) a odtud chce vést tažení proti viklefistům, přičemž doufá, že je s Boží pomocí potlačí a vyhubí. Zikmund připomíná, že se tato věc dotýká celého křesťanstva včetně markraběte Viléma, neboť viklefisté by se snadno mohli rozšířit i do jeho země, pokud by nebyli včas poraženi. Proto Zikmund po Vilémovi se vší naléhavostí požaduje, aby mu ‒ jak to jen bude možné ‒ se svým vojskem přitáhl na pomoc, aby bylo kacířství poraženo a nemohlo se šířit do dalších zemí včetně té Vilémovy. Vilém si tím zaslouží odměnu od Boha, pochvalu od církve i celého křesťanstva a králi tím prokáže obzvláštní službu a náklonnost.
- Pravděpodobně pod textem vpravo: Ad mandatum d(omini) regis Michael canonicus Prag(ensis).
- Pravděpodobně na rubu: Dem hochgeporen Wilhalm lantgrafen in Doringen vnd marggrafen zu Meyssen, vnserm liben Ohm vnde fursten.
- A: N/A
- B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato (1420 květen)
- RI XI, č. 4150
- RI XI NB/4, č. 63, v tisku
List lze rámcově datovat do dubna, spíše však až do první dekády května 1420. Dle uherského roku vlády (34) by vydání listu nemělo spadat před 31. březen 1420. Skutečnost, že Zikmund vytáhne do Kutné Hory, aby následně potlačil husity, byla aktuální zřejmě až tehdy, když pobýval v Hradci Králové (než dorazil k Hradci, spíše by jako svůj bezprostřední cíl uváděl toto město; jeho konečným cílem byla pak samozřejmě Praha). Pobyt panovníka v Hradci máme doložen od 8. do 10. května (RI XI, č. 4132‒4135).