Přepis regestovaného dokumentu

Já Přibek z Konařovicz jistec a první dlužník dluhu dole psaného vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že jsem dlužen spravedlivého dluhu dvadceti kop grošov dobrých střiebrných pražského rázu slovutnému panoši Janovi z Třešicz, kteréžto penieze slibuji jemu svú dobrú věrú křesťanskú beze všie zlé lsti i pod ležením dolepsaným dáti a hotovými penězi zaplatiti od tohoto svatého Jiřie jakož minul ve čtyřech letech. A v těch dvadcat kopách já svrchu psaný Přibek napřed jmenovanému Janovi postupuji moci tohoto listu dvú kop platu grošov dobrých rázu pražského platu ročnieho v Konařovicích na Mikšovi Menfrakovi na svém člověku platném na jeho dvořě i na jeho purkrechtu do svrchu psaného roku, točišto kopu na svatého Havla nynie najprv přištieho a kopu na svatého Jiřie hned potom příštieho. A tak za ta čtyři léta jemu postupuji s tiem právem, jakož sem já sám toho člověka v držení byl, nic sobě na něm žádné zvláštnosti, ani kterého práva nepoostavuje, do těch čtyř let jakož sě napřed menuje. A když bych já svrchu psaný Přibek neb moji budúcí těch dvadceti kop grošov v těch čtyřěch letech svrchu psaných dal a splnil Janovi věřiteli mému napřed jmenovanému aneb jeho budúcím, to má Jan věřitel moj ode mne přijeti i jeho budúcí, peněze ty jisté přijeti a mně toho člověka i toho platu svrchu psaného vinu moc zasě bez závady stúpiti aneb mým budúcím beze všěho zmatku i beze všie nesnáze i beze všěch zámyslov. A pakli bych jemu věřiteli svému těch dvadcat kop nedal aneb nemohl dáti v tom času, jakož svrchu psáno stojí, tehdy já Přibek napřed psaný jistec slibuji ten svrchu psaný plat napřed menovanému Janovi v zemské dcky vložiti, zpraviti, správcemi dobrými očistiti a svoboditi, jakož tato česká země za právo má, aneb v ty časy mieti bude, a to slibuji učiniti na prvé suché dny, kteréžto najprvé v tom svatém Jiří přídú, jakož sě napřed menuje neb na druhé suché dny inhed potom po prvních v zápětie příštie aneb na třetie a konečně na čtvrté všie jedny po druhých pořád počítajíc až by zemské dcky v tejto českej zemi byly a řádně otevřeny byly. A pakli by desk zemských v tejto českej zemi nebylo aneb řádně otevřeny nebyly, ale kterýž by kolivěk jiný řád a právo miesto desk v této českej zemi ustaven byl, ješto by ho požívali všickni zemané obecně, rytieřští, panoščí lidé, tiem řádem a právem ten plat svrchu psaný jemu Janovi napřed psanému i jeho budúcím mám ujistiti a utvrditi i svoboditi. A my Mikeš z Sendražicz, Jan z Hošticz seděním v Libyněvsi, Bazek z Nebovid rukojmie svrchu psaného Přibka s ním a zaň slibujem všickni naši dobrú věrú křesťanskú beze všie zlé lsti rukú pospolní a nerozdělnú, že to všě učiní a dokoná, což svrchu psáno stojí tak řádně, jakož již napřed menováno jest na ty časy jmenované. A pakli by toho neučinil, a že by toho platu napřed často psaného v zemské dcky nevložil a tak nezpravil a neosvobodil, jakož sě nahoře píšě, tehdy inhed potom když bychom napomanuti byli od našeho věřitele svrchu psaného z úst poslem nebo jeho listem inhed my svrchu psaní rukojmie jeden druhého nečakaje ani sě jeden druhého doma nebytím výmluvaje v leženie obyčejné a dlužné slibujem vlehnúti svými vlastními životy každý s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma aneb miesto sebe každý panoši rytieřského řádu v to leženie moc položiti také každého s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma do Nymburka neb do Hradcze nad Labem, z tu dvú do jednoho města, v hospodu ctného hospodáře, kdež nám bude ukázáno a zjednáno od našeho věřitele svrchu psaného neb od jeho posla. A z toho leženie nemámy na žádné právo vyjiežděti ani vychoditi, než vinem ustavičně ležeti a jě konati tak dlúho, doniž bychom jemu toho platu napřed psaného v zemské dcky nevložili, nezpravili, neosvobodili aneb tvrdili tiem řádem, jakož sě napřed menuje a dokudž bychom jemu všech škod proto vzatých úplně a docela hotovými penězi nezaplatili, kteréž by škody mohly pokázány býti dobrým svědomím bez práva doličovánie. A pakli by z nás rukojmí v tom času kterého Pán Boh neuchoval, tehdy my živi slibujem tak dobrého a movitého ode dne umrlého počítajíc k sobě přistaviti, když napomanuti budem list tento obnoviec v táž slova a to pod ležením svrchu psaným a ktož by tento list měl s dobrú vólí našeho věřitele svrchu psaného, ten má a mieti bude túž moc a též právo což tento list svědčí jakožto on sám. Toho všeho na potvrzenie a lepší jistost pečeti sme své vlastnie naši dobrú vólí a vědomím k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán a psán léta od narozenie Syna Božieho tisíc čtyřstého třidcátého, ten pátek po svatém Vavřinci et cetera.