Císař Zikmund připomíná Oldřichovi z Rožmberka dohodu, kterou mezi sebou uzavřeli (jakož mezi námi úmluva se stala), že Oldřich měl postoupit panství Lomnice nad Lužnicí (Lompnicze) se vším příslušenstvím kromě velkého rybníka Janovi z Ústí (urozenému Janowy z Vstye) ve lhůtě s ním dohodnuté (do času mezi vámi umluveného postúpiti měl). To se zatím nestalo, ačkoli Zikmund spolu s urozeným Janem z Ústí? své závazky vůči Oldřichovi již splnil (my všechny věci tobě jsme dokonali, což jsme dokonati jměli). Zikmund proto naléhavě žádá Oldřicha, aby po obdržení tohoto listu neprodleně postoupil panství Lomnice Janovi, podle dřívějšího slibu, který učinil jak jemu, tak Janovi. Zikmund vyjadřuje naději, že Oldřich mu v této záležitosti nebude dělat více starosti.
- Dole vpravo: Ad relacionem Przibiconis de Clenowy. O něco níže dopsáno jinou rukou: Tenente sigillo Emerico de Marchaly magistro curie.
- Na rubu vnější adresa: Vrozenemu Oldrzichowi z Rozenberga wiernemu nassemu mylemu
- A: originál; papír; uzavřený list (litterae clausae)
- B: prostý opis z 19. nebo 20. století
- A: SOA Třeboň; Velkostatek Třeboň; sign. I A 1 A α č. 10a
- B: SOA Třeboň ‒ SOkA Tábor; Sbírka opisů k dějinám Sezimova Ústí a Tábora, č. 15
- RI XI, č. 11840 (němčina)
- ZR, s. 215, č. 1583 (čeština)
- RI XI NB/3, s. 298‒299, č. 216 (němčina)
Zatímco ještě v prosinci 1435 Zikmund ve svém listě schválil rožmberské držení Lomnice, kterou v té době po devítiměsíčním obléhání ovládal Oldřich, a také uzavření dohody mezi Oldřichem a Táborem (regest ), v roce 1437 se rozhodl jinak a zastavil Lomnici Janovi z Ústí (1437_03_23a). Toto rozhodnutí je třeba chápat jako kompenzaci za Zikmundovo (právní) znovuzaložení města Tábora, které vzniklo v roce 1420 na panstvích pánů z Ústí (viz regest ; Šmahel 1990, s. 500‒501 a s. 550, pozn. 75). Oldřich Zikmundův příkaz neuposlechl, držel Lomnici dál a později předložil padělanou Zikmundovu darovací listinu s údajným rokem vydání 1437 (viz regest ).
Podle kancelářských poznámek byl list pravděpodobně napsán v uherské tajné kanceláři, ale přesto byl zpečetěn Zikmundovou císařskou tajnou pečetí, což zřejmě vyplývá z rozměru pečeti. Rok vzniku dokumentu je odvozen z uvedených let Zikmundovy vlády.